Něco detailů z přírody.....

Nějak teď momentálně pod zataženou oblohou

nekvete abych se mohla válet po zemi a fotit první jarní kvítka

a ani nějak mne to netáhne ven a tak jsem hrábla pro fotky z mé

zatím poslední procházky začátkem února.

Bylo krásně a teplo a třeba na jednom keři byly krásné velké kočičky,

tedy spíš už kocouři. Jenže dost vysoko a v takovém divném

úhlu a tak moc jejich velikost nevyniká .....

A to jsem na ně použila i to dlouhý sklo.

---

Na bezinkách svítil do dálky lišejník. Má dost ostrou barvu

a tak to někdy je jak signálka

Líbily se mi suché bodláky a tak jsem si na ně vystřídala

všechny objektivy.

Seťák 18 - 55mm

Telemakro Tamron 70 - 300

A Helios 44M 2/58

Překvapilo mne jak už jsou dost napučené trnky na osluněné straně

pastviny přes kterou jsem šla. Kdyby bylo těch sluníčkových dnů víc, počítám že

by už byly nakvetlé

Sněženky ....

Včera jsem vám (aspoň doufám)

zpříjemnila den obrázky mých čemeřic, a dneska

vám chci ukázat jak kvetou plnokvěté sněženky u sousedky.

Je zajímavé, že ty plnokvěté vykvetly mnohem dřív než klasické

které začínají teprve vylézat a nakvétat. I já už se mohu

pochlubit tím, že mi nakvétají, protože vloni jsem od Libby

dostala pár cibulek a sama jsem byla zvědavá jak to s nimi dopadne.

Sadila jsem je jezevčičce na hrůbek a tak tam letos vylezlo

několik poupátek ......

Některé fotky jsem fotila zas starým sklem, jiné zas telemakrem.

Myslím že už bez nápovědy by jste mohli poznat které jsou focené kterým.

---

Čemeřice .....

Nejdřív, než se dostanu k tématu, bych ráda poděkovala všem

těm z blogových přátel, kteří si včera vzpomněli a poslali mi

své přání k narozeninám nebo mi zavolali. Moc vám děkuji a hodně

si toho vážím, protože ač se těm kdo jsou stejně jako já na Fb

rozsvítil u mého jména dortík, nemuseli a nemusí popřát.

O to větší z toho mám radost.

A teď k té čemeřici. Zcela nenápadná květinka mne

v posledních letech náramně chytila za srdce a musela jsem

si pořídit dvě odrůdy do zahrady taky. S bílým květem (Čemeřice černá)

a s květem purpurovým (Čemeřice nachová) . Tak se mi zalíbily, že jsem

začala sledovat zahrady ostatní kde kdo jakou má, že bych případně

vyměnila. Vloni mi od sousedky přistál ohromný trs z místa kde jí překážel

a tak jsem si ho rozdělila na menší a rozsázela porůznu po záhonech.

Jde o varietu bílou s drobnými nachovými tečkami (Čemeřice východní)

Ale mým velkým přáním je mít některou z pastelově zbarvených odrůd

nebo odrůd plnokvětých.

Letos mi ale všechny, včetně těch loňských, udělaly velkou radost

bohatou násadou květů. A tak mi přibylo pár dalších květů na jarní focení ....

---

Zatím kvetou bílé, ale nachová už taky začíná nabízet

svá poupata.

Začínáme hlasovat podruhé ....

Jako takový malý dárek jsem zrovna dnes obdržela znovuzprovoznění

netu, který od úterka stávkoval. Díky tomu se ovšem naše hlasování

trochu opozdilo. Navíc je to zrovna v ten nejkratší (i když letos o jeden den delší)

měsíc. Naštěstí nebo bohužel se opět nesešlo moc příspěvků tak nám myslím těch pár dní

stačit na hlasování bude.

1. Kostel sv. Mikuláše Ostrov u Lanškrouna

(VendyW)

2. Kostel sv Ducha Staré Město na Moravě

(Přemysl Čech)

3. Kostel sv. Martina Čáslavice

(Sceneryphoto)

4. Katedrála sv. Petra Kolín nad Rýnem

(Miloš)

5. Boží muka v Podolí u Brna

(Frypat)

6. Katedrála sv. Mikuláše České Budějovice

(MarijaKes)

Vstávej, je jaro! ....

Dnešek je takový opravdu, byť datumem ne, ale počasím

a hlavně teplotou, jarní den. A to mne opradu donutilo vstát a jít se podívat

ven. Ještě přesněji mne donutilo vyprané prádlo, které jsem chtěla pověsit

ven, když je tak hezky. A při té příležitosti jsem zjistila, že si to vzaly

k srdci i krokusy, které ještě včera spaly tvrdým zimním spánkem .....

při cestě zpátky jsem totiž zahlédla, že Matýskovi na hrůbku nádherně

rozkvetly talovínky a krokusky. A konečně i čemeřice si dávají říct

a dělají mi radost spoustou nasazených poupat. Konečně i tím,

že si je můžu fotit...... ale to až v dalším článku. Stejně tak jako

sněženky které kvetou sousedce vedle u plotu. A jako vždy jsem si neodpustila

kočičky a jehnědy

---

A nezaprší, a nezaprší ......

.....a o kapku člověk nezakopne.

Zvlášť na jehnědách. Zkoušela jsem jak

bude fotit ten objektiv s makropředsádkami.

Ale není to ono, líp fotí samotný a makro s ním musím oželet,

na to můžu využít ten původní. Ale když jsem udělala

výřez, překvapilo mne jak kvalitní je ....

---

Tahle kapka je focená s makropředsádkou, a kvalita

není nic moc

Zato tahle je výřez z fotky bez předsádky. Myslím že ten rozdíl je

hodně viditelný

A původní foto

Odskočení k tvoření .....

Stejně jako si občas odskočím k foťáku

tak si občas rozkramařím stuhy a něco na blint zkusím udělat.

A tak jsem na Valentýna dělala na objednávku tři větší srdíčka, teď zas

na blížící se Velikonoce to jsou vajcata. Zatím je to tak lehce

co se týče počtu, udělala jsem sedm malých a ještě

mám připravené korpusy na pět větších.

O jedno mne připravila šéfka a

zbylá jsem zas na zkoušku vzala

do města, kam jsem už před

vánoci dávala kouličky. A jsem

zvědavá jestli taky zaznamenám

takový "úspěch" jako tomu bylo na vánoce. Ještě přemýšlím

že udělám pár věciček které bych poslala Jitce na Moravu na setkání

Ženského klubu, když už se tam nevypravím osobně. Mám pár nápadů, které

jsem objevila na netu a tak bych je ráda vyzkoušela. Jen doufám, že se mi to podaří

stejně pěkně jako se to daří jiným šikulkám a tvořilkám ......

Nejhorší pro mne bylo barevné zadání srdíček. Růžová.

Jak já tuhle barvu nemusím a tak jsem byla pevně rozhodnutá jí "naředit"

ještě jinými barvami. Nabízela se bílá, ale pak jsem viděla v galanterii

krásnou bíločernou puntíkatou a bylo jasno. Ze zásob jsem ještě vytáhla

kytičkovou stuhu, kterou mi ještě s jinými poslala jedna tvořilka která

jich měla moc a na tom třetím došlo i na tu bílou. I k ní jsem použila

stuhu která se mi strašně dlouho líbila, ale tvořilky ji objednávaly

v Americe. Ta mi taky přistála s přebytky doma.

Na vajíčka jsem si taky vybrala trochu netradiční kombinaci.

Chvála přírodě ....

..... a staré technice. Jak jinak, dnes si dáme

druhý nášup toho co jsem v sobotu nafotila. Byl to

po dlouhé době a asi i na dlouhou dobu krásný den a to

si to člověk užívá. Teď když koukám z okna, vypadá to, že se

meteorologové asi tentokrát zas jednou trefili, od devíti do

devíti nám v kraji vyhlásili výstarhu před hustým sněžením a

venku se opravdu něco jako sněžení ukazuje. No do hustého

to má ještě hodně daleko, ale naše specifické počasí

se prostě nikdy podle meteorologů neřídí.....

---

A tohle je ono. To co mne tak na objektivu Helios chytlo. Tady je přímo ukázkový

swirl bokeh. Já vím, že třeba spoustě lidí dělá problém, nelíbí se jim,

možná to u nich vede až k pocitu že se jim točí hlava a řeknou si

"Bože,co na tom vidí!", ale já mu

naprosto propadla.

Ve vší té nebarevnsti a šedi si jedině ostružiníky zachovávají

stopu barvy