07 července 2019

Možná se ....





.... začíná situace umoudřovat, Bobeš už v noci nenaříká, bobek vyprodukoval dneska v noci poprvé od pondělí potichu, a má tendence k tomu už skákat nahoru a dolů. Takže ho musím řádně krotit aby svou nově nabitou méně bolestivost zas neproměnil ve velkou. Muž se evidentně jen vybarvuje, když mi řekl jak letěl, musela jsem konstatovat že měl z prdele kliku, slušně prostě to štěstí nešlo komentovat. Zub, respektive zbytek je v klidu, jen mám od těch ostrých krajů trochu obolavěný jazyk. Znáte to, tak jako jazyk stále naráží na vylomený zub .... počkám co dneska Bobeš v noci, nechám ho tu už mužovi a podle toho co se dozvím zítra od zubařky se rozhodnu jestli pojedu. Jen mne trochu seká v zádech, ale to přičítám tomu, že jsem v noci nemohla spát, pořád jsem poslouchala jak Bobeš ťápá po pokoji sem a tam a čekala kdy spustí nářek a já se tak všelijak na posteli kroutila a vykrucovala. A zřejmě se přeležela. Ale to už je prkotina, která se klidnou (snad) nocí dá spravit. A jelikož je tu naděje, že se vše v dobré obrátí tak si dáme něco modrých kvítků. Modrá je jak známo barvou naděje ....