středa 8. července 2020

Za co, soudruzi, za co....





.... jsem už druhý rok, na den přesně trestaná tím,
 že dovolená na kterou se tak těším a která se váže k době, kdy je v práci odstávka a já na večeře nechodím, tudíž stejně mi nejdou hodiny opět zkrachuje. Vloni jsem ani neodjela, neb si Bobeš zablokoval páteř a trpěl krutými bolestmi, do toho se muž vymlel po cestě domů na skutru, a já měla strach nechat je tady oba dva samotné. Letos jsem sice odjela, v sobotu jsme posekali valnou část trávy po kolena která od mé poslední návštěvy kdy jsem jí vydřela až na dřeň zas narostla, v neděli mne začal pobolívat zub, v pondělí jsem vyrazila z Čerfem po Praze a neopatrným dokousnutím si způsobila muka taková, že mi málem vyskočil bolestí mozek z hlavy, v noci zkoušela všechny prášky proti bolesti než jsem našla ten, který působil déle než hodinu, a v úterý už jsem se vracela domů. Dnešek už mne úplně dorazil. Ráno se dostavím k zubařce, tam se po dvaceti minutách čekání dozvím že jim nejde systém, dostanu lísteček s názvem léku a ať mi ho napíše obvoďačka. Tam si počkám půl hodiny než se doktorka dostaví na pracoviště, obdržím vysvětlení že ona mi to nenapíše, neb mne v tu chvíli neléčí ona ale zubařka a když jsem jí vysvětlila proč, dala mi jeden papírový recept aby mi mohla zubařka napsat atb. Letím tedy už řádně nabroušená zpět, tam vrazím sestře do ruky ten recept aby mi to napsaly, ovšem dozvím se že už jim systém funguje a obdržím nový recept na kýžená atb a prášky na bolest. Když se zeptám proč mne tedy chtěla paní doktorka vidět když stejně se mnou nic nedělá, jen lítám od čerta k ďáblu, tak se dozvím že proto, jestli nejsem oteklá. Tak to se mě mohla zeptat rovnou když jsem jim telefonovala, já bych si zašla k zubaři na chatě, tam mu vysvětlila situaci a mohla jsem si tohle všechno ušetřit. Prý že jsem mohla, buď by mi ten zub chtěl vytrhnout nebo kdybych mu vysvětlila že na zákrok čištění jsem objednaná na prosinec, napsal by mi ta atb taky. To mám za to, že jsem zodpovědný pacient a jdu k doktorovi který mou situaci zná. Aby to nebylo všechno, v lékárně se mne lékárnice ptá zda nevadí, že prášky nejsou v tabletách ale jako suspenze do vody, že je výpadek v dodávkách. Nevadí, hlavně že budou účinkovat. U druhé položky opět vrtí hlavou, že nemají ani ta nutně potřebující atb. Výpadek dodávky. Snad jinde. Dobře, jedem s mužem do další lékárny, kde atb mají, jenže v té předešlé mi zapomněli odblokovat recept. Takže proběhne telefonní hovor, recept je odblokován a já vítězně třímám v ruce kýžená atb. Celá tahle polozbytečná anabáze trvala hodinu, mně zkazila náladu na dlouhou dobu a vzpomněla jsem si na povzdech našeho veterináře. 
" Já bych chtěl být psem když se potřebuju léčit. Vezmou mne hned, operaci udělají buď ten samý den nebo druhý, nemusím čekat půl roku a jsou příjemní ! " Po dnešku tenhle poznatek, který už jsem taky udělala na vlastní kůži, můžu jen podepsat. A k tomu dodávám že se nevyplácí být až tak zodpovědným pacientem, protože se vám to může pěkně vymstít a asi to chce nejdřív situaci lépe vyhodnotit. Jenže když vám skáče mozek bolestí kotrmelce těžce se přemýšlí, navíc víte, že nebudete mít k dispozici auto a řidiče, volíte raději jako řešení okamžitý odjezd ....