Stejně jako Čerf i já vám nabízím letos dvoje přání.
Je jasné že prostě jednou vám musí popřát ten kvůli komu tenhle blog vzniknul, byť už ve svém následovníkovi, protože Svět podle Dandíka se bez dandíka neobejde. Druhé je z ranku starosklíčkových
trochu svérázných svou podobou. Ale jsou to dvě věci které miluju a které mne baví a o které se vždy s vámi ráda podělím ....
Stále doznívají dozvuky čtvrteční tragédie kterou u nás neznáme.
Něco jiného je číst o tom a vědět že to je sice neskutečná tragédie ale na opačném konci světa. Ovšem dívat se na záběry z místa které člověk zná velmi dobře, kudy mnohokrát šel, kde se těšil na koncert nebo kochal výhledem na Hradčany je úplně něco jiného. Zasahuje to do naší vlastní komfortní zóny kde neplatí To je daleko, to byl cizí maniak.... Ne, tohle zlo přišlo k nám, vztáhlo po nás ruku a byl to jeden z nás. Někdo koho potkáváme každý den a ani na vteřinu nezapochybujeme že to je slušný člověk. Jenže jací jsou takoví " slušní " lidé když se za nimi zavřou dveře? Co nastartuje jejich šílené a zvrácené myšlení a začnou se chovat jako monstra. Mnoho otázek, málo odpovědí, které se navíc budou těžko hledat.
Má takové zvrácené chování své kořeny v neutěšeném dětství? V šikaně ? Nevíme.... jen se můžeme dohadovat proč byla nenávist tak veliká že kvůli ní muselo zemřít tolik nevinných lidí včetně miminka které ještě nestihlo nikomu ublížit.
Přes to všechno vám všem kdo jste pravidelní nebo příležitostní čtenáři, z Čech nebo ze zbytku světa, přeji klidné a láskyplné vánoce!
