Hádanka.....

Na tuhle hádanku mne přivedla Katka s jejími otázkami o květinkách.... dobře se podívejte na fotografie záhonu kde je něco, co do okrasného záhonu vůbec nepatří. Jsem zvědavá jak moc jste pozorní a všímaví ....

Čekám na vaše odpovědi....

Lepší vrabec na terase, než střecha podělaná od holubů....

Včera se tu producíroval po prknech tenhle napůl albínský vrabec. Všelijak se na tom prkně nakrucoval, hlavičku hned na jedné, hned na druhé straně a rozhlížel se kolem. Jak je napůl bílý tak se od něj sluníčko odráželo takže vypadal ještě bělejší....

A jeden klasickej, hnědej....

Beze slov, alespoň minimálně....

Ta divná šibenice na dolním obrázku je tady vidět z širokého okolí. Je to jeřáb na dráze na nově budovaném překladišti a bude sloužit k překládání lodních kontejnerů z vlaků na kamiony....tady je jeden, v bratislavském přístavu jsem jich napočítala pět...

Při pohledu na ty ostré hrany kořenů mě napadlo kde že se asi inspirovali středověcí stavitelé když stavěli kostely a zdobili jejich stropy tím krásným žebrovím....

Nejen na chatě ale i zde jsem našla majestátní buk. Je dokonce ještě mohutnější než ten chatový....a kousek od něj stojí jiný který má zcela netradičně na buk zvrásněnou kůru....

Sloupek....

Tenhle sloupek si stojí jen tak na prostředku jednoho pozemku. Nikde široko daleko žádný plot, jen tenhle sloupek. Ne betonový nebo žulový, ale krásný pískovcový z tesanou hlavou...připomíná mi tak trošku ty opuštěné staré smírčí kříže u cest.

Já chtěla bych....

Můj velký je sen, v něm chtěla bych létat jen....

jak motýl nad loukou, jak vážka nad vodou, jak

v oblacích pták. Ale není to jen tak...

Chybí mi křídla...

Nemám je, nemám, stále je hledám...

Kdo vzal mi je marně se ptám,

prosím svůj osud, vrať mě je zpět,

bych mohla okusit závratný ten let...

Můj velký je sen, poklad najít v něm....

Lásku? Štěstí? Bohatství? Snad...

Slova vyřčená vrátit zpět, čas obejít

utéct mu, najít svůj ztracený den....

Kdy život můj opustil ten sen...

Můj velký je sen, v oblacích vznášet se jen...

V tom majestátním kostele, kde i ticho je veselé.

Krouží tam naše sny, říkají chyť nás za pačesy....

I když jsme jen sny, ale ty máš své možnosti.

Plnit si své sny, roztáhnout křídla...

Rozletět se volně, třeba už zítra...

Letět svým světem, říci svým dětem, chraňte si své sny

po všechny své dny.

Učiňte je skutkem, ať nenaplní se smutkem

váš den...Když víc nezbyde v něm nic,

než jen ten velký váš

sen...