..... zadaří jezdit moc daleko. Tedy v případě že
se jedná o něco co mám ráda. A to mám a za tím jezdím kdykoli se dá. Jsem fanda swingový, to jsem už zmiňovala mnohokrát. A tím pádem mým největším oblíbencem je naprostý profesionál v tom co dělá a to je samozřejmě Ondřej Havelka. Nemluvě o tom, že můj mnohokráte až trapně zmiňovaný dlouholetý kamarád z Prahy ze sídliště patří již od dob OPSO (Originální pražský synkopický orchestr) k jeho oporám. Takže pokud nejsem v Praze, jsou toto alespoň malé možnosti se vidět a prohodit pár slov o tom jak se máme. Letošek je ovšem na tuto možnost zatím dost bohatý. Koncem dubna jsme byli na koncertu ve Svitavách a teď ve středu v rámci Smetanovi Litomyšle samozřejmě v Litomyšli. Navíc mi byl paní Štěstěnou věnován jeden den, kdy jsem mu mohla alespoň trochu představit Litomyšl. Tak jak se v ní ráda brouzdám já s dcerou nebo Bobulí.
Na Smetance se octli tak, že si je litomyšlští vybrali jako koncert na přání. A to ne jen na jeden. První koncert byl vyprodaný během půl hodiny, druhý přidaný za hodinu a uvažovalo se i o třetím, ale ten byl nakonec zamítnutý. Já měla to štěstí, že ta moje místní souputnice má velmi štědrého a velmi na konexe i peníze bohatého kamaráda který patřil mezi jednoho z letošních mecenášů Smetanky a tak když se zmínila že by tenhle koncert ráda viděla a ne sama, promptně zakoupil tři VIP vstupenky. A tak jsem se poprvé ocitla ve víru VIP návštěvníků a velkých příjemností se k tomu vážících.
Zatímco první koncert nesl název Poklad na Stříbrném plátně a tím pádem je jasné že byl věnován filmovým písním z let třicátých a čtyřicátých, koncert na Smetance nese název Nebe na zemi, a je tedy jasné, že se skládá z písní V+W+J. Tento koncertní projekt je tentokrát ale dítětem ne OH ale našeho skvělého mezinárodně uznávaného operního pěvce Adama Plachetky. Ten je známý tím, že velice rád a dobře brousí i do jiných hudebních vod než je opera. Není mu cizí ani opereta ani muzikál a tentokrát se jeho zájem obrátil k písním z repertoáru Osvobozeného divadla. A kdo tu u nás může jediný skvěle se s tímto žánrem spojit a doprovodit ho? No jasně OH. A tak vznikl velmi zajímavý a jak je vidno i úspěšný projekt těchto dvou profíků. Tady na Smetance šlo vlastně o takový dost dobrodružný počin, vlastní premiéra je počítaná až na podzim do Lucerny, tudíž tady šlo o takovou jakousi předpremiéru a zároveň i zkoušku, protože koncert byl ve středu a v neděli před tím AP přiletěl z New Yorku kde působí, tudíž na vyzkoušení měli pánové jen dvě společné zkoušky a hurá na pódium před davy. A to navíc ještě letošní Smetanka není jako vždy na zámku, ale na zimáku, protože zámek se konečně po ix desítkách let dočkal generální opravy. Tudíž prostředí zcela ne přátelské k takové hudbě. Všechno ale nakonec dopadlo dobře, až tedy na to, že sedět v našem případě dvě a půl hodiny na laminátových sedačkách potažených něčím jako samet a v případě orchestru na dřevěných židlích nepotažených ničím byl trochu očistec. Dokonce jsem i předala fotografii kterou si u mě kamarád objednal z předchozího svitavského koncertu. Tam se mi fotilo super, měli jsme první lajnu, ale v případě Smetanky až desátou a ještě dost našikmo. Z foťáku nevyšlo vůbec nic a z mobilu narozdíl i od tisknutelné fotky něco málo. Takže se se mnou na to málo pojďte podívat ....
