Žluté inspirace .....

K jaru patří žlutá ve všech možných odstínech.

Začne vládnout ještě dřív než zelená, která je druhou dominantní

jarní barvou. I na naší zahradě jsem našla dost zástupců této velmi optimistické

barvy. Ať už to jsou odkvétající kočičky, orseje, křivatce, jarní prvosenky nebo

právě nakvétající narcisky. Takže jsem ani nemusela opustit hranice teritoria našeho

domu a našla jsem spousty krásných zástupců ....

---

Ale za některými zástupci jsem musela do přírody. Třeba takový hodně mizející

podběl. Jak ubývá různých skládek zeminy a navážek které se rekultivují

ubývá tahle bylinka hodně rychle. Pamatuji se ještě tady v době kdy jsme byli

krátce nastěhovaní kolik ho tu kde rostlo. Každoročně jsme ho spolu s prvosenkou chodili

s dětma sbírat na sušení na "kašlavou" směs. Dnes jsou už jen ty prvosenky k mání,

ale podběl tak zřídka, že by se člověk našlapal spousty kilometrů než by nasbíral

to co dřív na kousku navážkové hromady.

I sasanku pryskyřníkovou jsem fotila mimo zahradu. Těch bílých, hajních, mám na zahradě dost a dost a stále jich přibývá

Kvetoucí javor je dokonce ještě z petřínského parku, krásně tak při pohledu na petřínský kopec ta žlutá

jeho květů a květů keřů zlatice. Ostatně ta se krásně zlatila i v lesoparcích nad Malou i Velkou Chuchlí

či zbraslavském kopci Závist.

Tenhle petrklíč, tedy správněji prvosenku bezlodyžnou jsem si pro sebe nazvala babiččina pomsta. Mám jí od maminy ze zahrádky kde se jí rozmohla šílenou rychlostí ač jí tam nikdy nesázela. Ale jak jsem koukala po okolních zahradách a zahrádkách bylo mi to jasné odkud se vzala. Tak jsem si jí přivezla i sem a doufám že se jí tu bude dařit stejně dobře a

brzy zaplevelí zahrady sousedům . Já se na ní rozhodně zlobit nebudu pokud se jí u mě bude líbit a vytvoří mi takové

krásné žluté bochánky na více místech. Ještě mám i její fialkovou sestřičku která je stejně bojovná a "vlezlá" .....

Stejnou měrou se mi tu zas po nějakém čase začínají pěkně rozlejzat prvosenky jarní. Jedna dokonce kvetla od prosince, pod sněhem bez sněhu a kvete pořád dál. Včera do nich tak krásně svítilo sluníčko klonící se k západu

že jsem neodolala .....

Orsejí mám plný trávník, záhony a zuby. V trávníku mi nevadí, za to v záhonech je to pěkně protivný plevel

který se dá hodně těžko vymítit a tak vždycky při jejich dolování skřípu zuby

Kočičky jsou kapitolou samy o sobě, jejich žluté štětičky teď najdete skoro všude

A narcisky ..... už se krásně začínají žlutit na záhonku pod terasou.

Tyhle jsou maličké jménem Téte e téte

Za to tyhle hvězdičkovité jsou o dost větší a hodně ranné. Kvetou vlastně hned po těch malých

jako první z velkokvětých

Jestli se vám zdá že na jednu žlutou kytičku které je teď také všude plno jsem zapoměla, tak ne,

nezapoměla. Ale z jejich portrétů bude samostatná kapitolka. Takže příště se můžete těšit na žluté

pokračování jménem Křivatec