V době prvohorní zde místo Rybníka bylo obrovské jezero, spíš skoro moře. A na jeho dně se začaly ukládat sedimenty a ukládaly a ukládaly tak dlouhou dobu, až se dno začalo zvedat a jezero začalo vysychat až zmizelo úplně. A zbyly zde jen ty sedimenty, z kterých vznikl kámen zvaný opuka. Je to kámen stavební a mnoho hradů, tvrzí i měšťanských domů z něj v minulosti bylo postaveno. I dnes je hojně používán na různé zdi, a zídky. Je sice poměrně měkký, proto se dá dobře opracovávat a k jeho vlastnostem patří, že zvětrává do "placáků" tedy do různě silných ale při tom "placatých" útvarů. Má jednu nepříjemnou vlastnost s kterou se já osobně setkávám pokaždé když přerývám záhony a to již skoro dvacet let. neustále se "tlačí" k povrchu zemskému a tak při každém rytí již ixkrát přerytých záhonů stále vytahuju další a další kameny. A díky tomu, že byl na dně moře se v něm nachází spousty zkamenělin. Mám tu pár krásných kamenů s otisky lastur a není ani žádnou zvláštností najít v potoce i žraločí zub....
V lese na jednom místě jsou skalky obnažené a vystupují nad cestou, a je na nich krásně vidět ten způsob zvětrávání. Někdy dokonce do ostrých hran připomínajících ostří obřího nože....
Míst, kde vystupují takto kameny na povrch je tu kolem hodně, a každé takové místo má své zvláštní kouzlo.....