Barevné elegie V ......

Stejně jako při jiných výpravách na Petřín, tak ani

teď jsem neodolala a zašla do Trvalkové zahrady. Je krásná v každém ročním

období, a v každém jízdobí něco jiného. Ovšem na jaře, to je pastva pro oči. Tulipány už sice

byly odkvetlé, jen pár posledních mohykánů ještě dokvétalo mezi kvetoucími japonskými

dřevitými pivoňkami. Za to jedna stráň se modrala ladoníky, a zeď u vstupu krášlila

přenádherná vistárie a dvě barvy horského klemátisu. Právě tahle tříbarevná kombinace

mne do zahrady zatáhla. Stejně jako po celém Petříně nebo Hradčanech i zde

bylo velké množství japonských turistů obdivujících květiny. Asi se byli podívat

jak to dělá konkurence . Když jsem si fotila vistárii, přišla ke mě jedna

z účastnic soubojových klání a podala mi svůj aparát, jestli bych jí u té nádhery nevyfotila.

Domlouvaly jsme se rukama nohama, protože mluvila anglicky takže to bylo takové

trochu zajímavé. Trochu jsem jí rozuměla, ale neuměla odovědět. Ale nakonec to dopadlo

dobře, jen než jsem si jí vyfotila já vzala roha a zas pospíchala do arény ....

---

Vistárie úžasně voní, pro někoho to už může být vůně těžká a silná,

něco podobného jako u hyacintů, ale já se nemohla dočmuchat

Clematis montana růžová forma světlá .....

..... a tmavší

A samozřejmě azalky. Ty tvoří velkou část keřů úo obvodu zahrady

Japonské dřevité pivoňky, to jsou neuvěřitelné krasavice v neskutečných

barvách ale i variantách květů. Jednoduchých, poloplných i plných. Pamatuji

se na nádherné ohromné keře v dolní části Kinské zahrady, u Letohrádku Kinských.

Ani nevím jestli tam ještě jsou, zatím jsem se tam ještě při výpravách nedostala.

Jak se jmenuje ta bílá květinka nevím, viděla jsem jí pak i na výstavě

skalniček, ale nebyla u ní popiska

Těmito květy se loučím ze sobotou 7.5. a na řadu přijdou květy

z nedělní návštěvy skalničkové výstavy v zahradě Faustova domu, které

budu prokládat obrázky z barokního areálu Skalka na Mníšku. To aby těch

květů nebylo zas taková záplava .....