Vzhledem k tomu, že naposledy tu svítilo sluníčko tak
aby mne vytáhlo ven 8.1. a od té doby je zase zataženo, když nefouká ostrý
vítr, tak pro změnu jemně popadává sníh, domnívám se, že sluníčkové fotky
přijdou vhod. Budeme totiž pokračovat v procházce z páteho ledna.
Zastavili jsme se u trnek, které byly jak z cukru a cesta od nich se vine dál
podél potoka až kpřehradě. Tu cestu jsem už fotila nesčíslněkrát, ale pokaždé
má jiné kouzlo a pokaždé vypadá trochu jinak .....
Na potoku přibylo zasněžených čepiček ......
...... i chobotnice na břehu se schovala pod větší peřinku. Není tedy v takovém detailu jak minule, ale myslím že
k nalezení je ![Mrkající Mrkající](https://lh3.googleusercontent.com/blogger_img_proxy/AEn0k_u7p4Wj1ORddMTC84_pipeLZuEd-Jlt8K7aMUw9UxCvDh_tvllvKuBbSovCmF_KGuAOZ62akeptzpt132m5M85KHaqNhQDLE0dIBjBvz2GwfQOq3KF4HsKNpSoAcXLnwIdhj3mBHA=s0-d)
Tuhle fotku jsem si tak nějak pro sebe pojmenovala Stín na obloze. On totiž ten
mrak nad olší skoro kopíruje tvar toho stromu. Měla jsem sice v plánu ho cvaknout až bude nad korunou, ale že to
vyjde takhle tvarově, to jsem netušila
Celou cestu se ze stromů snášel sníh, který opadával z větví. Co chvíli jsem ho měla za krkem
nebo v obličeji, ale nepodařilo se mi ho vyfotit nikdy. Až na tuhle fotku
Další část si zase necháme na zítra, ať nám to sluníčko vydrží trochu déle .....