Světýlka...

V černočerné tmě tančí si světýlka,

jak spadané hvězdičky

sedí si na stromech.

A malé dětičky své jemné ručičky

po nich vstahují

a ze stromů je utrhnout chtějí...

Maličká světýlka, svítící hvězdičky,

do trávy upadlé, a v tichu vychladlé,

schovaly světlo své do očí dětí.

Hrají v nich plamínky, pro svoje maminky

donést ho chtějí...

Tancují hvězdičky, tancují po zemi,

světýlka radosti, ve velké hojnosti,

všichni je vítají, na nebi hledají

která z těch hvězdiček,dotkne se ručiček

a ty pak je mamince do dlaní dají...

K těmto neumělým veršům mne inspiroval článek u Janah o Svátku světel ve Švédsku a její krásné doprovodné fotky.