29 listopadu 2012

Samota....

Být sám uprostřed davu? Někdo řekne: "Nemožné!"
Jiný: "Ano to jsem já!"
Být sám ve své rodině? Někdo řekne: "Nikdy!"
Jiný: "Ano to jsem já!"
Být sám uprostřed lesa? Někdo řekne: "Určitě!"
Jiný: "Tam nejsem nikdy sám!"
Zeptej se mnicha s modlitebním mlýnkem zda je sám
Zeptej se poutníka po horách zda je sám
Odpoví ti: "Tady? Mezi nebem a zemí?
Mezi peklem a rájem?
Jen se rozhlédni kolik je kolem krás,
jak měl bych se cítit sám?"
Cítí se snad sám orel v nebesích
když pohlédne dolů?
Ne, svůj majestát předvádí všem,
ale s krásou kolem není nikdy sám....


11 komentářů:

  1. Nádherná báseň, i k zamyšlení. Jseš poeticky nadaná a fotka k básni je vybraná víc než dobře. Vypadá posmutněle a opuštěně. Osamělá.

    OdpovědětVymazat
  2. Múza poezie tě má ve velké oblibě. Tvé verše krásně plynou a vybízejí k zamyšlení. Ta ilustrace báseň stylově doplňuje a celek je velice poutavý.

    OdpovědětVymazat
  3. Mas pravdu, tak to je :). Citam to v krasach poezie a viem.. viem, ze clovek je len natolko sam na kolko si pripusti :))

    OdpovědětVymazat
  4. [4]: Děkuji i tobě a vítám tě tu

    OdpovědětVymazat
  5. Moc pěkné Vendy, jsi šikulka co všechno ze sebe dokážeš dostat!

    OdpovědětVymazat
  6. Moc pěkně jsi zpracovala téma týdne, Vendy! Máš velkou slovní zásobu a veršování (i v próze) ti jde skvěle!

    OdpovědětVymazat
  7. zajímavá úvaha, ale je to tak

    OdpovědětVymazat
  8. [10]: Tak jak jsem viděla to TT hned jsem věděla že to bude o fotce,a to o téhle, ale pak mi nějak přišla na um i ta veršovaná próza

    OdpovědětVymazat

Jsem ráda, že mi zde své komentáře zanecháváte ....