Kdybych se stal/a milionářem. To je asi sen velké části
zaměstnané i nezaměstnané populace. Někomu se to poštěstí
tím že vyhraje, jiný se k tomu dopracuje vlastní pílí a jiný se,
někdy dost nezaslouženě, stane milionářem díky podvodům a
někdy i vraždám. Takových případů je u nás asi nejvíc. Žel bohu.
Díky nim se tak na ty lidi díváme povětšinou skrz prsty. A pak
tu svou roli hraje i naše nemilá národní vlastnost a tou je
závist. Závidíme si skoro všechno. Což teprve peníze!
To je sakra důvod k závisti a následnému ztrpčování života.
Nejhorší ovšem je když vám závidí něco co vůbec nemáte ale
všichni sousedi okolo vědí stoprocentně, že to máte....
Občas si dopřeju ten luxus představ co bych všechno
udělala kdyby se ze mne milionářka stala. V první řadě bych
podělila rodinu. Ti si to zaslouží nejvíc. Pak bych si vybrala ty přátele
kteří pro mne v životě udělali něco dobrého a jako poděkování
za to že jsou. Dopřála bych si jen tak z nostalgie odkoupit
zpátky byt mých rodičů a prarodičů. Najust sousedům bych
přistavila kus domu aby vznikla pořádná dílna a dodělal se celý
vrch. Nechala zvelebit pozemek na chatě, nechala udělat
nový plot a trochu zrenovovala celou chatu .....
A pak bych si zjistila adresy všech útulků psů a micin
a všechny podělila. Možná vám tu asi chybí klasická charita,
příspěvky na děti, na různé nemocné, na uprchlíky a co já
vím dál. To co teď řeknu je asi pro mnohé nezkousnutelné.
Ale přiznávám že to bych si sakra rozmyslela. Nevěřím systému
a nevěřím úředníkům a už vůbec nevěřím státu že by se to dostalo
opravdu tam kam by mělo. Jsou to asi dost zvláštní myšlenky
a plány na to že by člověk byl milionář, vlastně ne milionář ale multimilionář,
dneska totiž platí mega žádný peníz. Až by tohle všechno bylo hotovo
a mě ještě něco zbylo pak bych si to teprve začala užívat. Začala
bych cestovat, a plnila si některé sny.....
Zatím jsem ale normální člověk, disponující třemi stovkami na účtě
a dvěma v peněžence, ale jsem majitelem mnoha drahokamů
v hodnotě několika milionů. Nevěříte? Tak se podívejte ....
Tyhle vám věnuji aniž bych za ně něco chtěla. Ještě
totiž v trezoru nějaké mám uložené .....
No Vendy, my máme ohledně tohoto tématu dost podobné uvažování A ty drahokamy beru, tyhle totiž hřejí. Moc hezké, článek mě upřímně potěšil
OdpovědětVymazat[1]: Však právě. Proto jsem tě zvala
OdpovědětVymazattěžko vybrat nejlepší,
OdpovědětVymazat[3]: Když mě to prostě nedá. A pokaždý na to vlítnu.....
OdpovědětVymazatnad kapičkami mi srdce zaplesalo. Také jsem kolikrát přemýšlela, co bych udělala s maxi výhrou několika milionů. A také jsem nejprve podělila děti. Mým snem bylo postavit někde něco jako ranč, kde by kolem "nádvoří nebo "návsi" stály domy mých dětí a vnuků a žili bychom společně jako rodina. jedni to tady tak mají a je to úžasné rodinné sídlo s několika přízemními a myslím jednopatrovými domy. Na tu lidskou charitu také nepřispívám ze stejného důvodu a také z toho důvodu, že jsem přesvědčená, že péče o nemocné, postižené ať děti či dospělé by měl dotovat stát ze státní pokladny a ne, aby se na to sbíral národ. Odmítám jakékoli sbírky. Kdybych měla opravdu hodně peněz, pomohla bych v konkrétních případech.
OdpovědětVymazat[5]: Ano, přímo a sama bych si vybrala. A víš že asi já bych to s těmi dětmi nechtěla? Každý má mít svůj život neovlivňovanými ostatními členy rodiny. I když by se člověk držel zpátky, ten pocit že jsem pod drobnohledem ostatních prostě tak nějak zavazuje. Spíš by ta pomoc byla v tom že by si za ty peníze mohli postavit svoje, tam kde by se jim líbilo a v takové vzdálenosti od nás která by jim vyhovovala.
OdpovědětVymazatPodzimní a tak úžasné, povedly se ti
OdpovědětVymazatKapičky jsou úžasné!
OdpovědětVymazatVendy, mám to podobně jako ty, taky se zasním a plány jsou podobné těm tvým Též si nejsem jistá, jestli se peníze dostanou potřebným, nevěřím každému Ty tvoje drahokamy jsou moc krásné, protože to jsou originály a stejné nikdo mít nemůže Díky za ně, tím se mi zavděčíš vždycky
OdpovědětVymazatBylo by to hezké vyhrát alespoň malou částku také vždy přemýšlím jak bych s tím naložila ale to se nestane takže jdu zítra do práce Měj se hezky
OdpovědětVymazatJo t fotky to je nádhera
OdpovědětVymazatJako šperky - moc pěkné, Vendí...:).
OdpovědětVymazatZde se dá napsat do třetice všeho dobrého.
OdpovědětVymazatKapky jako drahokamy - krásné. Mít pár milionů, zařídila bych penzion s bytečky pro osamělé lidi se službami, zaměstnala pár lidí, samozřejmě po rozdělení nějakých částek rodině, nechala rezervu na provoz toho penzionu a na jeho otevření pozvala všechny blogery a čtenáře, kteří by měli zájem přijet, přijít a pohostila je. Cestovné bych jim zaplatila, aby to bylo pro všechny spravedlivé. Ach jo, je to jen sen- však jsem takový popsala v jednom svém dávném článku.
OdpovědětVymazat[14]: To je hodně zajímavej sen
OdpovědětVymazat[13]: Nó, tak nějakej ten milionek na kontě není k zahození. V dnešní době jsou peníze (ovšem v přiměřeném množství) svoboda. Můžeš si cestovat jak a kam chceš, můžeš si zaplatit doktory a zákroky na který ač celej život platíš jak debil nemáš, můžeš si dovolit kupovat kvalitní suroviny a jídlo .... ale opravdu to musí být v míře přiměřené. Mít na účtě dvě miliardy je sice možná dobrý pocit v tom že si řekneš že ti patří peníze který tvořej rozpočet jednoho ministerstva ale to už je vážně moc.....
OdpovědětVymazat[10]:
OdpovědětVymazatVýkřik : " Jest možné do třetice ??
OdpovědětVymazatVendy, ale určitě si spokojenější než kdyby jsi měla ty miliony,my už jenom abychom měli zdravíčko a to úplně stačí .
OdpovědětVymazat[16]: Asi tak, Vendy.
OdpovědětVymazatBarevnost podzimního listí v kapkách vody záběrům dodává krásné vyznění, nedivím se, že tě toto téma tak okouzluje.
OdpovědětVymazat[21]: Když do nich svítí sluníčko je prostě nádhera.
OdpovědětVymazatTy jsou ještě krásnější než u tebe bývá zvykem Krása
OdpovědětVymazat[23]: Jo, na tyhle jsem docela pyšná, to ano
OdpovědětVymazat