Rachetjlování....

Těšila jsem se na silvestrovské rachejtlování

kvůli tomu, abych si vyzkoušela jak se mi bude fotit. Ovšem když jsem viděla

co to už tři dny před Silvestrem dělá z Matesem tak jsem se tak trochu styděla. Ne že by vyváděl jak zběsilej,

ale bylo vidět jak se bojí. Při každé i vzdálené ráně se hned začal okolo sebe rozhlížet a ty jeho oči byly děs. Plížil se za náma jak smrad a nechtěl se ani na chvilku od nás hnout. Bobeš s Bakem jsou v pohodě, těm to nic nedělá. Je zvláštní že ještě před rokem byl ale Mates v pohodě, to až během roku se takhle jeho chování změnilo. A vůbec si neuvědomuji proč. Žádný střet s autem jako tomu bylo s prvním Bakem, žádné trauma z toho že by mu někdo hodil petardu pod nohy, nic...

Takže po přípitku jsme se ještě chvilku ocmrndávaly doma a pak jsme Matese předaly manželovi a šly se s dcerou podívat jak se snaží sousedi. Oproti dřívějším letům a tomu že už tři dny před Silvestrem tu rachejtle lítaly jak o závod byl ovšem relatvní klid. Což za zvířata kvituji s radostí, ošem za fotografickiu dušičku lituju.

A navíc mě došla baterka....než jsem jí došla ze zahrady dom a zpátky bylo o všem...Ale několik obrázků se mi zadařilo...

První tři snímky jsou nejlepší, jenže já nevím na jaké nastavení jsem je fotila. Vyběhla jsem bez brýlí a pořádně neviděla na to na jakém jsem režimu a jelikož displej má jednu nevýhodu a to v tom, že noční snímky ukazuje o dost světlejší a já na to nejsem úplně zvyklá, přestavila jsem aparát na jiné nastavení a tam už to nebylo tak pěkné. Byly jak mázlé tak i světlé, taže jsem musela snímky v editoru doupravit....

Tady se naopak podařilo zachytit i dohasínající a dopadající jiskřičky z předchozího efektu