Naše poslední výletní zastavení bylo pro změnu
technické. Po katastrofálních (a vlastně startovacích) povodních
v roce 1997 které napáchaly ve Východních Čechách velké škody
se začalo uvažovat o různých úpravách a revitalizaci řek. Ovšem jen
málo z nich se vůbec realizovalo. O tom že se ta naše pidiříčka bude
upravovat a pohlubovat se od té doby jen mluví, zatím jediný viditelný
zákrok je ten že jsou označeny barvně stromy na jejích březích.
Naopak se podařila rekonstrukce hráze (navýšení a zpevnění) a
výpustě na největším rybníku v Pardubickém kraji Hvězda, který v
roce 97 zahrozil při povodních protržením což by znamenalo fatální
následky pro obce ležící pod ním. A další stavbou kterou si
bezprostředně tyto podvodně vyžádali je poldr u obce Žichlínek.
Je to velkolepé dílo které chrání před povodněmi Olomouc a Litovel
a hlavně nedalekou velkou trafostanici odkud se rozbíhají dráty
vysokého i nízkého vedení a také dráhu ve směru na Olomouc.
Co jsem na netu o této stavbě našla si můžete přečíst tady u mne
a ti kdo mají rádi technické detaily zde
"Hráz poldru podél toku Moravské Sázavy v obci Žichlínek. Plocha zátopy činí 186 ha a retenční objem 5,9 mil. m3. Celková délka hrází 1 574 m při maximální výšce 7,6 m. Žichlínský poldr je zajímavá stavba. Smyslem poldrů je snížení kulminačních průtoků vodních toků. Žichlínský poldr vzniknul na toku Moravské Sázavy jako reakce na katastrofální povodně v létě 1997. Stavba je v ČR ojedinělá svým rozsahem. Nachází se v nadmořské výšce 345 m nad mořem.
Sympatické je, že zde nebyl pouze k vybudován suchý poldr, ale zároveň došlo i k revitalizaci území, dotčeného v minulosti zemědělskou velkovýrobou, melioracemi a napřímením toků. Vznikla zde nová půvabná koryta Moravské Sázavy a Lukovského potoka s meandry. Byla vybudována členitá jezera, tůně i mokřady. Vody byly vhodně zarybněny. Část poldru byla zalesněna. Spontánně zde vznikly podmáčené louky, které byly bohužel odvoněny stružkami (to se ale dá velmi snadno napravit). Pokud budou dodrženy deklarované minimální zásahy do přirozeného vývoje a nepoužívání herbicidů, vznikne zde území, unikátní v rámci celé ČR.
Nejvýznamnějším pozitivním vlivem stavby je protipovodňová ochrana měst Litovel a Olomouc, dále také zlepšení územního systému ekologické stability a zvýšení rozmanitosti živočišných a rostlinných druhů"
Nejvýznamnějším pozitivním vlivem stavby je protipovodňová ochrana měst Litovel a Olomouc, dále také zlepšení územního systému ekologické stability a zvýšení rozmanitosti živočišných a rostlinných druhů"
S realizací se začalo v roce 2002 a v roce 2007 byla stavba dokončená.
Jedná se o největší suchý poldr ve Střední Evropě. Jeho velikost je
znát nejlíp z leteckých snímků, ale když stojíte na vrchu sedmimetrové
hráze i tak vám to docela vyrazí dech.....
Tady alespoň zprostředkovaně vidíte jak vypadá ploha bez
a s vodou i to jak byla řeka opětně zmeandrovaná....
Pohled z hráze na protější stranu
Tohle všechno se při opravdu velkých povodní změní v ohromné jezero
Koruna hráze s výpustí
Na vodních plochách se veselo rybařilo a bylo vidět i labutě.
Ke břehům jsme nešli, přece jen už jsem měla toho
chození docela dost.
A před hrází u cesty kvetlo spousty turanů.
Ale fotit v tom silném větru se moc nedaly....
Vody byly zarybněny - toť pěkný obrat.
OdpovědětVymazat[1]: Pořád lepší než kdyby byly odrybněny....
OdpovědětVymazatSlovo poldr vidím poprvé.
OdpovědětVymazat[3]: Ono to je opravdu obrovská prostora když tak stojíš na té hrázi a koukáš kolem sebe. A je krásné že i ty rybníčky jsou takové meandry, ne souvislá kulatá nebo oválná plocha.
OdpovědětVymazatŽichlínek je roztomilý název.
OdpovědětVymazat[5]: Proto ho ta postavili, že tam je velká plocha kde se ta voda dá dobře zadržet. Tak ještě není všem dnům konec ještě se tam třeba vypravíme a půjdeme se mrknout až k té vodě.
OdpovědětVymazat[6]: Jo, to by bylo fajn.
OdpovědětVymazatDobrý počin, pamatuju se na ty povodně v roce 1997, to jsem měla povodeň i v bytě v šestém patře,. je to neuvěřitelné, ale jak pršelo venku, tak mi valila voda po oknech vevnitř v bytě. Průnik vody se řešil od nastěhování v roce 1981 a toho roku 1997 jsem tři dny nespala a jen chytala vodu do ručníků, kýblů. Moje řešení nechtěl nikdo poslouchat a stále jen mrhali penězi na všelijaké flikování. Já jsem slyšela v rádiu, že stejný problém měl při každém dešti jeden inženýr z Brna. Nechali strhat římsy, pod nimi nebylo vůbec těsnění a stačilo aby voda měla mírný sklon a od panelu se odrážela pod římsy a vsakovala do neošetřených panelů a vytékala nad okny v bytech. V Brně jen zatmelili a dali nové římsy a zatékání ustalo. když jsem to u nás navrhovala měli mě za blázna. Tak opravovali spáry, stříkali panely jakýmsi lepidlem. A zatékalo stále. jak já se bála každého mráčku na obloze. Zatékání ustalo až když si sousedi nad námi nechali udělat plastová okna a tím pádem celé nové zednické práce kolem okna. takže povodeň v roce 1997 mám živě v paměti. Tenkrát to ještě řešila i pojišťovna a proto už se nyní průnik vody do bytu pro pojišťovnu hodnotí jen jako stouplá voda. No to jsem odbočila od tématu. Tu hráz a nádrž pro povodňovou vodu kvituju velmi kladně. Ale viděla jsem i video, proč vlastně dochází k povodním, což dříve nebylo v takové míře. Studoval to jeden Slovák a řešení je prosté. Obrábíme půdu tak, že ji udusáváme a ona na polích nevsakuje. Totéž se děje v lesích. těžká technika udusává a vytváří koleje, kudu nevsáknutá voda uteče do potoků a řek. takže voda je v řekách jen když prší, jinak uteče. A když je jí více nestačí se vsakovat a máme povodně. Sucho střídají povodně. K tomu obrovské množství betonu, kterým zavážíme republiku pro parkoviště, dálnice a pod.
OdpovědětVymazatNo vida a zapomněla jsem pochválit tu nádhernou fotku na závěr článku.
OdpovědětVymazatU nás máme taky poldr, ale ten je proti tomuto jen bobří hráz
OdpovědětVymazat[10]: Tak aspoň v něčem máme nad Moravou navrch, i když de facto tohle území už se může alespoň historicky k Moravě počítat. Ale těch malých je tu kolem Třebové taky dost.
OdpovědětVymazat