31 října 2022

Od labutí k opevnění ....


.... čili od Moszny do Nisy. Město Nisa (Nysa). Nejdříve Niské knížectví, za Karla IV. součást zemí Koruny české, sídlo vratislavských biskupů. Třicetiletá válka znamenale pro město trojnásobné obléhání. Nejprve Janem Jiřím Krnovským, velitelem slezských stavů. pak saskou armádou a posléze švédskými vojsky. Po třicetileté válce se město stalo největším fortifikačním (opevněným) systémem ve Slezsku. V roce 1742 připadlo Niské knížectví Prusku. Čtvrté obléhání města proběhlo za napoleonských válek. Až do roku 45 byla Nisa vždy součástí německého státu. Nejdříve Německého císařství, pak Výmarské republiky a nakonec byla součástí Třetí říše. Není divu , že v roce 1910 bylo 95,8 % obyvatel německé národnosti. Po osvobození Rudou armádou byla zničena skoro z 80% ne kvůli odporu německých vojsk, ale díky plundrování Rudé armády (co mi to jen připomíná?)  Na základě Jaltské a Postupimské dohody připadla nakonec s větší částí Slezska Polsku.... obnova města trvala až do šedesátých let 20. století. Bylo rozhodnuto, že se opraví pouze nepoškozené a částečně poškozené budovy, zbytek byl demolován a nahrazen novostavbami.  Proto zde nenajdete mnoho z původních domů a ani nic z toho, co dodává městům onen kolorit starých měst. Úzké uličky, staré měšťanské domy, náměstíčka ..... Jen čtyři nebo pět kostelů z nichž největší ( a co do interiéru druhý největší v Polsku) kostel sv. Jakuba a Anežky stojí na náměstí proti radnici. Německé obyvatelstvo bylo vysídleno a nahrazeno obyvateli z vnitrozemí Polska. Předválečného počtu obyvatel dosáhla teprve v roce 1974. Z historických budov tu je rozsáhlý Biskupský palác, již zmíněný Dóm sv. Jakuba a Anežky, kostel sv. Petra a Pavla, jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie, evangelický kostel Ježíše Krista a Minstrberská a Vratislavská věž, které byly součástí městského opevnění. Na levém břehu Kladské Nisy je ještě množství dalších fortifikačních staveb jako pozůstatky městského opevnění ....