Asi možná si tímhle povídáním neudělám moc přátel, hlavně mezi ženami,
spíš počítám z opakem. Ale nedá mi to o tom říct svůj názor. Nikdy jsem se tady netajila
že o sebe ráda dbám. Pravidelně chodím ke kadeřnici a jsem ochotná za opravdu dobrou
kadeřnici zaplatit i víc než je obvyklé. Za ten skvělej pocit z kvalitního a líbivého účesu
mi za to rozhodně stojí. Pravidelně jsem chodila na kosmetiku, protože peníze do toho vložené
se navrátí v dobře a kvalitně vypadající pokožce na obličeji, což znamená menší a pozdější
výskyt vrásek. Mám ráda příjemné vůně a ujíždím na voňavkách kterých mám doma dost
protože je používám podle nálady. To samé sprchové gely, šampony a jiná hýčkadla.
Bytostně nesnáším nošení tepláků, zástěr a vytahaných svetrů. A tímhle pomalu
směřuji k tomu proč tohle píšu.
Od začátku co jsme se nastěhovali na ves mne překvapuje jak strašně lehce rezignují
mladé ženy sňatkem a rodičovstvím na to jak vypadají. Vedou se neustálé debaty o tom
jak se rozmohla nevěra, jak spolu lidé nedokáží být, v případě že muž ženu opustí pro
jinou je ona brána jako oběť. Ale .... co si budeme povídat, co je přitažlivé na neupravené,
rozcuchané a ne zrovna "libě" vonící manželce či přítelkyni která se mu pohybuje před
očima ve špinavém vytahaném triku, nebo starých děravých teplácích. Neříkám že se musí
denně doma líčit, být jak ze škatulky a ani já to nedělám, opravdu ne. A ani nemusí chodit
v nepohodlném oblečení, ale stačí vyměnit tepláky za džíny, svetr neidentifikovatelných barev za
mikinu nebo pěknou tuniku. Použití antiperspirantu by měla být každodenní samozřejmost. A ne jen
jednou za den. Měla jsem to pochybné štěstí s jednou takovou mladou ženou sedět nějaký čas
v kanceláři a byla to, hlavně v létě, docela síla. Pokaždé když do kanceláře vstoupil nějaký
zákazník nebo i šéf styděla jsem se za ten strašný odér potu který se od ní linul. A jít
s ní na nákup oblečení bylo pro mne opravdu očistcem. Nemluvě o dechu náruživého
kuřáka který moc nepoužívá zubní kartáče a právě to a její obliba ve"vygajdaném" domácím
oblečení měla za následek to, že se její manžel na nějaký čas prostě uchýlil do náruče byť
starší, ale o sebe dbající ženy. A takových příkladů mám kolem sebe víc než dost.
K tomuhle mne vyprovokoval dnešní pohled na mladou maminku sedící s kočárkem
na autobusové zastávce. Věk: cca 22 - 25 let. Váha: cca 90 kg. Výška: cca 165 cm.
Čekala na autobus a neustále při četbě natahovala ruku do sáčku chipsů.
Ne každá jsme Twiggy, to beru ale dost mne vytáčí způsob oblékaní kdy si dívka
s postavou Haliny Pavlowské na sebe nasouká v představě nedbalé elegance či sexy vzhledu legíny,
nebo upnuté džíny z kterých přetéká sádlo kolem pasu, mnovrstvené oblečení které
udělá z nositelky něco co na dálku vypadá jak koule na pochodu. Může to, a taky vypadá,
dobře na postavě vysoké a štíhlé, ale na takové malé kouličce. To spíš vypadá silně
antisexy. Nejsem ani v nejmenším propagátorkou a obdivovatelkou vychrtlin z
kterých lezou kosti všude kam se člověk podívá, zvlášť když já sama žádná křehule
nejsem ale mrzí mne že ty dívky a ženy si neuvědomují na jaké zdravotní problémy si
zadělávají. Jen proto že rezignovaly na to vypadat dobře. Dá se to i s tou nadváhou,
ale chce to o sebe dbát. Neříct jsi, tak a mám toho svýho jistýho tak proč dál
o sebe dbát. To může být někdy velký, velký omyl.
Nerezignovat na to, že i když jsme v domácnosti a staráme se o děti
stále zůstáváme ŽENAMI a podle toho by jsme měly alespoň trochu vypadat. A to
v jakémkoli věku. Být hezky upravenou není jen výsadou mládí, štíhlosti nebo plné
peněženky. Mojí mamince je přes osmdesát, žije sama i když má přítele, ale nikdy
jsem jí neviděla neupravenou, ve starém vytahaném oblečení, neučesanou ......
Neměla poslední roky díky tatínkovým chorobám moc veselý a plný život, ale
NIKDY nerezignovala na to že je žena. A to by neměla žádná z nás !
Nevím, proč si myslíš, že by měly ženy být na tebe rozlobené. Mohu se pod to podepsat, co jsi napsala. Nechodím sice ke kadeřnici, ale o svůj vzhled jsem vždy dbala. Klasické tepláky vlastně ani v šatníku nemám a trika nenosím ráda, protože je v nich každý špíček víc vidět. Když tak volnější a spíše halenky i doma. Deodorant používám opravdu běžně a vím, že i stará žena nemusí být cítit nepříjemně. Voňavky sice moc ne, ale spíš když jdu ven, protože manžel přímo ,,drogerii" nemá rád. Měli jsme takovou sousedku, u nich, když se otevřely dveře a ona prošla, tak to bylo opravdu ,,silné". Byla kuřačka a tak asi chtěla ,,přerazit" tu vůni. Víš, nic se nemá přehánět a já jsem byla zvyklá od našich, že hlavní je se umývat. Když je třeba v podpaží a pod. i víckrát za den. To v době, kdy deodoranty nebyly bylo třeba.
OdpovědětVymazat[1]: Protože mnohé si myslí a stojí si za tím, že když už jsou jednou "pod čepcem" nemusí už o sebe dbát. A nejsou to třeba jen starší ročníky ale bohužel i ty mladší a mladé dívky. Chápu třeba že dřív ženy nebyly a to třeba na vsi asi už vůbec ne nějak o sebe dbát. Od rána do večera chodily v kravínech nebo drůbežárnáchv montérkách a když přišly domů ani se nepřevlékaly a zase šly makat na svých záhumencích. Já to chápu, ale nechápu to v dnešní době..... a když kolikrát slyším ty předpotpní názory právě od těch mladších tak se mi ježej zbylé chlupy na těle
OdpovědětVymazat[2]: A právě že tenhle přístup se tu nevyplatil i snaše vedle od sousedů. Vzala si z toho poučení že si manžel našel mladší a líp o sebe pečující a dneska je z ní super kočka i když má pomalu dvacetiletou dceru. A v tom to je, nejdřív se musí spálit aby si to uvědomily a změnily své myšlení.
OdpovědětVymazat[3]: Stejně mají největší šmrnc zralejší ženy. Mladé by mělo zdobit mládí(samozřejmě hezky upravené, ne jen zmalované) - a ty starší by se měly přiměřeně udržovat. Každé není geneticky dána pěkná pleť či postava. Oblečení a úprava udělá hodně. Navíc, proč by se žena nemohla svému muži líbit i po letech? Vždyť i to ho udržuje při ,,chuti" nezahýbat jí.
OdpovědětVymazatMyslím, že na svoji otázku "proč" jsi si vlastně tak trochu odpověděla sama v posledních větách. Je to otázka naučeného a okoukaného chování, v tomto případě od matky, jako ostatně i spousta jiných návyků, zvyků, ale i zlozvyků. To, co si nepřineseme z raného dětství, z domova jako samozřejmost, se potom musíme učit s mnohem větším úsilím a to i za cenu životních karambolů. A jak to tak bývá, někteří jsou i tak nepoučitelní.
OdpovědětVymazatMáš naprostou pravdu. Někdy si říkám, že bych v tomto směru měla trochu přidat. Stalo se jednou, že přijeli naši kamarádi, se kterými jsme se od školy neviděli a ona povídala - "podívej, jak je K. upravená i doma...." Koukala jsem jako jelen, ale jelikož ona není z těch, co by pochlebovaly a myslely si opak, asi to se mnou nebude tak hrozné Umět být ženou je docela i dar. V Pá jsme přijímala novou dobrovolnici a nechtěla jsem věřit, že je ročník 52 - moc pěkná a přitom "obyčejná" ženská. Ve městě znám od vidění pár dam ve věku nad 70, které ráda potkávám a vždycky si uvědomím, jak jsou krásné, jak umí stárnout a pořád mají šmrnc.
OdpovědětVymazat[5]: A přitom je dneska všude tolik inspirací. Ovšem někdy jsou pochopeny špatně. Spíš ke škodě než užitku. Já musím říct že já jsem oproti mojí mamině ještě docela šupák, i když taky se snažím chodit upravená i doma. Já jsem spíš za tu elegantní léžernost, ona za ženskost.
OdpovědětVymazat[6]: Tady taky chodí jedna taková paní, vždycky když jí vidím tak jí obdivuju.
OdpovědětVymazat[4]: Právě. Jenže ony ti to zdůvodní tak, že už jsou staré a že už na nich nezáleží. Navíc už je ten jejich tak vidí dlouhou dobu a tak proč by měly něco na sobě měnit..... a pak se diví když ten ejich kouká za každou hezčí ženou nebo mladou dívkou a slintá !
OdpovědětVymazatZajímavý článek. Ne že bych s tebou nesouhlasila, ale nevidím nic špatného na tom, že mám v domácím šatníku pohodlné značkové tepláky od Altisportu a k nim tričko. Právě doma bych se měla cítit pohodlně. Přiznám se, že bych nevydržela doma sedět v ryflích. Mít na sobě pohodlné oblečení ještě neznamená, že musí být potrhané, vytahané a špinavé. Ke kadeřníkovi nechodím pravidelně a také nechodím na kosmetiku. V koupelně mám ale spoustu voňavých přípravků (šampon, sprchové gely, tělová mléka a několik druhů koupelových solí). Dokonce se nemaluju. Můj manžel to považoval vždy za rozmar, který tahá peníze z kapes. To neznamená, že se nenamaluju do společnosti. I s deodoranty by se mělo umět zacházet. Pro mne bylo vždy důležité umývat se a nosit do práce každý den nové čisté oblečení. Nesnáším pach starého potu a bytostně nesnáším, když někdo maskuje starý pot sprejovými deodoranty. A věř, že takových je také hodně. Místo, aby se vykoupala nebo osprchovala, tak si obleče dvě dny nošené oblečení a nastříká se voňavkou. Já dokonce dostanu vynadáno, když někam jdu do společnosti a stříknu se čistým parfémem. Nedá se říci, že stříknu, protože čistý ode parfum se nanáší na kůži velmi jemně. Můj manžel se okamžitě začne dusit a o každé navoněné ženě řekne, že smrdí i kdyby měla sebejemnější a decentní parfém. A smrdí mu i navonění muži. Má náběh na astma a parfémy a různé vůně ho zabíjí. Nerad chodí mezi lidi, protože smrdí. Tím má na mysli navoněné lidi. Pro mne je důležitá čistota těla a čistota oblečení.
OdpovědětVymazatJá s tebou docela souhlasím, Vendy.
OdpovědětVymazatJá teda doma nosím tepláky zcela neznačkové a trička zcela stará. Hlavně proto, že jsem prasátko a když vařím, jím, uklízím, cokoliv dělám, dokážu se prostě umazat. Klidně v tom jdu i vyhodit odpadky.
OdpovědětVymazat[10]: V tvém případě to je trochu jiné. Ty jsi "šmejdilka" ráda chodíš a šmejdíš po světě a tak máš v oblibě sportovnější ohoz. O.K. a pokud má tvůj muž zdravotní problémy a vadí mu různé vůně tak to je jasné že z tebe nikdy nebude chodící perfumérie. Ale zas je rozdíl mezi sportovním oblečením které vypadá dobře a utahaným starým uváleným. I sportovní elegance má svůj šmrnc, ostatně k té já sama nejvíc tíhnu. Ale když by se našla příležitost moc ráda budu za dámu v toaletě .
OdpovědětVymazat[13]: Také jsem měla kdysi jako mladší takové představy. A když jsem někam šla, tak jsem si to užívala. je to skoro pak jako takový dvojí život.
OdpovědětVymazatPřiznám se, že chvílemi mám pocit, jako bys psala o mě. Dost často se cítím podobně neupravená. Není to rezignace na ženskost, spíš problém s nákupem. Natrefit na podprsenku velikosti 110B se rovná doslova zázraku. Občas v nouzi vezmu za vděk i C-čkovými košíčky, ačkoliv ty už mi moc nesedí. A všechno oblečení od XL výše počítá nejméně se 4-kama kozama. To pak na mě visí stejně jako to staré vytahané triko.
OdpovědětVymazat[15]: Já mám taky problém s tím že jsem dost vyprsená takže co mi je přes hořejšek akorát, dál už to plandá a naopak. Ale co se týče prádla tak to si objednávám v Astratexu. A zatím jsem nebyla zklamaná protože mají právě i velikosti pro plné postavy. A hezké věcičky to jsou. Cenově to je ještě lepší než v obchodech anebo nastejno. Co se týče nákupů tak to chodím s dcerou, to je totiž nejlepší radil. Protože si nechce utrhnout ostudu když se mnou někam jede nebo jde tak mi radí dobře Hrabáky jsou taky naše oblíbené rejdiště už z důvodů toho že se nestane že vylezeš v bundě kterou má celé město protože jí právě mají v akci v Lídlu nebo u Vietnamců. U těch jsem tedy kupovávala, ale je to čím dál větší problém. Jejich tři až čtyři X před L jsou tak jedno ve skutečných našich velikostech. Občas se zadaří třeba džíny, ale to je opravdu minimálně. Spíš botky.Ty si tam koupím protože mají hodně podobné tomu co nabízí třeba Deichmann ovšem za polovinu a s větší trvanlivostí. Paradoxně.
OdpovědětVymazatByla u nás na dědině jedna taková, která když vešla do autobusu, tak by ostatní raději vystoupili Jednou si sedla přede mnou a já jsem si musela přesednout, na ten puch nikdy nezapomenu Mladá ženská a tak zanedbaná Nehty na nohách černé, dlouhé a v sandálech je měla ohnuté dolů, to jsem ještě neviděla Naštěstí už se odstěhovala Taky nepochopím, když někomu třeba chybí zuby a chodí tak roky
OdpovědětVymazatJe to zvláštní, že to bývá převážně na vesničkách, kdy ženy častěji rezignují na svůj vzhled či šatník.
OdpovědětVymazat[18]: Jak jsem psala v komentu, to se ani nedivím. Nebyly zvyklé na nějaké normální oblečení. Pro ně bylo "normální" oblečení montérky. Většinou dělaly v zemědělství pak přišly domů a obhospodařovaly svou zvířenu a zahradu a tak pro ně byly montérky neodmyslitelnou součástí garderoby. Nebo se převlékly do tepláků, nahodily šatovou zástěru a bylo. Stejně si většinou jejich starej po návratu z hospody nebo u fotbalu na gauči ničeho pořádně nevšímal. Dostal najíst, dal si pivo a nijak dál se o ně nestaral.
OdpovědětVymazatKaždý žena by měla být upravená, voňavá a čistá - i doma. A je to asi tak, jaká matka, taká Katka. Když se to holka od mámy nenaučí, těžko se mění v dospělosti.
OdpovědětVymazatVendy super článek. Nemyslím si, že by se některá žena měla urazit, ale spíš zamyslet se sama nad sebou, pokud se tu najde. Já mám rifle ráda, ale na doma ani ne. Nosím elastické tepláky, tričko nebo tílko, popřípadě,mikinu. Ano i sportovní oblečení může mít šmrnc, jak už tu někdo psal. A nemusí být značkové. Maluji se každý den i o víkendu i na kolo. Nic extra,trocha makeupu, pudr,jemné linky, řasenky, zdravíčko, lesk. Mám ráda lehké a květinové, nebo ovocné vůně. Voňavek mám několik a podle nálady je používám.Používám peeling nejen na tělo a xicht, ale mám i na ruce a jeden na nohy. Ráda se rozmazluji. Na kosmetiku jsem nikdy nechodila, udržuji se sama. Jinak ke kadeřnici chodím pravidelně 1x za 2 měsíce, pak na nehty a 1x za 3 týdny na masáž. Mám hromadu bižuterie(moje slabost) . Pokud nemám špatný den, tak by to šlo . Jinak vím ze svého okolí, že i 120-ceti kilová žena, může vypadat skvěle.Ještě jednou díky za skvělý článek.
OdpovědětVymazatTak u mě je to právě naopak. Doma jsem se snažila a stále snažím i teď na "stáru" chodit pomalu upravenější než venku. Proč?? No přece pro toho, kdo se na mě stále dívá.
OdpovědětVymazat[22]: A víš že ti to věřím? Při těch několika málo setkáních jsi opravdu vypadala jak ze škatulky
OdpovědětVymazat[21]: Ó ženo, ty jsi mi ale udělala radost!!!!!
OdpovědětVymazat[20]: Naprostá pravda!
OdpovědětVymazatakoby si mi hovorila z duse!!! ked som bola tehotna dala som si vyslovene zavazok, ze sa nezanedbam, aj keby som cele noci nespavala a bala som sa, ci to dodrzim, pretoze ked som videla niektore "teplakove" maminy s kocikmi, tak som mala pocit, akoby proste zakonite musel nastat nejaky skrat v mojej hlave a proste sa mi to stane! ... vdakabohu, zistila ze sa da ostat zenou a tiez sa o seba velmi rada staram aj teraz, ked ma mlady uz skoro rok a pol:) Niekto by si mozno pomyslel, ze som marniva a prilis sa paradim, ale som takmer hrda na to, ked tlacim kocik a som vkusne a cisto oblecena a mam umyte vlasy ... a môj maly teraz spi, upratala som hracky a s chutou si nalakovala nechty. Neviem preco by môj muz po navrate z prace mal vidiet neupravenu zenu - koniec koncov, muzi sa s detmi nemenia a tiez by sa nam nepacilo, keby zrazu prestali pouzivat deodorant a nosili iba domace oblecenie.
OdpovědětVymazat[26]: Druhá "moje" dušička! Dneska jsem byla s dcerou na lovu oblečení ve Svitavách a pár exotek jsem zas viděla. Neříkám že se líčím a nenalíčená nejdu ani k popelnici (naštěstí ji máme hned za domem :) ) ale opravdu i kdybych jela do obchodu králíkovi pro seno tak nepojedu v takových kreacích jaké jsem dneska viděla.
OdpovědětVymazat[24]: Ženo a čím jsem ti udělala radost? Že nenosím vytahané triko ?
OdpovědětVymazatJá se přiznám, že někdy sama doma chodím otřesně oblečená a užívám si to Jo a tuhle jsem někoho někam vezla a skočila jsem do auta, aniž bych se podívala do zrcadla, a až po návratu jsem zjistila, že jsem měla totálně rozmazanou řasenku od toho, když jsem zkoušela, jestli je voděodolná Ale naštěstí si toho snad nikdo nevšiml, protože jsem seděla za volantem. Projížděla jsem ale kolem policajtů, nevím, co by si o mně mysleli Vypadala jsem jak ten týpek ze Samotářů, co si pod oči natřel černou barvu a pak hlásil do toho rádia
OdpovědětVymazat[28]: Že o sebe dbáš a že to i veřejně přiznáš a vůbec
OdpovědětVymazat[29]: Ano, stav Panda. Náhodou Samotáři jsou skvělej film a Saša Rašilov nádhernej chlap. I když se najednou někam teď vytratil. Nějak vymizel z obrazovek.
OdpovědětVymazatTak já nosím doma elastické tepláky a trička, někdy džíny a v létě sukni. Znám i takové lidi, kteří pracují v zahradě a jsou oblečení jak do města, nevyjímaje krásných kožených bot. Tohle už vidím jako přehnané. Co se make - upu týče, nepřeháním to, trochu zvýraznit určité partie obličeje to ano, ale vidím krásu v přirozenosti, čím jak nejméně na sebe napiplat a nechat pokožku dýchat. Nezazlívám taky nikomu to, že se maluje každý den a dává mu to dobrý pocit, ale stejně si myslím, že tím odlíčováním kůže okolo očí nesmírně trpí a proto raději žádné pudry apod.....
OdpovědětVymazatJe to dobrý článek k zamyšlení. Četla jsem už před několika dny a nenapsala nic. Trochu jsem o tom přemýšlela. Čtu podruhé a nakonec se sama přidávám...
OdpovědětVymazat[33]: Máš pravdu v tom, že finační stránka je také určitým důvodem. Právě že u ťamanů mají levné věci tak se tam chodí ponejvíc nakupovat. Ovšem odpovídá tomu i (ne)kvalita materiálů. Já taky povětšinou řeším domácí oblečení na hrabáku, tedy já tam řeším většinu oblečení protože se dají nalézt značkové a přitom ojedinělé kousky a nestane se že vylezeš ve věci kterou mají dvě třetiny města. problém je v tom, že i tam jsou jen malé velikosti a koupit něco na mě taky bývá problém. Už tři roky řeším jeden problém. Sako. Prostě najednou zmizela velikost na mě a když náhodou mám prachy a jdu do nějakého butiku tak tam končej velikosti na L max XL. Takže zase jsem v háji. A když je náhodou něco ve větší velikosti tak to je zas střihově a vzhledem naprosto příšerný vhodný tak na věkovou kategorii 80+ a to ještě ty ženský by museli být slepé aby na sebe něco takového vzaly. Nechápu proč se nemyslí na ženský bytelný jak jsme my dvě a tisíce dalších které chtějí vypadat šik, mladistvě (ne nevkusně) se oblékat a vypadat dobře? Zvlášť když nemají na oblečení za 20 000 Kč kus.
OdpovědětVymazatMáš úplnou pravdu. Já něco podobného vidím na mužích, nemyslím tedy kosmetiku a deodoranty, také na sebe žádné voňavky nestříkám.
OdpovědětVymazat[35]: Ono to je oboustranné, máš pravdu. Doma mám něco podobného
OdpovědětVymazat[34]: Ad sako - z toho mám taky obavy, mám jedno, už letité, pěkně střižené, s pěkným decentním vzorkem. Ale už bych si chtěla obměnit šatník a mám obavy, že sako na sebe neseženu. Snad jen zázrak v sekáči nebo zázrak vůbec. Přece každá není Twiggy, naopak, v republice je nejmíň 50% ženských s fest figurou (opravdu tu neběhají samé patnáctky s velikostí S nebo M). S halenkami, např., jsem měla podobný problém i v době, kdy jsem měla míň o deset let i o deset kil. Byla jsem v jednom butiku a paní mi nabídla asi tři propínací halenky s velikými květy, střih rovný, bez projmutí a připadlo mi to jak pro důchodce. Jako vím, že mi dvacet není, ale vypadat jako osmdesátka bych taky nemusela. To jsem té paní sdělila a ona byla nepříjemně překvapena. Taky jedna z halenek byla oranžová, tak jsem jí řekla, že to není moje barva, a ona že typologie je kravina a že to není pravda. Kráva byla spíš ona. Nebo jinak - snažka, která chtěla prodat ležáky. Tenkrát jsem nekoupila nic, a docela mě to naštvalo, protože tam měli i pár pěkných kousků. Akorát že o dvě čísla menší.
OdpovědětVymazat[37]: Zatím se nedaří ..... Miluju kombinaci bílá košile, sako a džíny. Bílou košili, která by nekončila těsně pod pasem a neustále nevylézala po hřbetu nahoru sehnat se rovná zázraku asi jako potkat blbouna nejapného. Sako to samé a s džínama je to jen o drobek lepší .... když to je delší je to rovné. Vypasovanější jsou zas kraťounké a nedá se v nich i ve "větších" velikostech nadechnout aniž bys nesestřelila odlétávajícími knoflíky zářivky na stropě. Když se v některých obchodech typu HM, New Yorker apod musely objevit i větší velikosti je tam to "větší" jen v počtu napsaných X ale při vyzkoušení to je stále malé. nebo je tam prodleva ve velikosti kterou by člověk zrovna potřeboval. Končí to nějakou 44 která se ve skutečnosti rovná tak čtyřicítce a pak najednou je skok a jsou tam velikosti přes padesát které už jsou zas na mě veliké. Já nechápu kde ty silný ženský který potkávám kupujou ty pěkný saka a džíny. Asi se budu muset zeptat.
OdpovědětVymazatO smraďoších bych mohla psát donekonečna. Vůbec nehorší je, když přijde celkem upravená žena a páchne potem jako tchoř. Už jsme tak vycvičená, že bych si nikdy nekoupila do vlaku lehátko, pokud nejsme skupina, protože při představě, že by tam byl nějaký smraďoch je mi zle. A lůžko, jedidě do double, buďto s manželem, nebo s kamarádkou. Jestli si někdo myslí, že smraďoši necestují, opak je pravdou.
OdpovědětVymazat[39]: Jo, jo ....cestují. I já jsem už takhle párkrát měla zpříjemněnou cestu vlakem. A štěstí na baby který nechtěly nechat otevřít okno....
OdpovědětVymazat