Mraky .....

Včera mne nedostatek fotek a čerstvého vzduchu vyhnal

na chvíli ven. Bylo tedy hnusno. Chvíli svítilo sluníčko, chvíli sněžilo,

pak zas pršelo a hodně foukalo. Jako cíl jsem si vytyčila koníky

u servisu kde dělá syn a kde jsem měla nastoupit do zaměstnání

což bohužel po roce přesvědčování majitelem že ano, že se mnou

počítá a bla, bla, bla padlo bez jediného jeho omluvného

slova. Dost mne to naštvalo protože to byla práce která by

byla pro můj zdravotní stav naprosto super, navíc deset minut

od domu....a když jsem se smířila s tím že holt budu mít míň

času na koníčky, za to své peníze bum, a nic. Navíc jsem ze sebe

celou tu dobu dělala blba i na pracáku, když jsem tam pořád meldovala že jo,

že to bude jen se čeká na zákon o EET protože od toho se odvíjelo

jestli budu jezdit do Brna na školení nebo ne. O to víc mne zamrzelo,

když jsem zjistila že tam už půl roku je jedna mladá dívčina. No

kdyby to řekl rovnou a na rovinu že tam chce někoho mladšího.....

Moje cesta ke koníkům měla ještě odbočku přes penzion, kde bylo potřeba

připravit dva pokoje a tak jsem díky tomu přestála pod střechou dvě sněhové

metelice, když jsem to viděla byla jsem rozhodnutá se vrátit domů,

ale než bylo všechno v cajku tak byl zas venku klid. Na kopci tedy funělo

o sto šest a mezi výběhy bylo spousty bláta takže jsem opravdu ocenila

že si můžu koníky objektivem pěkně přitáhnout blízko, aniž bych musela

capkat v blátě. Snažila jsem se aby se nějak rozpohybovali, ale v tom

studenu měli spíš náladu k tomu stát u balíků se senem a krmit se.

Pár fotek jsem tedy udělala, než mi začaly v tom fučáku mrznout ruce.

Dnes to ale bude o mracích, které se valily nad Kozlovským hřebenem,

a které jsem si podle libosti přitahovala nebo oddalovala..... musím říct že

chvílemi byly hodně hrozivé ale chvílemi zas jemně našlehané běloučké

bochánky ....

---

V posledním mraku tedy alespoň já, vidím hlavu divočáka. Možná vy něco jného.

Takže mi pište co vidíte vy ......