Každé opevnění, nebo tedy většina má své
slabé místo. A to se snaží fortifikační stavitelé co nejvíc ochránit.
U Königsteinu to je spodní část pevnosti kde je hlavní vchod do pevnosti.
Ten chrání několik bezpečnostních prvků. Nejmasivnější a taky nejviditelnější
je dolní vnější pevnostní dílo s velkou šípovou hradbou.
Jak je vidět, i průchody do nižších pater kasemat a hradeb byly postaveny tak
aby byly co nejméně vidět a byly co nejnápadnější pro případné útočníky.
Jako první překážka na cestě do pevnosti stojí Ravelin s malou brankou která
se uzavírala tzv. Španělským jezdcem. Byla to otočná kovová závora na kolečkách
mající vzdálenou podobu jezdce na koni se španělskou helmou.
Za Ravelinem následují Příkopové nůžky s Branou Medúzy a za ní suchý příkop
s dřevěnou rampou. Oboje je vidět na následující fotografii při pohledu z horních
hradeb
A takto vypadá Brána Medúzy když stojíte za Ravelinem
Dům u brány je součástí hradu Jana Jindřicha. Pod ním vede tmavá vstupní chodba,
velmi strmá, což také napomáhalo obráncům.
Tmavá chodba se uzavírala dalšími dvěma branami, byla v ní i okna
kterými mohli obránci nejen střílet ale i okna tzv. smolná, kudy jak název napovídá,
se lila rozžhavená smůla.
Kousek zařízení v dolním rohu, je zbytek dřevěného vrátku kterým
se nahoru vytahovaly těžké povozy se zásobami, střelivem a jiným
nezbytným materiálem pro bezchybný chod pevnosti protože samotní
koně to pro strmost chodby nezvládali. Později se používal
vrátek větší,otočný a hlavně železný. Horní okna jsou právě ta obranná.
Tímto průchodem se dostanete z nebo na hlavní nádvoří pevnosti
Příštím článkem se z pevností Königstein rozloučíme a jeho pohodová
procházková trasa bude minulostí. Čekat nás bude přesun na vedlejší stolovou
horu Lilienstein a zpočátku nevinně vyhlížející ale později dost prudký výstup
na její vrchol....
