06 února 2012

Bodypainting podruhé.....

Několik dalších mistrovských ukázek malování na tělo. Teď nevím, jestli zařadit tuto činnost do umění vizážistického, neboť jím změní modelkám hodně vizáž, či módního návrhářství ale bez použití látek nebo malířství. Dalo by se říct: Od každého kousek....







Velké hlasy.....Čechomor

Pro jednou zase zabrousím do našich hudebních vod mých oblíbených zpěváků a skupin. Dnes je to skupina, která se řadí do ranku Etno music. I když to etno je naše národní či vlastní produkce jemu přizpůsobená. Skupinu založili v roce 1988 dva svitavští rodáci František Černý a Jiří Břenek pod názvem I.Českomoravská nezávislá hudební společnost. Na konci roku 1990 vychází první CD Dověcnosti, v roce 94 se začíná éra elektrické podoby nástrojů a navíc do skupiny přichází Radek Pavlík a houslový mág Karel Holas z Českého srdce. V roce 1997 se ustálilo základní složení kapely v podobě František Černý, Karel Holas, Radek Pobořil a Michal Pavlík a jako bubeník Martin Rychta, kterého v roce 2000 vystřídal Radek Klučka. Zároveň od tohoto roku kdy vyšla třetí deska nazvaná Čechomor i pod tímto jménem kapela vystupuje. Základ kapely zůstává pevný, jen na postech bubeníka se střídají různí muzikanti.....
Během společného turné s Jarkem Nohavicou vznikl i film Rok ďábla režiséra Petra Zelenky.
Nejúspěšnějším albem Čechomoru se stává album Proměny nahrané s Collegiem českých filharmoniků a produkované, aranžované a dirigované hudebním skladatelem, zpěvákem, punkerem Jazem Colemanem za které kapela získává multiplatinovou desku. Koncertují nejen u nás ale i v Polsku, Anglii, USA, Maďarsku a Belgii. A nahrávají další desky ale i hudbu k několika filmům.






A Brno naposledy, živě....

A nakonec atmosféra výstavy live....




Amoje premiéra.....a asi i derniéra v pokusu o předvedení i jiného plemene


A jak to má vypadat správně....


Tolik můj sobotně nedělní archív. Měla bych ještě dostat fotky od Roba, který mi v neděli také fotil tak jestli dorazí podělím se.....

Noví psí kamarádi....

Abych neměla za kamarády jen dandíky, přibrala jsem ke svým psím známostem také plemeno, které není u nás už skoro vůbec známé a když tak opravdu jen u fajnšmekrů chrtařů. Je to Španělský galgo neboli Galgo Espańol. Pes vytrvalostní, ne sprinter. I když odpich tedy mají.... Jo a těm kterým by se mohlo zdát že jsou ti chudáci týraní hladem tak nee, tak má vypadat správný galgo Usmívající se. Jak je na fotkách vidět, jsou ve dvou varietách exteriéru, hladkosrstí a hrubosrstí. I když Rubbi je tak trochu vyjímka která by se dala nazvat dlouhosrstá hrubosrstá. Estrellka je tedy podstatně kratší srsti .V neděli jsem si s Gerem (to je ten bílý) střihla i premiéru co se týče předvádění.


Geronimo neboli Gero....


Estrella


A sobotní výsledek BOB....




Malý rychlokurz stavění chrta do výstavní pozice....
A tady už běháme v kruhu. Fotky nejsou až takové kvalitní, jsou pořízené z videa. Na stavění pak ani nedošlo. Vyhrál nováček dovežený do Čech...


Tady to je teprve nástup....


Akce!


Brzdit, je rozhodnuto!

Brněnská výstava obrazem....

V sobotu fotil můj syn, ale jelikož si nevzal svůj foťák, tak ten můj mu připadal no tak trochu podřadnější a tak těch fotek není tolik. A navíc nějak si ten můj digitál vůbec nerozumí s osvětlením v hale a tak většina fotek bylo dožluta jak kdyby všichni byli po žloutence....



Tady to je hemžení těch čtyř šampionů. Pejsek úplně v předu v sobotu vyhrál, ten stojící za jedničkou byl druhý, a ten poslední hořčičák skončil třetí. V neděli to bylo naopak...


Posuzování na stole....verdikt? Všechno perfektní, jen moc klenutý hřbet....


A to je už nedělní příprava....




To je nácvik postoje aby se narovnal opticky hřbet....


Začátky úspěšné výstavní kariéry bývají někdy těžké....sám voják v poli, v tomto případě kruhu....


Běžný frmol kolem kruhu....


Čeští, tedy domácí Čeští šampioni.... byl tam vlastně ještě jeden, ale ten šel pro jistotu v jiné třídě....a taky hořčičák. Je zvláštní jak se za ty čtyři a půl roku co se pohybuji po výstavách zěnilo barevné složení. Ze začátku to byl samý pepřák a jen tu a tam hořčičák. Teď je to naopak, převládají hořčiční jak psi, tak feny a zase pepřáci začínají být vyjímka.


No zatím to nevypadá na to, že by se měl Dezzi stát vítězem....


Natáhnout, natáhnout....to na mne gestikulovala Mirka naproti mě....Ať vypadá rovně! Stejný verdikt jak v sobotu, perfektní, jen moc klenutý hřbet. Na tom se shodlo Švédsko s Finskem jednotně.


Zde je posuzován důvod poprasku a protestů, italský šampion.


A máme to za sebou....

Tak první výstavní víkend v nové sezóně je za námi, a dopadl přesně tak jak jsem čekala že dopadne pro mě, ale ne tak jak si asi mysleli jiní že dopadnou. Ale popořádku. Bobeš byl přihlášen do kategorie šampionů, neb na to má nárok. Spolu s ním byli ještě dva krásní pejskové od nás a jeden pejsek z Itálie. Ovšem za to super šampion, alespoň dle doposud získaných počtu šampionátů z různých zemí. Jen zatím ten český nemá. A nějak to vypadá, že mu není souzeno ho zatím dostat tak jednoduše jak ty ostatní. Sice se přiblížil ale jen díky tomu že zdědí čekatelství po pejskovi který už titul má. Ale tím vás nehodlám zatěžovat, protože ten kdo nepronikl do systému šampionátů a čekatelství, toho to bavit nebude.Já na to potřebovala dva roky a stejně ještě pořádně nevím kdy kdo o co v kruhu právě jde.
Náš sobotní rozhodčí byl Švéd a velká kapacita v ranku mezinárodních rozhodčích a na dandíky vůbec. Takže většina lidí se přihlásila jen proto, aby měla od něj posudek na svého psa. Já neznalec rozhodčích proto, že chci ulovit ještě nějaký šampionát. Musím ale říci že mi v té konkurenci která byla bylo jasné že protentokrát nárok nemáme.
Posuzování bylo objektivní a každý rozhodčí dává u psů při něm důraz na něco jiného. A tak se může stát, že jeden den jde pes na první místo aby druhý den skončil jako poslední. Což se také i stalo. Ovšem k ohromné nelibosti majitelky.
V neděli pro změnu posuzoval Fin a musím říci že opravdu přísně. Ostatně již vloni na klubové výstavě jsme měli možnost tuto přísnost poznat i od finské rozhodčí a specialistky na toto plemeno. Navíc ještě došlo k určitému incidentu kdy onen italský superpes nastoupil až v okamžiku, kdy jsme již měli v kruhu odchozeno jedno kolo. A nastal mazec. Okamžitě se zvedla vlna odporu v řadách fanoušků pejska který v sobotu vyhrál a byl vznesen protest proti tomu, aby byl opozdilec vůbec hodnocen a nejlépe aby byl vykázán z kruhu vůbec. Jenže to je věc která je plně v kompetenci rozhodčího, zda opozdilce potrestá tímto způsobem a tak se nakonec po několika konzultacích s českými rozhodčími rozhodlo, že může pes pokračovat. A došlo k té kuriozní situaci, že sobotní vítěz skončil poslední a vyhrál pes jehož majitelka to vůbec nečekala, zvlášť když nebyl v srsti. Ale je to pes opravdu krásný a jak je vidět má i jiné kvality kvůli kterým vyhrál.
Co mne všem zklamalo, no, i když od té chovatelky to člověk mohl čekat, její hodně hlasitá a vulgární reakce na umístění psa. Ještě že ten rozhodčí neuměl česky!
Docela již začínám chápat, proč se dost chovatelů nebo majitelů výstavních psů od vystavování odklání, protože ony různé "kliky" které vznikají a které se snaží některé rozhodčí ovlivňovat, nebo alespoň jedovatými řečmi otravovat ostatním vystavování to můžou slabším povahám i pěkně zprotivit. Možná by nebylo na škodu ještě více zahraničních rozhodčích.
No a my? Tak jak jsem předpokládala, v sobotu čtvrtí a v neděli k mému překvapení třetí. I když se pan rozhodčí hodně dlouho rozmýšlel, evidentně se mu líbil onen opozdilec, ale nakonec usoudil, že dát ho na první místo by znamenalo opět obrovský poprask tak mu moudře přisoudil místo druhé. No je vidět, že v Itálii neznají naše přísloví Kdo pozdě chodí sám sobě škodí....
Ještě jedno mne v neděli čekalo, a to premiérové předvádění chrta. Ještě že mám toho svýho zlatýho dandíka s kterým se normálně chodí a nemusí se s ním běhat!!!! Naštěstí je kamarád Robo hodný a klidný a nezabil mne, když BOB dostal jiný pes Mrkající.

MVP DUO CACIB BRNO sobota V4, neděle V3. Sobota rozhodčí Dan ERICSSON (S) neděle rozhodčí Juha PALOSAARI (SF)