.... roku, a blázinců s tím spojeným,
vzrůstá únava nejen prací, ale i činnostmi s tímto blázněním. Čili tím chci říct, že prostě přijdu z práce, a jsem utahaná jak kotě a na cokoli co je něco jiného než odpočinek kácím. Pečení? Letos vypouštím, snad jen vzhledem k nadbytku lískových oříšků budou vanilkové rohlíčky. Úklid? Ten vždy přichází s datumem 23.12. Dřív je to naprosto zbytečná práce vzhledem ke smečce a manželovi. Okna jsem si umyla už dřív, takže to můžu vypustit. Výzdoba? Tu jsem si udělala přesně k prvnímu dne adventu, takže se tím nemusím také nijak zabývat.
Jediná žádaná činnost je tak relax. Do toho mi ale tak trochu vlezly tři adventní zájezdy, které jsem, frajerka, tak nějak úplně dobře nerozložila. Dva víkendy za sebou v rozmezí týdne, třetí v odstupu dne a půl od druhého. Nějak mi nedošlo, že regenerace mého opotřebovaného organismu chce podstatně delší čas, takže ve středu už jsem byla docela grogy. S tím vším se i táhne nechuť psát a číst. I když teď jsem se to snažila napravit a něco si přečíst i na všech spřátelených blozích, stejně to nějak nedoháním.
Takže než se podíváme na adventní Hlubokou, Krumlov, Svídnici, Ksiacz, Budyšín a Žitavu, vrátíme se do říjnových brdských lesů. A tentokrát to bude pro změnu o krásných zářivých barvách pozdně podzimních bukových partií .....
