sobota 5. května 2012

Paní Myšáková a cesta do minulosti....

Možná podle názvu se bude zdát že tenhle článek nepatří ani do TT, ale opak je pravdou....Pražáci staršího věku (cha, už mezi ně patřím i já Zamračený) si budou určitě pamatovat dvě pražské vyhlášené cukrárny. Obě byly ve Vodičkové a jedna se jmenovala U Myšáka, a druhá U Bergra. Někteří jí možná znají jako kavárna City, ta byla v patře. Obě nesly jméno svých zakladatelů, kterým byly znárodněny. Jako malá holka jsem tam s dědečkem chodívala při našich toulkách Prahou. A těsně po vyučení jsem nastoupila ve Vodičkový do obchodu v pasáži kde byla i prodejna Frionor (další vzpomínka, prodejna kde se prodávaly norské rybí speciality, mimo jiné i mleté rybí prsty....) a tak jsme to měli do jedné nebo druhé velice blízko.
A že byly navštěvovány opravdu velmi často. K Myšákovi jsme chodili pro dort Harlekýn a vynikající jahody se šlehačkou a k Bergrovi na mňam karamel. Pro nepamětníky, jednalo se o zmrzlinový pohár zalitý dávkou karamelu s kupou PRAVÉ šlehačky posypané hojně mletými ořechy.
Nějak se vyvrbilo, že jsme se v tom obchodě sešli všichni hráči šachů. A pořádali se turnaje kam dokonce chodíval i dobrý kamarád našeho vedoucího či dokonce pár pracovníků Mongolského velvyslanectví. A ten kdo turnaj vyhrál, kupoval všem buď Harlekýna nebo ty jahody.
Byla toho vždycky kupa, protože nás tam bylo devět zaměstnanců plus návštěva. U Myšáka zákusky balila stará paní. Vysoká, štíhlá a rovná. A také dost stará. Byla to dcera původního majitele cukrárny a my jí říkali paní Myšáková. Stará škola. Uctivá ale ne vlezlá, a dort nebo zákusky které zabalila jste klidně mohli vézt přes celou Prahu v té nejnarvanější tramvaji či metru a přitom jste si mohli být jistí, že je vybalíte přesně v takovém stavu v kterém vám je vyndali z vitríny. A byly fakt vynikající.....
Byla to úžasná doba kdy jsem tam dělala a nějak nám nevadilo chodit každý den pro pár dortů, protože to nestálo majlant, my jsme to hned vychodili a nikdo si nelámal hlavu s váhou.
A ještě na jednu cukrárnu a sladkosti v ní kupované mám velmi dobré a to i chuťově, vzpomínky. Ta zase byla na rohu Perlové a Rytířské, tam jsme si zase chodili z jiného krámu kupovat hned ráno před otevřením výborné rakvičky. S bílou šlehačkou navrchu a uvnitř plněné vaječným koňakem nebo polité čokoládou a plněné navrch i uvnitř pařížskou šlehačkou.....

Nevím co je dnes z těch cukráren ve Vodičkový, už jsem tam dlouho nebyla, a ani popravdě se mi nechce ztrácet iluze co se z nich stalo. Jen vím, že v té Perlovce byla naposled místo cukrárny herna Nerozhodný....