I když je opravdu již od včera pod mrakem, tak na zahradě se objevují nové a nové květy a kvítky. Ať již ty šlechtěné pro záhonky, tak i ty menší, skromější ale i tak dělající radost svými kvítky. A i kdyby se zdálo, že některé partie jsou focené v nějakém hájku, opak je pravdou, to si jen žluté křivatce, jarní prvosenky a bílé sasanky okupovaly část naší zahrady. A protože jsou tak krásné i když nešlechtěné, nechávám jim každý rok víc a víc prostoru......
A co se týče již kvetoucích kočiček, vzpoměla jsem si ještě na jednu říkanku z dětství.
"Vzbudila se jíva, do nebe se dívá. Všechno její proutí zdobí se jak k pouti. Než kos začne písničku, už má první kočičku".
Krásné jarní fotky. Docela obdivuju, kolik máš na zahradě divoce rostoucích kytek. To já se můžu "pochlubit" leda pampeliškou (i když s ní bojuju, stále vítězí).
OdpovědětVymazat[1]: A to když jsme sem začali jezdit, byl tady obrovskej flek plnej bledulek. Nevím, asi jim nedělalo dobře když jsme začali sekat sekačkou, teď jich tady mám jen pár nejsilnějších jedinců kteří se naštěstí drží zuby nehty. Teď tady vedou ty křivatce, za chvíli začnou orseje a snědky. Těch jsem pár dostala od sousedky na záhon, ale tak šíleně se mi rozmnožily po celé zahradě, ale já je nechávám, takhle po zimš to je vždycky moc pěkný když to začíná kvést.
OdpovědětVymazatDěkuji za hezký komentář na mém blogu, tvůj se mi zdá též zajímavý, už jsem si ho zařadila k návštěvám
OdpovědětVymazat