středa 30. září 2015

Poldr u obce Žichlínek .....


Naše poslední výletní zastavení bylo pro změnu
technické. Po katastrofálních (a vlastně startovacích) povodních
v roce 1997 které napáchaly ve Východních Čechách velké škody
se začalo uvažovat o různých úpravách a revitalizaci řek. Ovšem jen
málo z nich se vůbec realizovalo. O tom že se ta naše pidiříčka bude
upravovat a pohlubovat se od té doby jen mluví, zatím jediný viditelný
zákrok je ten že jsou označeny barvně stromy na jejích březích.
Naopak se podařila rekonstrukce hráze (navýšení a zpevnění) a
výpustě na největším rybníku v Pardubickém kraji Hvězda, který v
roce 97 zahrozil při povodních protržením což by znamenalo fatální
následky pro obce ležící pod ním. A další stavbou kterou si
bezprostředně tyto podvodně vyžádali je poldr u obce Žichlínek.

Je to velkolepé dílo které chrání před povodněmi Olomouc a Litovel
a hlavně nedalekou velkou trafostanici odkud se rozbíhají dráty
vysokého i nízkého vedení a také dráhu ve směru na Olomouc.
Co jsem na netu o této stavbě našla si můžete přečíst tady u mne
a ti kdo mají rádi technické detaily zde

"Hráz poldru podél toku Moravské Sázavy v obci Žichlínek. Plocha zátopy činí 186 ha a retenční objem 5,9 mil. m3. Celková délka hrází 1 574 m při maximální výšce 7,6 m. Žichlínský poldr je zajímavá stavba. Smyslem poldrů je snížení kulminačních průtoků vodních toků. Žichlínský poldr vzniknul na toku Moravské Sázavy jako reakce na katastrofální povodně v létě 1997. Stavba je v ČR ojedinělá svým rozsahem. Nachází se v nadmořské výšce 345 m nad mořem.
Sympatické je, že zde nebyl pouze k vybudován suchý poldr, ale zároveň došlo i k revitalizaci území, dotčeného v minulosti zemědělskou velkovýrobou, melioracemi a napřímením toků. Vznikla zde nová půvabná koryta Moravské Sázavy a Lukovského potoka s meandry. Byla vybudována členitá jezera, tůně i mokřady. Vody byly vhodně zarybněny. Část poldru byla zalesněna. Spontánně zde vznikly podmáčené louky, které byly bohužel odvoněny stružkami (to se ale dá velmi snadno napravit). Pokud budou dodrženy deklarované minimální zásahy do přirozeného vývoje a nepoužívání herbicidů, vznikne zde území, unikátní v rámci celé ČR.

Nejvýznamnějším pozitivním vlivem stavby je protipovodňová ochrana měst Litovel a Olomouc, dále také zlepšení územního systému ekologické stability a zvýšení rozmanitosti živočišných a rostlinných druhů"

S realizací se začalo v roce 2002 a v roce 2007 byla stavba dokončená.
Jedná se o největší suchý poldr ve Střední Evropě. Jeho velikost je
znát nejlíp z leteckých snímků, ale když stojíte na vrchu sedmimetrové
hráze i tak vám to docela vyrazí dech.....


Tady alespoň zprostředkovaně vidíte jak vypadá ploha bez
a s vodou i to jak byla řeka opětně zmeandrovaná....


Pohled z hráze na protější stranu


Tohle všechno se při opravdu velkých povodní změní v ohromné jezero


Koruna hráze s výpustí



Na vodních plochách se veselo rybařilo a bylo vidět i labutě.
Ke břehům jsme nešli, přece jen už jsem měla toho
chození docela dost.


A před hrází u cesty kvetlo spousty turanů.
Ale fotit v tom silném větru se moc nedaly....







Vyhlášení páté .....



Dneska si představíme vítěze
pátého kola soutěže O nej strom.
Příspěvky se sešly krom mého ještě dva a to
od poctivých a stálých zasilatelek, Hanky a Janky.
Vím že obě jsou pro každou špatnot a každá taková
fotovýměna je pro ně, tedy pro Hanku určitě, velká výzva.
A tak nebýt těch dvou a pak ještě Majky tak už dávno tohle zabalím.
I když to už se stejně chystám udělat.

A jak to dopadlo? Výsledkem 7:3 vyhrál .....

(Moje radosti)

A teď k budoucnosti projektu. Chcete pokračovat nebo ne?
Do konce zbývají jen tři kola a pak se rozjedou další sarálky, které se
pro vás ukázaly jednodušší. Pokud nechcete, projekt definitivně skončí.
Takže mi pište do komentů pro jakou alternativu jste.

úterý 29. září 2015

Chlubit se, jó to je moje .....


..... ostatně to je vlastnost nás všech co něco
tvoříme vlastníma rukama. Ale vždyť i ty naše blogy
samy o sobě jsou takovým chlubením se co jsme dělali,
kde jsme byli, o co jsme přišli, ale je to chlubení milé a
mnohdy i velmi poučné. Jsme rádi chváleni, hlazeni po srsti
vrníme při četbě komentů blahem, protože většinou ti naši
nejbližší to nedělají. Nechválí nás, nebo jen s takovým despektem
v hlase řeknou pro klid v rodině : " No jo, dobrý no" a tak se chlubíme
jinde a jinak. Však on se najde někdo kdo nám řekne jak jsme šikovní,
jak nám to krásně jde a podrbá naše ego za ušima. A když ne, tak si
alespoň sami v duchu dáme pašana na rameno a řekneme si : "JO, JSME DOBRÝ!"

Dlouho jsem se tvoření nevěnovala nebo jen sporadicky, když mne
něco zaujalo nebo vyjímečně políbila múza. A když se náhodou stal
zázrak a někdo si něco objednal. Ale těch zázraků strašně ubývá
a tím pádem i já tvořím míň a míň protože mi tu toho zůstává víc a víc!

A tak jsem zkoušela třeba velké koule .....




Nebo půlkoule .....



Pro maminu jsem udělala k narozeninám trochu netradiční kytičku.
Ta kombinace bordó - champagne - bílá mne naprosto
okouzlila, netušila jsme že to bude vypadat tak krásně.
I tady jsem byla ale trochu napálená když se ozvala nevěsta
že by jich chtěla třináct na stoly a když jsme všechno
domluvily, já pomalu začala koukat co kde budu objednávat
tak mi napsala že jí výzdobu na stoly bude dělat maminka....
Někdy nevím, ale mám dojem že jak se řekne svatba,
některé (no skoro většina těch s kterými jsem měla co do činění)
nevěsty se začnou chovat jak po lobotomii ..... ještě že jsem
se do toho nepustila!


Ale dělala jsem taky jednu svatební i s výzdobou na auto, i když
s tou jsem měla trochu nepříjemností. Tedy víc než trochu. Nevěsta si
naporoučela a pak se už nikdy neozvala. Zůstala mi tu hotová kytka
a rozdělaná výzdoba na auto. Ta se líbila jiné nevěstě a tak jsem
jí dodělala a prodala jinam. Ale kytice pořád byla doma. Až jedna
rozumná nevěsta se ozvala že se jí moc líbí a že jí chce. Tak si už
našla svou nevěstu a pírko na klopu svého ženicha .....
Ó jak bylo skvělé mluvit s někým kdo zná cenu ruční práce,
nehledá to nejlevnější (většinou se to vymstí) a ví o čem svatba je
a co obnáší ......


K téhle výzdobě si ještě přiobjednala slečna jednotlivé mašličky na dveře.
Doufám že jim budou držet. Nalepila jsem tam přísavek co to šlo ....


I tenhle malý košíček na stůl byl na svatbu. Tady to bylo taky bez problémů.
Zadání žluto - bílá. Peníze na účtu okamžitě. To se dělá pak úplně jinak a
s radostí .....


No a tyhle dvě svatební nebo spíš jedna echt svatební a druhá i jako gratulační nebo
dárková zatím patří mezi poslední výrobky, skoro ještě teplé .....
A taky budou čekat jestli si je někdo vezme nebo ne.


Pro milovnice romantiky a vintage stylu







pondělí 28. září 2015

Rosné na potřetí .....


Kdybych se stal/a milionářem. To je asi sen velké části
zaměstnané i nezaměstnané populace. Někomu se to poštěstí
tím že vyhraje, jiný se k tomu dopracuje vlastní pílí a jiný se,
někdy dost nezaslouženě, stane milionářem díky podvodům a
někdy i vraždám. Takových případů je u nás asi nejvíc. Žel bohu.
Díky nim se tak na ty lidi díváme povětšinou skrz prsty. A pak
tu svou roli hraje i naše nemilá národní vlastnost a tou je
závist. Závidíme si skoro všechno. Což teprve peníze!
To je sakra důvod k závisti a následnému ztrpčování života.
Nejhorší ovšem je když vám závidí něco co vůbec nemáte ale
všichni sousedi okolo vědí stoprocentně, že to máte....

Občas si dopřeju ten luxus představ co bych všechno
udělala kdyby se ze mne milionářka stala. V první řadě bych
podělila rodinu. Ti si to zaslouží nejvíc. Pak bych si vybrala ty přátele
kteří pro mne v životě udělali něco dobrého a jako poděkování
za to že jsou. Dopřála bych si jen tak z nostalgie odkoupit
zpátky byt mých rodičů a prarodičů. Najust sousedům bych
přistavila kus domu aby vznikla pořádná dílna a dodělal se celý
vrch. Nechala zvelebit pozemek na chatě, nechala udělat
nový plot a trochu zrenovovala celou chatu .....
A pak bych si zjistila adresy všech útulků psů a micin
a všechny podělila. Možná vám tu asi chybí klasická charita,
příspěvky na děti, na různé nemocné, na uprchlíky a co já
vím dál. To co teď řeknu je asi pro mnohé nezkousnutelné.
Ale přiznávám že to bych si sakra rozmyslela. Nevěřím systému
a nevěřím úředníkům a už vůbec nevěřím státu že by se to dostalo
opravdu tam kam by mělo. Jsou to asi dost zvláštní myšlenky
a plány na to že by člověk byl milionář, vlastně ne milionář ale multimilionář,
dneska totiž platí mega žádný peníz. Až by tohle všechno bylo hotovo
a mě ještě něco zbylo pak bych si to teprve začala užívat. Začala
bych cestovat, a plnila si některé sny.....

Zatím jsem ale normální člověk, disponující třemi stovkami na účtě
a dvěma v peněžence, ale jsem majitelem mnoha drahokamů
v hodnotě několika milionů. Nevěříte? Tak se podívejte ....


















Tyhle vám věnuji aniž bych za ně něco chtěla. Ještě
totiž v trezoru nějaké mám uložené .....



neděle 27. září 2015

Křížová cesta na Mariánské hoře .....

Když se ve zdraví dostanete z rozhledny dolů
stačí přejít o pár desítek metrů dál a jste na území
poutního místa Mariánská hora. To se skládá s kostela
Narození Panny Marie a krásné křížové cesty která obloukem
prochází kolem kostela. Je schovaná ve dvojité lipové aleji
která je velmi krásná. Celé místo stojí přímo na Evropském rozvodí.
Z levého okapu střechy kostela teče voda do řek které ústí
do Severnéího moře, z pravého okapu do řek které se vlévají do Černého moře.
Od 18. století se zde scházeli poutníci kteří putovali
do rakouského Marria -Zell. V roce 1814 zde došlo k
Mariánskému zjevení na jehož památku zde byl postaven
sloupek s obrazem Panny Marie.
V roce 1886 bylo přistavěno 14 zastavení křížové cesty a vysázená
dvojitá lipová alej. Bohužel obrazy byly pevně zavřené
za dřevěnými okenicemi které se otvírají jen v době
kdy zde prochází procesí. Ale i tak, přesto že se zrovna
konala Mariánská pouť a bylo zde dost lidí, místo dýchá
poklidem a je opravdu velmi přitažlivé k poklidným procházkám.

Počátek lipové aleje vedoucí k areálu



Jak jsme se tak pomalu procházeli a rozhlíželi kolem,
manžel se najednou zastavil, podíval kolem a pronesl : "Tady to je jak v Midsomeru !"
"Ještě ta mrtvola chybí ...."
Nebyl zas tak daleko od pravdy, ta nálada opravdu byla dost podobná.
Všechno takové poklidné, žádný nadměrný hluk .....
















Závěrečný pohled na areál kde je vidět půlkruh lipové aleje
s křížovou cestou a poutní kostel jsem si půjčila z netu .....


sobota 26. září 2015

Rosné po druhé .....



Než se z rozhledny přesuneme
na nedaleký poutní areál, dáme si zas dávku
rosných fotek. Ještě nějaké travní, ale i listové
nebo květové záběry. Další už budou čistě
jen záběry z růžových listů, tam
jsou ty kapičky vždycky nejzajímavější .....