.... co jsme jako děti na prázdninách šíleně
nesnášeli. Zima a mokro, déšť na celý den. Chvilku provazy vody, pak zas jen vlezlé mrholení, ale celý den. Pokud byl jen jeden, dalo se to přežít. Kanasta, šachy, člobrda nebo prší to pomohly skvěle zvládnout. Ale když to bylo víc dní za sebou, už nás to začalo nudit. Pro takové případy jsme vždy měli u chalupy v záloze zásobu borové kůry, z které jsme s bratránkem vyráběli lodní flotily a hned jak to bylo možné, nazuli jsme holiny, vzali si pláštěnky a hurá na rybník vyzkoušet kvalitu našich loďstev.
Nemám k dispozici ani kůru, ani holiny a ani ten rybník. Nevím co máte k dispozici pro takové dny vy, možná také nějaké takové vzpomínky, ale aspoň si zkusíme zvednout náladu nějakými pěknými kvítky, byť v nich tedy sluníčka je poskrovnu, co říkáte?