.... na chatě jsme se tedy moc neohřály. Dcera je zvyklá
s Bobulí pořád někde rajzovat a tak i na chatě se tenhle rituál pevně dodržoval. Takže po příjezdu se uklidilo, zatopilo, nakoupilo tedy spíš v opačném pořadí, a šlo se na procházku do lesa. Sobotu jsme tedy pojaly jako celodenní procházku, v neděli po návratu od prababí a obědě, jsme ještě vyrazily nahoru na Skalku. Tedy já vždycky když jsem na chatě si taky dělám výšlapy, ale tentokrát to na mě už bylo docela dost. Navíc pokud usnete někdy o půl páté a v osm už jste zas vzhůru, veškeré aktivity nevyspáním utahané tělo odmítá. Takže jsem byla docela ráda, že v pondělí už jen sbalíme a jedeme domů. A jak jsem se celý den těšila na to, až přijdu z práce, zavrtám se do postele s půlkou prášku na spaní a konečně doženu ten spánkový deficit.
Tohle krásné zlaté světlo jsem na chatě za celých 21 let viděla jen dvakrát. Pokaždé jsem ho sice fotila, ale vzhledem k poloze chaty, jsou vidět vždycky jen špičky stromů na druhé straně dálnice. A když si vylezu na lodžii, nevidím přes stromy vůbec nic. Takže aspoň takhle trochu něco
A už jsme na Skalce a díváme se na Mníšek ....
.... a na kapli sv. Maří Magdáleny. Mimochodem, v květnu jsem tu už byla podruhé. I když teď později, když už byly odkvetlé stromy
Protože Bobule mělo slíbeno, až se budeme vracet z procházky že bude k véče pizza, a jelikož byla hodná a ťapala bez řečí, tak jsme si jí byly objednat. A mezitím než nám jí udělali, šly jsme si prohlédnout hasičská auta mníšeckých dobrovolných hasičů, protože pro ně má Bobule velkou slabost
O téhle Pragovce říkala Bobule že je " rohatá ". Narážela tím na ty dva majáky které nejsou na kapotě rovně, ale našikmo
A samozřejmě, jako vždy, nesměly chybět dortíky ze zdejší vyhlášené Jarolímkovic cukrárny. No prasily jsme dobře, každý den dva kousky ( a ne malé) a k tomu ještě nějaké koláče, vínko, a tak nebylo divu, že mne už v neděli hodně bolel žaludek .... já nikdy neodolám zdejšímu Sacheru
Ta fotka s rybníkem je nádherná. Zlaté světlo u nás bylo nedávno taky, taky bývá málo kdy. A ještě bylo víc podzimní. A jen malou chvíli. J.
OdpovědětVymazatTo je takové trochu větší jezírko, už jsem měla hodně podobnou fotku z té první výpravy. Ono to láká k takovému pohledu na focení...
VymazatJinak s tím světlem je to opravdu zvláštní. Musí se na jedné straně schylovat k bouřce a z druhé zapadat slunce, pak to přes koruny stromů takhle krásně nasvítí protější les. Jen bohužel není místo kde to nafotit aby ty stromy byly vidět pokud možno celé...
VymazatOptice moc nerozumím, ale ono je možné, že z jiného úhlu pohledu by to nebyla taková krása.
VymazatOno jde spíš o to, že já mám šanci vyfotit jen ty vršky, okolo nás jsou všude vysoké stromy a tak vidím jen to co je převyšuje. Abych mohla nafotit celou scenérii, musela bych jít nejmíň kilometr a něco abych se dostala za dálnici na cestu proti tomu osvětlenému lesu. A to než bych se tam dostala, je dávno po západu....
VymazatKrásné fotky, hlavně ty první dvě. Za takový výšlap jste si sladkou odměnu zasloužily.
OdpovědětVymazatNo ťapaly jsme pořád....takže odměňovat se bylo stále za co! :D :D
VymazatUžily jste si to hezky.Zlatavé světlo je krásné a výhledy nádherné.Zlatavé světlo se tady občas také tvoří,ale je to většinou při západu slunce a to ještě musí vykukovat z mraků.Je to takové zvláštní.Hasičská auta měla vnoučata prolezlá skrz naskrz,manžel pracoval celý život u Hasičského záchranného sboru.
OdpovědětVymazatMěj hezké dny
Bobule má geny asi po mamince, ta byla tady u nás i s bráchou u dobrovolných hasičů. Ono na to světlo to chce asi příchod bouřky nebo lijavce a zároveň západ. Což se sejde málokdy... tady u nás jsem ho ještě neviděla a na chatě zatím jen dvakrát.
VymazatNádherné fotky, i ta s tím sachrem :o)
OdpovědětVymazatPřeji sladké sny, Helena
Těm jejich zákuskům a koláčům se nedá odolat ani náhodou. Jsou ohromné, výborné a některé i netradiční. Do cukrárny se pro něco musí při každém pobytu na chatě.... stejně jako do vinotéky pro vynikajíci Chardonnay ;-)
VymazatRohatá Pragovka je trefné označení.
OdpovědětVymazatTrefné a pravdivé... ještě k tomu ta ďábelská červená ....
VymazatPřiznám se, že nesnáším nakupování jakéhokoli druhu. Já bych tak nejraději šla jen pro to, co potřebuju a honem pryč. :D
OdpovědětVymazatProcházky mám ráda - s rodinou a našimi pejsky, jsme předloni byli na devět kilometrů dlouhé procházce. Dělali jsme si přestávky, protože mě vždycky, když dlouho jdu, bolí ramena a ruce z toho, jak se opírám o berle... Dala jsem to, ale zpáteční cestou jsem sotva lezla. :D
No ono jsme taky nakoupily jen to co bylo nutné na přežití tří a půl dne, a stejně se ještě vezlo zpátky. Mě chůze nevadí (no nemám berle, to je fakt) ale vadí mi pomalá chůze. Z té jsem za chvíli utahaná a bolí mě záda. Já mám své tempo a tím si chodím a je jedno kolik kilometrů. A když jsou dobré boty, tak je to paráda.
VymazatMně taky nevadí, jen toho neujdu tolik a když je to na delší dobu, potřebuju si odpočinout, pak zase jdu. Dobré a pohodlné boty jsou základ. 🙂
VymazatDortík vypadá božsky, nedivím se ti, že nedokážeš odolat! 😀
OdpovědětVymazatTa cukrárna je proslulá po celém širokém okolí a sjíždí se tam o víkendech a prázdninách velké množství lidí. oni ty zákusky mají obrovské, když jsme tam začali jezdit, byli jsme jak u vytržení, tady od nás člověk znal větrníky jak placky, a velikost nic moc, a tam najednou větrník velký jak talířek pod hrnek, vysoký a s třemi náplněmi. Sice za těch dvacet let šly ceny nahoru, ale velikost zákusků se nezměnila. A tak je to prostě dáno, že se musí po nákupu ještě do cukrárny. ;-)
VymazatVendy moc hezké fotografie. Ráda jsem se znovu podívala, jak teď vypadá Mníšek pod Brdy. My jsme tam jezdívali o prázdninách s dětmi většinou na týden k manželově tetě, která bydlela se ve Stříbrné Lhotě. Ten týden ,co jsme tam pobývali, se připravovalo pro tetu, která žila sama. dříví na zimu, vymalovala kuchyň a pomáhalo se s údržbou chaloupky. Na Skalku jsme pravidelně chodili a také jsme tam do lesů chodili hodně na houby a na borůvky. Na Skalce se mi moc líbila ta "krápníková výzdoba" uvnitř kapličky. Tehdy byla kaplička ještě prasklá a Křížová cesta dost poničená. O doby, co teta zemřela, už jsme tam nebyli a chaloupku nakonec nechali příbuzní zchátrat a později i zbourat. Nakupovat jsme chodili na původní "sídliště" nebo do "sámožky" na náměstí. Máme alespoň vzpomínky na zážitky a naši kluci vzpomínají hlavně na spánek na zahradě ve stanu a na hry, které jsme jim pro volný čas vymýšleli. Měj krásný a pohodový víkend.
OdpovědětVymazatDo potravin na sídliště Skalka jsme jezdili do doby, než otevřeli místo té sámošky na náměstí Alberta. Teď je tam i Billa a Penny, a navíc i Teta a Pepco. To je všechno dole při vjezdu do města. Ta kaplička už je dnes prázdná, tedy ty krápníky tam jsou dál, ale už neslouží jako kaple ale jako výstavní galerie. Křížovou cestu a vlastně celý areál Skalky si vzala pod patronát Prima ZOOM, a spolufinancovala i opravu kapliček Křížové cesty. Hub tam rostlo tedy vždycky mraky, to je pravda, ale teď už to je taky občas pěkná bída. Spoustu lesa se vykácelo, něco popadalo při vichřicích nebo díky mokrému sněhu. Navíc je kolem Mníšku i přímo v něm spousty nových domů, takže přibylo velké množství lidí kteří po lese imrvére brouzdají a houby sbírají....
VymazatVendy, tak jste si to užily se vším všudy...Proč se Bobuli říká Bobule ? Moc zdravím. Lenka
OdpovědětVymazatwww.babilenka.cz
Bobule se jí říká už od doby kdy byla v bříšku u maminky. Nějak to tak vyplynulo....
VymazatVendy, užily jste si to. Krásné fotky. Měj pohodovou sobotu.
OdpovědětVymazatUžila jsem si to hlavně já. Bobuli mám vždycky jen na chvíli na hlídání, nebo jsem u nich na návštěvě nebo holky přijedou k nám. Být s ní tři dny vkuse je něco úplně jiného...
VymazatPohled na Mníšek pod Brdy je nádherný, zrovna dnes jsem ho náhodou uviděl na mapě, protože pojedeme na západ Čech a studoval jsem cestu. Docela mě překvapilo, že je až skoro u Dobříše, a teď chápu, proč Dobříš tak dobře znáš. Nevím proč, ale myslel jsem si, že Mníšek je na sever od Prahy, na Brdy jsem úplně zapomněl a s něčím si to spletl.
OdpovědětVymazatJá to mám z chaty do Dobříše 12 km a do Příbrami cca 30. Navíc mi staví autobus do obou míst kousek u chaty. ;-)
VymazatNěkdy to světlo s tmavou oblohou a sluncem z jiného směru dělá divy. Užívaly jste si s Bobulí dokonale.
OdpovědětVymazatJo, někdy to je opravdu hodně nečekané a neopakovatelné co se na obloze nebo v krajině ukáže.
Vymazat