06 prosince 2016

Plnou parou do středověku ......



Když jsem viděla vycházet do bezmračné oblohy to krásné
sluníčko, došlo mi, že opět mám neskutečné štěstí, protože podruhé jedu
v tuto dobu do Rakous a podruhé budu mít štěstí na nádherný slunečný den.
Zvlášť když ty poslední zrovna nějak sluncem neoplývaly. A že tomu tak opravdu
bude, se ukázalo na naší první zastávce. Dneska musím začít trochou dějepisu,
tak doufám že mne za to nezatratíte Mrkající

Údolí Wachau je zapsáno na seznamu UNESCO, a městečko Dürstein s jeho
památkami patří mezi perly tohoto údolí. Leží na břehu Dunaje, mezi okolními vrchy
a ohromným množstvím vinic. Nad městem se vypíná zřícenina stejnojmenného hradu.
Takže teď trochu výlet do historie. Dürstein a jeho okolí patřilo rodu Kuenringů. Tento rod,
respektive jeho jedna členka významně zasáhla i do českých dějin.
Když si dvacetiletý český král Přemysl Otakar II. vzal za manželku o 35 let starší
Markétu Babenberskou, mezi jejími dvorními dámami byla jedna trochu zvláštní.
Jmenovala se Anežka (Agnes) z Kuenringu, ale neřeklo se jí jinak než Palceříček.
To proto, že v době, kdy nebylo žádnou zvláštností že měly ženy u dvora vlasy
dlouhé až pod kolena, ona chodila ostříhaná nakrátko.
Jedna pověst praví, že vévodkyně Markéta, která již v době sňatku nemohla
mít děti aby umlčela dvorské klepy o tom, že je Přemysl neplodný, vyhlásila
že vybere jednu ze svých dvorních dam do Přemyslova lože a že se do roka ukáže
jak to s jeho údajnou neplodností je. Opravdu se do roka Anežce a Přemyslovi
narodil syn Mikuláš, později známý jak Mikuláš I. Opavský, moravský markrabě.



Pravděpodobnější je, že se Přemysl do dívky zamiloval hned, nepatřil zrovna mezi věrné muže, jak jí uviděl
a když vévodkyně zjistila že Anežka, která byla její oblíbenkyní bojuje
s tím jestli být loajalní své paní a neurazit přitom krále, kterého milovala
k jejich vztahu sama svolila. Mezi ní a Přemyslem byl krásný vztah, ale spíš
vztah mezi matkou a synem než milenecký. Ze vztahu Anežky a Přemysla se
narodily ještě tři dcery a jeden syn. Přemysl který věděl že se od své manželky nikdy nedočká
dědice požádal nejprve o papežský dispens a uznání Mikuláše jako právoplatného
dědice. Papež sice levobočka uznal, ale nárok na trůn neměl. Na scénu
vstupuje dcera uherského krále Ladislava a vnučka uherského krále Bély
krásná Kunhuta. Přemysl se s Markétou rozvádí a bere si Kunhutu. Od té doby
není o Anežce už nikde žádná zmínka. Má se za to, že po rozvodu odešla se svou
paní. Z manželství s Kunhutou se narodil opravdu legitimní dědic českého trůnu,
český král Václav II. Přemysl ale umírá v bitvě proti Rudolfu Habsburskému na Moravském poli,
malého Václava vychovává Záviš s Falkenštejna, který se s královnu vdovou ožení,
a po otci ctižádostivý a bojovný Mikuláš Opavský zůstává od všeho odstaven.
V této době začíná i vzestup rodu Vítkovců, všech větví pánů z Růže. Postaví se
proti Václavovi, ten zajme svého otčíma a uvězní ho. Mikuláš Opavský je povolán
a objíždí se zajatým Falkenštejnem všechny vzbouřené členy rodu a před každým
hradem který je v jejich držení vyhlásí že Záviše popraví, pokud se nevzdají.
Záviš všechny vyzýval ať se o něj nestarají a ve svém odporu vydrží, ale
nikdo se nechtěl stát jeho vrahem. Až jeho bratr Vítek, který byl purkrabím na Hluboké
odmítl a Mikuláš nechal před hradem opravdu Záviše popravit. I když prý proti Václavovu
příkazu že se nesmí Závišovi nic stát.....


No ale to jsme se od Kuenringů dostali úplně jinam, takže jsme zpět v Dürsteinu,
na hradě který nechal postavit Hadmar I. z Kuenringu. A aby nebylo těch králů, kterým
tento rod vstoupil do života málo, tak dalším na řadě byl anglický král Richard Lví srdce.
I on byl pěkný ptáček a vykuk, a při křížové výpravě tak trochu podvedl své spolubojovníky,
vévodu Leopolda Babenberského a německého císaře Jindřicha VI. Štaufa a pobral
veškerou kořist z tohoto tažení sám. Když se vracel sám před svým vojskem zpět, v převlečení za poutníka
aby nebyl právě na územích obou pánů poznán, byl Hadmarem I. zajat a uvězněn na jeho hradě.
Prý ho prozradilo jeho panské chování, nádherné sedlo a hlavně prsten, takové by
nikdy žádný pacholek nemohl mít, pokud by po cestě nějakého pána nezabil a neobral.
Podmínkou jeho propuštění bylo, že zaplatí výkupné 150 000 marek ve stříbře, což byla
skoro celá kořist o kterou oba své spolubojovníky obral. Že to bylo ve své době opravdu kupa peněz
o tom svědčí i to, že za něj založil Leopold Vídeňské Nové město.


Král zde byl vězněn od prosince 1192 až do března 1193 a podle pověsti jej prý našel jeho
věrný trubadúr a přítel z dětství, který obcházel krajem a pod každým hradem
zpíval písničku kterou znali jen oni dva. Až teprve v Dürsteinu mu bylo z jednoho okna odpovězeno
Richardem. Neví se totiž přesně jestli byl Richard vězněný na hradě na skále,
pod hradem ve městě nebo na Nebenburgu. Nicméně ať tak či tak, hrad Dürstein se stal
romantickou památkou na doby středověkých rytířů, krásných dvorních dam a velkých lásek.


Výstup na samotný hrad je hodně strmý a po tom brzkém vstávání a dvouhodinové cestě
autobusem to bylo pěkná darda pro tělo a probuzení jak po ledové sprše.
Nahoru jsem vylezla zadejchaná, zpocená a polomrtvá, ale výhledy pak za to stály.
Ty uvidíte v dalším článku....












" Ukecaná " brána. Tady vám bylo řečeno vše z historie hradu. Ošem pouze německy
a anglicky... ale krásně to zahrálo středověký minstrel.


Spodní část hradu.


A jak vypadal hrad a městečko ve středověku, v době věznění krále Richarda


Dnešní článek byl nezvykle dlouhý, toho jsem si vědoma, ale doufám, že vám stálo za to celý jej přečíst
a podívat se na fotky. Snažila jsem se suchopárnou historii napsat trochu zajímavěji
a zábavněji..... jenže tohle místo a město prostě dýchá historií, dávnými věky a tak
se prostě neudržím abych se nerozkecala Mrkající