Pokračovali jsme s hafušama dál do dalšího kopce, oni zvesela, já jak zpomalený film. Když jsem vyfuněla do kopce oddychla jsem si, protože mi bylo jasné že teď už si budu užívat jen rovinu a cesty z kopce dolů. Místa mi už vůbec nebyla povědomá, částečně proto, že byla buď vykácená nebo naopak ztam kde dřív byli jen malé stromky, bylo už docela solidní houští. A spousty cest které odbočovaly napravo i nalevo a o kterých dodneška nevím kam vedou....
A pak místa, která vypadala jak odněkud opravdu z hor.
Díky jednomu zvláštnímu pohledu skrze stromy jsem ale narazila na cestu která byla nově udělaná, zpevněná a uválcovaná do hladka, a řekla jsem si, že každá cesta má svůj začátek i konec a vyrazila po ní.....
Jelikož jsem opravdu do toho kopce funěla a ťápala jak zpomalený film, napadlo mne ty obrázky udělat jako filmové záběry....
A taky že ta cestakonec měla, po pár desítkách metrů na místě kam se zřejmě buď dřevo bude svážet, nebo se sváželo, ale podle toho pořádku který tam vládl, bych tipovala, že to teprve vypukne. A pěkně se rozběhla dolů do údolí. Na konci byl potok a tato krásná tůňka....
A Matesovi i Bakovi se to lítání nahoru a dolů moc líbilo....
Jelikož byl Mates na fotce mázlý, něco mne napadlo zkusit a ono ejhle, při tomto způsobu úpravy se stalo rozmázlé okolí a Mates se zaostřil....
Ta poslední vypadá moc pěkně.
OdpovědětVymazatNádherné fotky. Ta poslední je super.
OdpovědětVymazatTa poslední se mi taky líbí,to je zajímavé,kdyby se to dalo i jinak pouzít Mávnes kouzelným proutkem,nebo stlacís tlacítko a z rozmázlé situace je pravý opak!U nás snezí!
OdpovědětVymazatPěkné panoramatické výlety, ale ta poslední fotka je super!
OdpovědětVymazat