.... po čtrnácti dnech sice sakra pracovní
dovolené, je vždycky děsná pecka. Nejen že to je vždy o úklidu celého domu, neb polovice na nějaký úklid zvysoka kašle, ale navíc to je o zahradě, která je vždycky zarostlá jak džungle. Nicméně tentokrát jsem byla, a to přiznávám že mile, překvapená. Asi díky tomu, že jsem se domluvila se synkem že chodil měnit kočičákům písek a ti pak neměli touhu udělat si toaletu z celého domu. A i tomu, že Bobíšek prostě protestoval proti tomu, že nejsem doma tím, že začal občůrávat nohy u židlí a stolu. Takže musel po něm stále vytírat. A tak mi zbyla zahrada. Ovšem ta je výživná. Trávu sekám už tři dny, protože jsem nejdřív čekala na opravu pojezdu, pak mi na rehabce rehabilitační zakázala cokoli dělat, pak se mi naprosto záhadně rozbila přes noc páčka na plynu, sekačku mi nastartoval pomocí šroubováku soused, takže jsem aspoň dnes stihla posekat nahrubo a zítra budu sekat dál ....
Dovolená byla, jak už jsem zmínila hodně pracovní, ale i tak jsem si stihla udělat nějaké výlety. První a tradiční s Padesátkou po Praze a na retrospektivní výstavu reklamních fotografií našeho kdysi nejlepšího reklamního fotografa Freda Kramera, pak konečně! na vernisáž Čerfových fotek v galerii v Berouně a poslední, taky tradiční, na zámek a park do Dobříše. Ze všeho samozřejmě jsem udělala nějaké fotky. Ale i před odjezdem jsem něco stihla nafotit ještě něco jarního na zahradě ....
