.... komu dneska svým příspěvkem o radostech radost udělám. Mou velkou radostí (ale i starostí) a zábavou je zahrada. Vedená dědou od mala k lásce k zahradě a květům, se snažím o ně stejně pečovat jako on. A snažím se stejnou cestou vést i Bobuli. Její máma nikdy o kytky zájem neprojevovala, ale teď co má vlastní dům a zahradu i ona začala, byť zpočátku hlásila že nic než trávu na zahradě nechce. Takže vlastně i z toho mám velkou radost, že naše rodinná tradice má přece jen pokračování. Navíc obě sdílíme lásku k jednomu z nejkrásnějších stromokeřů, a to magnóliím. A jedné z nich, mojí velké radosti Stellatě kterou mám sice jen tři roky, ale už mi zpříjemňuje pohled z okna svým čím dál tím větším počtem květů je dnešek věnovaný ....
Pro tyhle záběry jsem vyběhla před chvílí do náramné chumelenice.
Ty už mi moc radosti tedy nedělají. Je vidět, že v noci zas o něco víc mrazík popálil květy
Včera jsme se synátorem zprovoznili moje letní obydlí pro volný čas .... a takhle to vypadalo na zahradě před chvílí
Článek je zařazen do mé výzvy " BLOGEŘI RADOSTÍ PROTI COVIDU "
Tak jsem napsala dlouhý komentář, ale spadlo mi to. Nevadí. Zkusím znova. Tvoje magnolie je lrásná a moc jí sluší i ten čerstvě napadaný sníh. U náís jen pršelo, zatím nesněžilo ale nyní dokonce svítí sluníčko a po modré obloze se válí bílé peřiny. Poprvé jsem obdivovala obrovský bílý strom v Praze v Královské zahradě, ale tenkrát jsem netušila, co je to za strom. Dnes už vím, že magnolie. Pod ním bylo nastláno bílým listím a stále padalo. Bylo to také tak nějak touto dobou nebo o něco později, ale v dubnu. Vím, že jsi po magnólii toužila. je krásná.
OdpovědětVymazatTady včera byly chumelenice jak v někdy v prosinci. Ono je tady na ně na zahradě ještě pro ně místa dost ;-) takže se určitě ještě nějakou radost udělám! Určitě pokud se mi podaří sehnat tuhle stellatu opravdu růžovou, aby byla do party a pak klasiku bílorůžovou. A kdyby byly peníze na stálezelenou tak tu.
VymazatMagnólie jsou nádherné jak ty bíle kvetoucí, tak růžové. Bohužel mráz většinou jejich květy spálí. Ani nevím, jak jsou na tom magnólky, které jsou naproti přes ulici u školy.
OdpovědětVymazatRůžovou jsem vždycky obdivovala cestou z práce v jedné zahrádce. Tehdy jsem ještě neznala její název, to až později jsem zjistila, že to je magnólie. A pak je vysadili i u školy je tam bílá i růžová.
My jsem zahradu neměli, i když mamka po ní moc toužila. Poštěstilo se jí na krátký čas mít zahrádku kousek od domu, kde naši bydleli, ale kvůli zdravotním problémům se z ní moc dlouho neradovala. Já jsem bohužel tu lásku nepodědila, kytičky mám ráda, ale raději je obdivuji a fotím. A můj muž začal zahradničit až na stará kolena. I v jejich rodě to je dlouhá tradice.
Přeji krásné chvíle na zahrádce. Růža
Je pravda, že tohle je jejich obrovská nevýhoda, to brzké kvetení. Většinou ty poslední mrazíky odnesou...
VymazatMagnólie miluju, hlavně ty, co voní - ta opojná těžká sladká hlavu zamotávající vůně, ách jo! :)
OdpovědětVymazatTahle voní velmi jemně, ta druhá příšerně smrdí, takže by to nějaký voňavý kultivar asi chtělo ;-)
VymazatVendy, ty první fotky jsou nádherné a magnólie je úžasná. :-D Na ty poslední je smutný pohled.
OdpovědětVymazatU nás bylo ráno pod nulou.... Už minulý týden jsem smutně zkonstatovala, že mi omrzly hortenzie, tak jako nikdy a zčernaly konce fíkovníku. A to vše při mrazech na přelomu března a dubna.
Dnes jsem raději na zahradu ani nešla. Obávám se, že to, co se v minulých dnech tvářilo víc než nadějně, opět spálil mráz.
Moje dcera, která se bránila práci na zahradě a o které jsem byla přesvědčená, že jsem jí svou činností odradila, se do zahradničení také obula. K mé velké radosti. Navíc sama od sebe. A jak říká, prý jí to baví. :-D
Ono jsem tady zažila takový zvraty, že v únoru jsme seli semínka zeleniny a v červnu nám zmrzlo všechno co jsem zasadila, včetně ořechu, hortenzie o rajčatech ani nemluvím....no dceru to taky chytlo, ono i jejího partnera takže si tak trochu zahradničej oba....
VymazatVendy, bože, to je nádhera! Magnolie tak nějak jen z dálky pozoruji. Kousek od nás jsou staré zahrady, kde jsou úctyhodné stromy a taky v pardubické nemocnici je obrovský exemplář. Chodím se alespoň pokochat. Magnolie by asi měla být jako solitér, nějak nejsem schopna vymyslet místo, kam by se hodila...
OdpovědětVymazatMěj krásný den, Helena
To určitě, je to strom který vynikne sám, ale taky je můžeš v prvních letech tvarovat střihem, takže si jí můžeš částečně přizpůsobit zahradě. I když jsem viděla i takové prasárny kdy už vcelku vzrostlý strom oholili na kmen a udělali z něj sloupovitou formu nebo ostříhali větve na délku půl metru po celém stromě. Kupodivu ty chudinky přežily a kvetly...
VymazatVendy, mně magnolie, která krásně kvetla každý rok, vloni po šesti letech odešla a nevíme proč. Odborník mi sdělil, že to mohlo být těmi posledními horkými léty. Zatím jsem si novou nepořídila, i když mi neskutečně chybí. Měj klidný den.
OdpovědětVymazatOn je u nich problém velmi mělkého kořenění, mají ty tenounké nejdůležitější kořeny těsně pod povrchem, takže ano, sucho je dokáže docela dobře zlikvidovat stejně jako nešetrné zásahy do půdy kolem kořenů.Já jí když je sucho zalévám každý den, obzvlášť když je na místě kde celý den svítí sluníčko. U druhé, která je relativně ve stínu, rostla v době kdy taková sucha nebyla a má širokou korunu už to není tak potřeba, ale stejně jsem kolem ní vloni nasypala jako mulč vysokou vrstvu rozdrcených olšových pařezů které tu "nastrouhali" při kácení na úpravě koryta řeky.
VymazatInu, je to skvost !!!
OdpovědětVymazatMám tři, minulý rok to byla exkluzivní podívaná, květ vedle květu a já jsem se mohla zbláznit štěstím. Lehce je tvaruji, takže se o nějaké květenství připravím.
Ovšem letos mne o mnoho květů připravil mráz, bohužel.
Jsem v očekávání, jak dopadne magnolie z Německa, měla být zelenožlutá, ještě nekvetla, má hodně nasazeno, zda to zmrzne, bude to smutné.
Je krásné vést dítě k přírodě, potažmo k zahradě. Na druhou stranu to dítě musí chtít, musí ho to bavit, musí to být pro něj přirozené. Mne nevedl nikdo, musela jsem si vše očumět a osahat sama.
Krása, krása, nádhera, dívala jsem se na tuto bílou variantu, ale raději posečkám, až dostavím.
Ona ale měla na sobě cedulku že je růžová! No když rozkvetla, trochu mne to rozladilo, ale i tak jsem ráda že jí mám. Stejně ještě budu koukat i po té růžové stellatě a pak po klasické. Tu mi totiž ten malej šedivej had zlikvidoval. Jak jsem nechala pokácet tu planou třešeň, vzniklo mi tu místo pro nějaké stromky nebo stromokeře tak bych tam právě ty magnólie dala. A pokud půjde dolů další přestárlá jabloň přibude další.... taky jí tvaruju, dokud je mladá, teď to ještě snáší bez problémů. Pak už to jsou pro ně dost tvrdé zákroky.
VymazatNádherné magnolie. Tady na severu také pomalu začínají kvést. O výzvě jsem neměla tušení. Škoda. Ještě se podívám na pravidla.
OdpovědětVymazatTady u nás kvetou zatím tyhle první. Stellaty, ty kvetou nejdřív. pak teprve přijde na ty klasické velkokvěté.
VymazatNádherné květy magnolie.Vidím ji občas u domků a občas se snažím i vyfotit.
OdpovědětVymazatNádherné byly, ale dostaly solidně na frak. Jou celé spálené od mrazu...
VymazatTak ta je pěkná a to i svou nezvyklou bílou barvou. My máme růžové, ale tato je pěkná zase jinak..
OdpovědětVymazatNo já jí kupovala jako růžovou, cedulka na ní byla že je to růžová odrůda. No nebyla.... ale hlavně že je, a že mi takhle čím dál tím krásněji nakvétá....
Vymazat