.... dostaneme k fotkám v jedné barvě
a jejích všemožných valérech. A tou barvou je světle růžová. Té mám na zahradě docela dost, ale pro mne je na prvním místě popínavá růžička s mnoha malými plnými květy. Určitě jí každý znáte, nesměla chybět v žádné venkovské zahrádce, či zahrádce našich babiček. Je krásná když je obalená květy, ale má jednu nepříjemnou vlastnost, a to, že je velmi náchylná k padlí. To u ní dokáže velmi brzy zlikvidovat v sezóně všechny listy a navíc se může dostat i na méně odolné druhy růží. Zatím se díky počasí v době květu držela, a loni mi nádherně kvetla. Možná se odměňuje za to, že jsem jí zachránila život, je totiž na sousedovic zahrádce, a ti jí chtěli vykopat a vyhodit když dělali nový chodník kolem jejich domu. Poprosila jsem je, ať si jí stříhají co nejvíc u nich a k sobě natáhla dva předlouhé šlahouny a na těch mi vesele kvete dál ....
Tuším, že tahle drobnokvětá fuchsie nepřežila, no pokud jí zas tady budou u Ťamanů mít, koupím si jí znovu
Tuhle růžičku jsem si kdysi vypěstovala ze zakoupených semínek. Měla být půdokryvná, ve skutečnosti je to docela šplhoun
Kohoutek focený na zahradě u chaty, než jsem tu trávu po kolena posekala
Stejné místo, jen můj babičkovský záhonek a džungle hvozdíků bradatých. Původ? jeden pytlíček směsi pro včely. Výsledek? Rok co rok hromada květin které se samovýsevem starají samy o sebe. Stejně tak i ještě nerozkvetlé rmeny barvířské. I ty se dokáží za krátkou dobu pěkně rozmnožit. Tak na chatě mi to neva, a doma, kam jsem si je už také dovezla je stále spousta místa kam se mohou sázet
A tady je ta moje největší inspirace
Echinacey jsem měla léta krásné, ale najednou se začaly ztrácet, trsy se zmenšovaly a některé úplně zašly. Po přesazení se ale začínají zase dostávat do formy
Někdo nedá dopustit na levanduli v klasické barvě, já mám ráda všechny další barevnosti. Jak růžovou tak bílou
I tahle růžová begónie vzala během sezóny za své, ostatní nepřežily zazimování. Takže na letošek jsem musela koupit nové hlízy. Už se trochu klubají ze země. Ostatně i pelargónie které jsem měla mnoho let a zas a znovu každé jaro bujně obrostly jsem musela zlikvidovat a vzít z nich oplégry. Moc jich nepřežilo, ale něco přece jen. Ale na nějakou truhlíkovou slávu to ještě letos nebude
Sléz maurský znám jen v tmavě fialové barvě. Tato varianta ze směsi mě hodně překvapila
Jiřinka je také u sousedů. Moje se nějak nevydařily, resp. když už byly venku, přišly ty pozdní květnové mrazy a co nezmrzlo, sežrali slimejši
Žádné komentáře:
Okomentovat
Jsem ráda, že mi zde své komentáře zanecháváte ....