.... nahrává tomu, že my zelení šílenci, neplést
prosím se zelenými ekoteroristy, ho vítáme a až po lokty se ryjeme v záhonech, přehazujeme komposty (mimochodem nejméně oblíbená činnost), hrabeme neshrabané listí na podzim a jinak začínáme zkrášlovat své latifundie. A tím pádem jde blog stranou. Je to dobře, protože dokud zas nechytnu jarní fotografickou slinu, nebudu mít za chvíli o čem psát. Na výletování na delší vzdálenost nemám parťáka či parťačku, a tady se brodit po lese blátem mne už nebaví. A po pravdě utahaná z práce jsem ráda, že dorazím domů, dám kafe a nohy hore a v křesle odpočívám. Takže se někdy během odpoledne dokopu právě jen k té zahradnické činnosti. Ještě že mi odpoledne přestaly blokovat návštěvy (i velmi nechtěné) u doktorů a skončila první várka rehabilitací s výsledkem mínus 1200 Kč na účtu a výsledek žádný ....
