čtvrtek 26. května 2016

Katedrála ....,



Z konce zahrady na Valech jsme se tedy museli
vrátit na konec tereziánského křídla a vyšlapat schody které tu jsou.
Musím říct, že i když tam stojí už pěkných
pár pátků tak si nějak nepamatuji, že bych po nich někdy při mnoha návštěvách Hradu někdy šla.
A pamatovat bych si to měla, zvlášť když tyto schody, zvané Býčí schodiště
jsou prací architekta Josipa Plečnika. Patří do doby jeho působení v roli hradního
architekta kterého povolal na Hrad T.G. Masaryk. Ostatně třetí, nebo také hlavní
nádvoří a zahrady Rajská a Na Valech nesou nejvíc jeho rukopisu.
Kyž jsme si vyšlapali tedy další schody oné soboty, ocitli jsme se tváří v tvář katedrále
sv. Víta. Kdo kdy byl na Hradčanech a chtěl si fotit katedrálu, ví, že to je vzhledem k
minimu místa a mohutnosti stavby opravdu dost těžké, nemáte-li právě to správné fotovybavení.
Navíc stovky turistů, kteří občas způsobí malou zácpu tomu dost brání.
Takže jsem z tohoto místa nafotila jen minimum, a to ještě spíš jen některé detaily.
Když jsem se nechávali unášet davem ven z nádvoří, procházlei jsme pod chrliči vody
a já si vzpoměla, jak jsem se jich jako malá hrozně bála. Neustále jsem se ze strachem
dívala nahoru, jestli náhodou ti draci a jiné příšery neoživly. Dokonce mne někdy
pronásledovaly i ve snech.....


Aby jste si udělali obrázek kde se schodiště nachází (obrázky jsou půjčené z netu)
Vchod ze zahrady Na Valech


A východ na třetím nádvoří (ta zelená střecha)


Pohled na věž katedrály ještě ze zahrady Na Valech


V zahradě kousek před schodištěm kvetla tato žlutá magnólie




A pár detailů z katedrály








Když jsme po odchodu z Hradčan došli na Pohořelec a dalšími schody (třetími)
jsme průchodem vyšli na náměstíčko před Strahovským klášterem, pod ním okolo vinice sv. Jana
až na cestu vedoucí do petřínských zahrad zaujal mne pohled na tuto krásnou
vistárii pnoucí se po domě pod Hradčanami. Tedy já osobně bych se nezlobila kdyby mi
taková krása utekla od sousedů ke mě na dům.....


A jeden z nejhezčích pohledů na Pražský hrad (alespoň pro mne určitě) na rozloučenou