Říkala jsem si, že po mrazivých nocích by na potoce
mohly být nějací ledouni kteří by mohli stát za vyfocení. Jenže bylo asi divně mrazivo
protože ledouni, alespoň tak jak jsem je tu fotila vloni a předloni se nějak nekonali. Bylo
po okrajích zmrzlo, to ano ale protentokrát se vytvořilo něco co vypadalo jako větvičky, či jak
to říct. A uprostřed vody kde byly kameny, byly malé kopičky jak zmrzlina. Ale co mne lákalo a
líbilo se mi, byla absolutně křišťálová voda. Vzpoměla jsem si na prázdniny na chalupě, když jsme
courali jako parta po lesích a z tak krásně křišťálových potůčků jsme pili výbornou vodu.
Ani na chvíli nás nenapadlo že by nám něco mohlo být, tak nádherná a voňavá ta voda v těch
lesích tekla. A taky že nám nikdy nic nebylo a to jsme se jí napili dost a dost.
A nakonec opět jedna hrátka
