Dubnové toulky ....

 

.... s Padesátkou po Praze opět začaly na 

Smíchovské náplavce. Tentokrát jsem tam dorazila první a řídila se příkazem "Běž na trhy napřed, já dorazím".... A dorazila a vůbec nechápu jak mě mezi těmi davy zezadu i poznala! Náplavka je náš oblíbený výchozí bod kde si nejdřív projdeme farmářské trhy, pojíme něco dobrého a případně se tím i pokecáme, dáme kafe a Aperol. Ovšem tentokrát na něj nedošlo, protože jsme usoudily že platit za řidinu s obrácenými poměry prostě už nikde nebudeme. 

A u kávy si vybereme cestu kudy kam. Tentokrát jsem měla v plánu najít dvě uličky, které mne, milovnici foglarovek, prostě volaly Pojď se na nás podívat, pojď!

 Kdo zná knihy Záhada hlavolamu nebo Tajemná Řásnovka už určitě ví že jde o uličku Ve Stínadlech a Řásnovka. Jsou od sebe jen kousek, obě ústí na Haštalské náměstí a obě dokonale připomínají ponurost večerních výprav Rychlých šípů do Stínadel. Byť za slunečného dne jaký jsme měly my, už to tak patrné nebylo. Než jsme ale k nim došly, čekala nás cesta za Národním divadlem k rotundě  Nalezení sv. Kříže v ulici Karoliny Světlé, odsud na Betlémské náměstí, dál na Staromák, přes něj velkým fofrem, páč byly velikonoční trhy a hafo lidí do Dlouhé, přes Kozí plácek a hele! Ve Stínadlech je hned proti nám. Prošly jsme touto krátkou uličkou na Haštalské náměstí, poseděly na lavičce a přemítaly co dál. Padesátky návrh zajít na dršťkovou a točenou dvanáctku do Lokálu byl jednomyslně schválen a také hned zrealizován. Po občerstvení jsme se vydaly dál, druhou hledanou uličkou Řásnovka kterou jsme vyšly hned u kláštera sv. Anežky České. Po nábřeží k náměstí Jana Palacha (divný pocit vidět FF po tom co se zde stalo, byť na náměstí bylo živo protože i tady byly velikonoce v plném proudu) přes Mánesův most na Malou Stranu k metru Malostranská. Tady jsme měly v plánu posedět v zahradě u metra, jenže bohužel celé se to tam předělává, takže nic. Hupsly jsme na tramvaj a nechaly se pěkně dovézt na Malostranské náměstí a odsud jsme to vzaly do naší další oblíbené kavárny, Lžička caffé. Zde jsme v klidu spočinuly u kávy a pokračovaly v celodenním probírání života. Pak už jen jsme to vzaly pěšky k Tyršovu domu, tady sedly na tramvaj a dojely na Smíchovské nádraží kde jsme se každá rozjela na svou stranu k domovu. Za celý den jsme nachodily nějakých devět a půl kilometru a užily si slunného pražského dne ....

K dnešnímu článečku ....

 

.... mě inspirovala Evka z blogu ES - ideas 

která psala o své koupi krásných pivoněk, a svém pokusu je namalovat. Já malovat neumím, tedy barvami. Raději maluji světlem, čili fotím. S Evkou sdílím společnou lásku k pivoňkám, několik jich na zahradě mám, a stále vymýšlím kam dosadit další. A samozřejmě nikdy neodolám si je dát do vázy. Tím pádem se dostávám k jádru věci. Od loňska mám pár fotek kdy jsem si trochu hrála s vázou posledních květů které jsem po deštích ostříhala a foťákem. Nějak na něj stále nebyl čas, nebo se nehodil. Až teď, kdy nastává opět jejich čas ....

A zase hezky na ....

 

.... pevnou zem a z května do března. Protože všechno

začalo rozkvétat tak nějak kvapně a skoro všechno najednou, a já si zamilovaně zkoušela své nové akvizice na focení, lezla jsem a plazila se po zahradě o sto šest a zkoušela fotit z různých úhlů, pozic a výšek. U obou sonek si užívám luxusu výklopného displeje, byť tedy bych brala kdyby byl výklopný ve více směrech a ne jen dopředu. To už bych bývala musela hodně přitlačit, protože další řady už ho měly. Ale také tomu na bazarech odpovídaly ceny, které byly o mnoho vyšší. Nicméně i takhle je to ohromně praktické oproti statickému displeji nikouše. Takže se se mnou pojďte zase poplazit i projít jarně po zahradě ....

Už jste někdy strávili .....

 

..... první máj v nebi? A teď nemyslím že by jste

se vznášeli omámení láskou či nějakými jinými prostředky, ale opravdu opravdicky v nebi?

 Mě se to podařilo na 100 %. Asi mi je dáno trávit státní svátky na křídlech ..... Když mi vloni vyšel vyhlídkový let nad Karlštejnem a Slapy přesně k svátku a na svátek sv. Václava 28.9., domluvila jsem se se známým pilotem že na jaře až budu na chatě dáme druhý, tentokrát nad Orlíkem a Zvíkovem. Slovo dalo slovo a já minulý týden měla svou oblíbenou týdenní jarní dovolenou a jejímž rámci jsme na tento let byli domluvení. I když na sobotu 4.5. Jenže podle předpovědi měl v okolních končinách, ke kterým patří i letiště u Příbrami odkud se léta, úřadovat déšť, ba i bouřky. Takže jsme se dohodli na středě prvního května. Copak o to, sluníčko svítilo, bylo teplo, jenže taky funěl solidní vítr. Původně jsem myslela že i kvůli němu se nakonec let přeloží na jindy, ale pilot mne ujistil, že to není žádný problém který by se nedal zvládnout. Dobrá, on je ten kdo tomu rozumí, a když říká že ano, tak mu budu holt věřit. Takže na prvního máje byl sraz v jedenáct na značkách, čili u mě u brány. Dorazili jsme na letiště kde mě trochu sice vyváděl z míry vodorovně ve vzduchu ležící větrný rukáv, nicméně jsem si říkala ono to nějak dopadne. A kdyby jsme náhodou dopadli my, stejně by jsme to měli hned za sebou. 

Při nasedání jsem se trochu šprajcla, neb Cessna je o něco menší než Piper kterým jsem letěla minule, ale i to se vyřešilo, já se usalašila a mohlo se startovat. Od začátku by se dal náš let charakterizovat slovy Čert na koze jel. Ale na pěkně divoký a splašený. Vítr s námi nehezky házel a díky tomu jsem vlastně vůbec neměla čas mít strach. Spíš jsem měla co dělat, aby se i pilot neseznámil osobně s mou snídaní. Dalším problémem se ukázalo být focení. Když už jsem pracně zaostřila, tak se letadlo buď propadlo nebo naopak vylétlo nahoru a zas jsem mohla začít od začátku. Proto tentokrát nebude tolik fotek jak minule. Vzhledem k počasí jsem si ani nezopákla činnost z minule, tady to, že bych si chvilku zas zapilotovala. 

Při přistání si ještě na mě vítr připravil poslední lahůdku, a to, že jsme se zcela nečekaně propadli o pár metrů, a to s takovou razancí, že jsme oba na sedačkách nadskočili tak, že jsme hlavami vzali o strop kabiny. Ale aspoň se teď můžu v klidu ohánět tím, že jsem ofiko praštěná.

V sobotu sluníčko svítilo celý den, a venku se nepohnul jediný lísteček! 😖 Přemýšlím, kam se vypravit na příští státní svátek. Do oblak? Pod zem? Kdo ví ....