15 listopadu 2013

37 / 52


1 / Pátek 8.11.13
A je tu zádrhel. Dost velký. Zjistila jsem že mám být jeden den na dvou místech současně ale 70 km od sebe. No a co teď....velké setkání plánované už někdy od jara a které vyšlo až ten poslední listopadový víkend a vánoční trhy kam jsem se přihlásila se svými výtvory. Termín setkání už nikdo měnit nechce a trhy zkusit chci. Takže dilema....vidět se s kámošama nebo dát přednost penězům....dcera bude na denní s nedovedu si představit že by se
mi tam mezi místní ženský šel posadit mužskej. Takže hledat náhradní řešení. Komu věřit a koho zkusit oslovit....není tady takových lidí moc. Nakonec jsem požádala svou bývalou šéfovou a mojí sousedku jestli by to nemohla třeba vzít za mne. A vzala, a jako náhradní řešení mám i vlakové spojení kterým bych to v případě nemožnosti měla stihnout, i když to bude darda. Po prohýřené noci už v devět stát na autobusové stanici v bůhví jakém počasí.....
Skóre dne: Uffff, spadl mi velký kámen ze srdce. Jedna velká radost.

2 / Sobota 9.11.13
3 / Neděle 10.11.13
Nějak mi teď díky nahánění termínu odevzdání práce na poštu dny splývají a nic moc kolem sebe nevnímám. Natož hledat v těch dnech radost. I když jo, jedna ano. Objednávka na dva velký čerty a velkej adventní věnec....snad to vydržej moje kukadlice a ramena a pařátky....
Skóre dní: Sobota - nic
Neděle - jedna radost

4 / Pondělí 11.11.13
Sv. Martin....pokec po telefonu s dvěma toho jména s kterými jsem se už strašně dlouho neviděla. A konečně jsem dostala zprávu že čert s andělem dorazili v pořádku do svého domova....po čtyřech dnech po odeslání....
Skóre dne: Jeden spadlej kámen ze srdce a jedna radost z toho že slyším své staré a dobré kamarády.

5/ Úterý 12.11.13
HOTOVO!!!!!! HOTOVO!!!!!
Už dlouho jsem tenhle pocit kdy mám hotovou nějakou práci nezažila. Naposledy když jsem dělala pro jednu mamčinou známou háčkované a vyšívané věcičky. Sice to je hodně velkej žrout času a člověk se musí podřídit určité disciplíně protože má daný termín kdy je potřeba věci odevzdat, ale ten pocit je opravdu příjemný....Smějící se
Skóre dne: Skvělý pocit z dobré práce a radost z něj.

6/ Středa 13.11.13
Všechno dobře dopadlo, u doktora jsem stopku práci nedostala, zřejmě nejde vůbec o zánět šlach jak zněla prvotní diagnóza ale po rentgenu a znovu prohmatání ramene usoudil pan dochtór že to bude spíš od páteře, protože pokud by se jednalo o zánět onen první obstřik by to prý zarazil a vyléčil....no nevím, budu mu věřit a spíš se klonit k té díagnóze krční páteř neboť i s touto částí páteře mám od mládí občasné problémy. Vyfásla jsem tedy rehabky a uvidíme....tak já soukromě vím čím to asi je, ale nebudu mu vykládat že celý dny sedím u píchání a když ne u něj tak u PC....
Skóre dne: Radost že můžu dál ničit páteř další objednávkou

7/ Čtvrtek 14.11.13
Radovat se prý má i z maličkostí, takže jo, pro dnešek se raduju z toho že po zamlženém ránu vylezlo sluníčko....
Asi pro někoho to může být banalita, ale věřím že pro spoustu lidí pokud by to třeba mohli jen vidět, by to byla radost obrovská, protože už o tuto možnost buď přišli nebo jí nikdy neměli. Tím pádem by to pro mne měla být radost veliká že já tu možnost mám.....
Skóre dne: Radost že jsem, že vidím, cítím a žiju

19 komentářů:

  1. Gratuluji hlavně k uzdravujícímu se ramenu! Bolest, to je prevít, hrozící operace je ještě horší představa, a vida, ono to půjde i bez ní. Bravo, bravisímo!   

    OdpovědětVymazat
  2. [1]:Ono se to nakonec vyvrbilo samo, a vůbec né k mé spokojenosti. Kamaráda který také měl jet bohužel hospitalizovali a zatím se vůbec neví na jak dlouho a s čím vlastně. Jen se ví že jde o masivní alergickou reakci ale ne na co a co bylo prvopříčinou. Takže doktoři hledají a pátrají a já mám o něj velkej strach, když mi včera volal tak bylo jasně slyšet jak je za čtyři dny neustálých průjmů a nechuti k jídlu zesláblý. Takže i kdyby ho pustili dřív tak asi by neměl moc náladu na nějaké hýření. Bohužel ale on je jeden velký stmelovač a bez něj to prostě není ono, takže se setkání odkládá a já můžu jít na ty trhy sama....teď je nejdůležitější aby se z toho co nejdřív dostal, na jiném nezáleží.....

    OdpovědětVymazat
  3. Ja uvazovala o jarmarku do vcerejsiho vecera s pochybami.Ale jdu,budu prodavat,vypadalo to,ze se nam tam chce priplest jedna pani,a jelikoz je mistni,tak sem se zase videla v chodbe. Ale ozval se majitel a prohlasil,ze p.Sabina ma jit prodavat do chodby.Uf,spadl mi kamen ze srdce,tak budu pekne v teple a pristi rok se uvidi.Uz jsem taky zkousela upichat jednu kouli,ale na tebe nemam.

    OdpovědětVymazat
  4. Tady jsem taky ve spamu,tak uz nevim.

    OdpovědětVymazat
  5. Nakonec se to vyvrbilo,to tak prostě je. Když si někdy nevíme rady, pomůže nám někdo zhora.

    OdpovědětVymazat
  6. Držím palce s ramenem a máš teda fofr! A taky ti přeju, aby tvoje krásné výtvory měly velký úspěch a já věřím, že mít budou - jsi moc šikovná!   

    OdpovědětVymazat
  7. No, Vendy, to je celý náklaďák šutrů, co ti spadaly ze srdce

    OdpovědětVymazat
  8. Máš velmi pestrý život, nenudíš se ani chviličku.

    OdpovědětVymazat
  9. [8]: Uvidím, možná mne místní obyvatelé příjemně překvapí když mne během roku pekvapují spíš jen nepříjemně.... To už dávám větší šance Helence v Němcích....

    OdpovědětVymazat
  10. [7]:Jsem zvědavá jak by ne, tak když tak budu fotit alkespoňbude zase něco do archívu a na blog

    OdpovědětVymazat
  11. [5]:Za tohle rozřešení moc vděčná nejsem, raději bych byla kdyby byl kámoš v pořádku....

    OdpovědětVymazat
  12. [4]:Stejně jako ty mám pochybnosti a velký, znám ty místní kolenovrty a jejich priority tudíž je mi tak trochu jasné jaké budou  jejich reakce na ceny. Říkám si ale že se snad ukážou návštěvníci i z Třebové tak by se možná dalo uvažovat i o nějakém úspěchu. Nedělám toho raději moc když tak to pak můžu dodělat na přání....prý to snad dělá i sousedka ale já bych to spíš tipovala na její dceru, ještě jsem neměla ale možnost se jí zeptat tak snad se tam nesejdem dvě, to by bylo špatné i kvůli cenám....

    OdpovědětVymazat
  13. [11]: Kámoš se uzdraví, chce to trpělivost. Pak se setkáte.

    OdpovědětVymazat
  14. Když jsou problémy s ramenem, nestojí to za nic. Já vždycky nemohla hýbat celou rukou. Kámoš se z toho určitě dostane.

    OdpovědětVymazat
  15. Padajíci kameny ze srdce...

    OdpovědětVymazat
  16. [15]:Když to vezmu za celý dosavadní život od doby kdy jsem tak nějak začala rozum brát tak už by z nich asi byla solidní tvrzička....

    OdpovědětVymazat
  17. [14]:To ne, jen rameno a ještě při veškrých pohybech rukou vzad a nad hlavu. Někdy i při prudkém pohybu....

    OdpovědětVymazat
  18. Ach ako Ti zavidim! Ten projekt 365 som nejako statocne a viac menej presne (dokial som mal internetove spojenie) dodrzoval. Ale tento s "pozitivnymi 'malymi a velkymi radostami'" nejako zalostne zanedbavam. Bud teda nic kladneho neprezivam, alebo som nemozne lenivy cvok.

    OdpovědětVymazat
  19. [18]:Budu, neboj....

    OdpovědětVymazat

Jsem ráda, že mi zde své komentáře zanecháváte ....