Ve slovech máme svou svobodu,
ve slovech máme své okovy...
Ve slovech je celé naše žití...Někdy
je pouštíme do srdce, někdy ven z hlavy.
Slova nám dávají moc, slova nás zotročí
Dávají volnost, útlak, radost. Někdy se z nich
i hlava zatočí. Jsou všemocná, ale i bezmocná,
jsou zbraň i pohlazení, nad které není když slyším
je z tvých úst.....a dívám se ti do očí.
Jen ve slovech jsme svobodní, jen v nich.
Vždyť následkem slova hada byl náš
prvotní hřích. Ve svobodně proneseném slově
je radost, v nesvobodném je jen žalost...
Když slovo raní, nelze ho vzít zpět,
i kdyby v něm stokrát zazněl smích. Stále a opět
můžeme se omlouvat, tomu kdo raněn byl,
se ale jeho svět zatemnil.
Svobodně pronášíme slova, zas a znova,
někdy s láskou, někdy je v nich zloba...
ale mít je zákázána to byl by hřích...
Ve slovech je naše svoboda, ve slovech jsou
naše okovy, a proto važme si své svobody
ze smíme je říkat zas a znova....