05 dubna 2011

I když je podmrakem, neustále něco rozkvétá.....

I když je opravdu již od včera pod mrakem, tak na zahradě se objevují nové a nové květy a kvítky. Ať již ty šlechtěné pro záhonky, tak i ty menší, skromější ale i tak dělající radost svými kvítky. A i kdyby se zdálo, že některé partie jsou focené v nějakém hájku, opak je pravdou, to si jen žluté křivatce, jarní prvosenky a bílé sasanky okupovaly část naší zahrady. A protože jsou tak krásné i když nešlechtěné, nechávám jim každý rok víc a víc prostoru......
A co se týče již kvetoucích kočiček, vzpoměla jsem si ještě na jednu říkanku z dětství.
"Vzbudila se jíva, do nebe se dívá. Všechno její proutí zdobí se jak k pouti. Než kos začne písničku, už má první kočičku".


Jaro