16 dubna 2018

Když na Petříně kvetou mandloně ....



Konečně se dostávám k mému hlavními cíli téhle poslední petřínské procházky. Už dlouhou dobu
vždycky na jaře si říkám, že když se nedostanu do Hustopečí, tak alespoň na zlomek mandloňové
krásy se musím podívat právě do největší z petřínských zahrad, do zahrady Seminářské. Ta se dříve
jmenovala Gryspekovská a vznikla na místě, kde dříve byly vinice. V 17.století zahrada a kostelem
Nejsvětější trojice a několika přilehlými budovami přešla do vlastnictví bosých karmelitánů a stala
se zahradou klášterního komplexu. Když byl v roce 1784 klášter zrušen, stala se zahradou arcibiskupského
semináře a odtud tedy její dnešní jméno Seminářská. Postupem doby se ze zahrady proměnila
hlavně v ovocný sad. V roce 1927 zahradu odkoupilo město a po menších úpravách jí zpřístupnilo
veřejnosti.V letech 1980 - 2000 došlo k výměně starých ovocných stromů za nové a bylo zde znovu
vysazeno 2734 nových stromů.
Hranice zahrady tvoří zahrada Nebozízek, lanová dráha a zeď Schönborské ( vyslanectví USA) a
Lobkovické (vyslanectví NSR) zahrady. Seminářskou zahradou prochází hlavní vyhlídková
trasa Petřínem. Najdete zde malou kapličku, ale i bývalý klasicistní refektář, dnes známá
restaurace Petřínské terasy. Jelikož stromy jsou zde vysázené v pravidelných řadách, tvoří
systém bloků, kterými procházejí různě se kroutící cesty. A navíc když kvetou (jsou to
povětšině jabloně, třešně a zmíněné mandloně) je celý svah zahrady jak velký šlehačkový
dort. V zahradě je socha Jana Nerudy a fontána " Hrající si chlapci" spíše známá jako
"U žabiček" . Zajímavostí je, že jako modelové sochaři stáli vnuci T.G. Masaryka ...


V době kdy jsem tam byla já, kvetly jen ty mandloně, a to ještě ne úplně. Ale i tak
byly opravdu krásné ...












Doufám, že nebude vadit větší počet fotek, ale bylo to podobné jak s magnóliemi. Jak se k nim
dostanu, nejsem k odtrhnutí ....