Tak konečně vysvitlo po týdnech dešťů sluníčko,
a není zima.Máme s toho s paničkou a ostatními velkou radost. Doufáme s Bakem a Matyldou, že
už konečně zas vyrazíme do lesa na pořádnou procházku! Panička se už taky může procházet, protože jí už sundali takovou divnou umělohmotnou podkolenku, která tedy mimochodem byla na přitulení pěkně škrabavá a nepříjemná.Lítám po zahradě a válím se v nezvykle vysoké trávě, protože jak všichni říkali, je to jediná věc spolu s plevelem která roste pořád!I když je zima, jako byla teď.Ale dlouho ta tráva nebude,protože kamarád Ondra vytáhnul dneska takovou divnou a hlučnou věc, která tu krásnou,hebkou a mokrou trávu požírá.
Pomalu se začínáme s paničkou připravovat na výstavu v Klatovech, já už jsem zase vyčesáván, načesáván, a jinaké věci se mnou dělají, a pořád jen vzdychají jak už jsem zarostlý. Ale to mne nechává v klidu, hlavně že se zase setkám s oběma tátama, a některými jinými psími kamarády.
Škoda, že tam nebude máma, s tou nám to spolu moc sluší.
S mamkou nám to moc sluší
Ale vypadá to, že na podzim vyrazíme na výstavu všichni tři společně, to bude žůžo, ukážem všem, jak nám to jde!
