28 března 2026

Teď se od jednodruhových fotek květin ....

 


.... dostaneme k fotkám v jedné barvě 
a jejích všemožných valérech. A tou barvou je světle růžová. Té mám na zahradě docela dost, ale pro mne je na prvním místě popínavá růžička s mnoha malými plnými květy. Určitě jí každý znáte, nesměla chybět v žádné venkovské zahrádce, či zahrádce našich babiček. Je krásná když je obalená květy, ale má jednu nepříjemnou vlastnost, a to, že je velmi náchylná k padlí. To u ní dokáže velmi brzy zlikvidovat v sezóně všechny listy a navíc se může dostat i na méně odolné druhy růží. Zatím se díky počasí v době květu držela, a loni mi nádherně kvetla. Možná se odměňuje za to, že jsem jí zachránila život, je totiž na sousedovic zahrádce, a ti jí chtěli vykopat a vyhodit když dělali nový chodník kolem jejich domu. Poprosila jsem je, ať si jí stříhají co nejvíc u nich a k sobě natáhla dva předlouhé šlahouny a na těch mi vesele kvete dál ....

21 března 2026

Něco málo kapek ....

 


.... ale za to se sluníčkem. Většinou. Něco
je následek deště, něco mlhy a něco na sluníčku tající jinovatky. Musím říct, že sluníčko a kapky jsou pro mě stále ohromná výzva na focení, kterou nemůžu ale dovézt do takového konce abych mohla říct Jó, tak tahle fotka je fakt na úrovni ....
A tak zkouším a zkouším, plazím se po zemi s mokrými koleny a lokty, měním si jedno starosklíčko za druhé abych následně po stažení do počítače půlku fotek smazala. No snad se někdy zadaří k mé stoprocentní spokojenosti.

18 března 2026

Když jsem uklízela ....

 


.... po zimě záhony a zbavovala je 
spadaného listí, všimla jsem si že už pod jeho vrstvou vykukují puky dnešních modelek které jsem vloni fotila. Mám jich na záhonu cca jedenáct, ale jedna odrůda nezávisle na sobě se mi tu objevuje dvakrát. Prostě jsem jí dostala od dvou lidí v různém čase. Zatím ale zůstávají oba keře v záhoně, dokud nekoupím jinou barvu aby se jeden přestěhoval jinam. Vloni mi dokonce kvetly dvě, které jsem ještě i po těch letech nezaregistrovala. Anebo zmutovaly do jiné podoby ....

15 března 2026

Věřte nebo nevěřte .....

 

.... ale od ledna jsem ještě nedržela
až na jednu jedinou malou výjimku z které ale stejně nic moc nebylo, foťák v ruce. Prostě se mi nechce nic fotit i když už na zahradě co fotit je. Od chvíle kdy vylezlo sluníčko a svítí a svítí, makám na zahradě jak divá, po práci zapadnu relaxovat do křesla nebo se natáhnu na sluníčku na lehátko a dobíjím baterie. A jsem ráda že jsem. Takže se zase vrátím ke svým oblíbeným květům a budu sem teď sypat jeden článek za druhým s květy v různých barvách, tvarech a velikostech. Dnes tu ještě mám zbytek čistě makových fotek, ale příště to už bude plejáda různých květin ....

09 března 2026

Tak už jsem uzavřela ....

 


.... v minulém článku loňský rok a
ono ejhle! normálně jsem vám lhala! Úplně jsem přehlédla fotky z posledního dne roku 25. To bylo totiž docela hezky a já se dokopala zase po dlouhé době k vycházce. To už jsme byli týden z práce doma, takže byl člověk odpočinutý a měl k procházení náladu. Co naplat, hezky bylo, ale chybělo to nejdůležitější. Víc sněhu. Na to že to byl poslední prosincový den ....

04 března 2026

Poslední část pražského .....


 


 .... adventního příběhu patří pohledům
na Staroměstské náměstí. Jak jsem již zmínila, dorazily jsme akorát v době kdy davy návštěvníků zamrzly před orlojem a tak jsme chtě nechtě musely na tenhle pražský spektákl počkat s nimi, protože projít se nedalo ani náhodou. Moc mě davy nevadí, ale tentokrát i na mě bylo těch lidí hodně. Tudíž jsme se snažily prosmyknout mezi stánky jak nejrychleji to šlo a dostat se do nějakých klidnějších vod. Čili kolem Týna přes Ungelt a k Prašné bráně. Od ní už to byl jen skok na náměstí Republiky na metro kde jsme se rozdělily a jely směrem ke svým domovům ....