.... tak by se dal nazvat můj vídeňský den.
V krátkých rukávech celý den až do nočního výstupu z busu, trochu i přichycený nos od sluníčka. A tak není divu, že jsme s radostí tento den taky užívaly nejen procházkami a hledáním kde usednout ke kávě, ale taky lenošením na lavičce na sluníčku. Tam jsme si hrály na ještěrky a lapaly sluníčko jak se jen dalo. K tomu jsme si vybraly park který přináleží k Hofburgu tedy Volksgarten (Lidové sady), nebo také Volkspark. Jak jméno napovídá jde o park který byl narozdíl od druhého Burggarten který sloužil výhradně císařské rodině, přístupný široké vídeňské veřejnosti.
Park vznikl na místě Napoleonem zničených hradeb a je koncipován jako anglický park a rozárium v jednom. Část parku má i barokní úpravu. Byl postaven v roce 1821 a o dva roky později zpřístupněn veřejnosti.
Od roku 2001 patří na seznam UNESCO. Celkově je v parku vysazeno 3000 růžových keřů ve 200 odrůdách. Co je zajímavé že skoro každý keř je někomu věnovaný. Maminkám, babičkám, otcům, láskám, kamarádům .... Zajímavostí je dnes 124 let starý růžový keř který byl přesazen v roce 2000 z Dolních Dunajovic, rodiště prvního rakouského prezidenta Karla Rennera. Ale nejen růže jsou ozdobou parku. Najdete zde i Theseustempel, čili Theseův chrám, což je zmenšenina Héfaistova chrámu v Atenách, Cortisches Kafféhaus kavárnu Corti kde svá díla přehrával třeba Johan Strauss ml. a který zde předvedl v premiéře Na krásném modrém Dunaji, nebo další kavárna Café Meirei ....
