19 března 2020

Nestíhám ...





.... nic. Nic z toho co mne baví, a co bych ráda dělala, za to jsem zavalená věcmi které mne nebaví, za to je jich až nad hlavu. A s nimi se navalily i další problémy. A to  nemluvím o koronaviru, ten je kapitola sama o sobě. V práci lítám jak urvanej plakát, naštěstí momentálně nemusím na večeře, od pondělka to zas bude na chvilku při starém, půjdu si (možná) na ty své odpočinkové večeře a co bude dál, to se uvidí, ale vzhledem k tomu že se stále umenšuje počet obědů, vypadá to, že budu doma vůbec. A když mám volné odpoledne, sedím pro změnu u stroje a šiju roušky do bezvědomí. Stojí mi doma úklid, vysychá zahrada kde by už taky bylo potřeba máknout, na oknech ještě pořád straší vánoční výzdoba a z touhy udělat si na dveře jarní věnec taky sešlo. Nestíhám ani blog svůj ani další a už je toho na mě moc. Lék který vždycky zafungoval si bohužel naordinovat nemůžu, páč jet na chatu se jaksi neslučuje s momentální situací. A ani na to vylítnout na zahradu prostě není čas... Naštěstí aspoň svítí sluníčko kterýho si  sice moc neužiju, ale i tak trochu dobiju baterky ... prostě je to celý nějak šejdrem. Už zase, a ani jsme se ještě doma nevzpamatovali ze ztrát utržených za minulé roky a jsou tu nové... no, káva dopitá a tak vzhůru na roušky! Přeji všem v téhle divné době hodně sil a hlavně zdraví!

18 komentářů:

  1. Pevné nervy, hlavně pevné nervy.
    Já jsem první den na houmofisu (+zkrácená pracovní doba - takže už mám dnes odpracováno) a připadám si jako tygr v kleci...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Víš co? mě ani tak nedrtí ta situace kolem koronaviru, ne že bych si to nepřipouštěla, ale úplně tak z toho strach namám a nepanikařím. Chodím s rouškou, myju si ruce desinfekcí a nelezu do obchodů. Říkám si že jestli je mi to souzené dostat, dostanu to. Mně spíš drtí ta únava a nevyspání ruku v ruce s nedostatkem času na nějaký relax. A pak to, co se bude dít později, co přijde až ta nákaza zmizí, z toho mám strach. Zatím mužskej dělá a vzhledem k tomu, že má na starost Globusy, tudíž obchody s potravinami, tak se zatím asi úplně nemůže stát že je zavřou.

      Vymazat
  2. Dřu jako Bulhar, bolí mne všechny svaly na zadku, stehna, ruce, ale musím dělat a být venku.
    Jen, co skončím v práci, kde je to skutečné psycho, musím dřít, abych nic necítila jen ty svaly.
    Netuším, co budu dělat o víkendu, má mrznout, to si to doma hodím.
    Vypni a dělej, co tě baví, je to pro psychiku důležité !!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já už ani nevím co všechno mě vlastně bolí... klouby, svaly ale momentálně asi nejvíc a nepřetržitě záda. Jak jsem psala Pavlovi, mě neničí co se děje teď, mě ničí nejistota v tom, co bude potom...a nezměrná únava a nemožnost aspoň malého relaxu, sejití se na drby. Na zahradě bude práce až nad hlavu, takže i kdybych nechodila do práce tady jí mám pořád dost a dost. Zatím to vypadá, že se na chvíli vrátím na "své" večeře ale co bude dál ... A vypnout psychiku? To bych potřebovala, ale to by mi museli vzít mozek z hlavy, řeším pořád co bude, zvlášť s obstavenými všemi účty, tedy i mými, což až doposud nikdo neudělal a to mě deptá, protože já nedlužím nic, jde to za mužem a mě prostě zablokuje finančák účty. S mým příjmem hluboko pod životním minimem...jenže to je nezajímá, chtějí svou libru masa...

      Vymazat
  3. Já jsem na tom podobně. Ale tu chvilku si odpoledne na zahrádku vždycky udělám.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já ani tu chvilku. Přijdu z práce, uklízím barák, najím se, dám si kafe a zas valím do práce. Na půl hodiny či třičtvrtě co mi zbude nemá cenu si cokoli rozdělávat. Takže jen víkendy a to je většinou jako naschvál hnusno, leje nebo mrzne.

      Vymazat
  4. Vendy, i tobě pevné nervy a občas si udělej čas na to, co tě baví. Měj pokud možno klidný a zdravý den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Krásně se to říká, mnohem hůř dělá... pokud nebudou nějaké změny (zavře se fabrika, nebo drasticky omezí provoz kuchyně) budu lítat jak urvanej plakát. A o víkendu doháním resty na domáctnosti který se za celý týden nakupí. Večer když dojdu z práce jsem ráda že vylezu schody do ložnice, fláknu sebou do postele a čumím na telku. Na nic inteligentnějšího už nemám sílu

      Vymazat
  5. Vendy, je to situace, která zasáhla všechno a všechny a to jsem teprve na začátku!
    Opatruj se, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Situace teď mne tak neničí jak únava. To je něco co mne momentálně pálí víc než koronavirus. Sice to tu práská kolkem dokola, jenže nikde se úplnou pravdu o počtech lidí nakažených v okolí nedozvíš. Jen prý tam tolik a tolik, támhle tolik a tolik. Dokonce i oficiální stránky MZ neukazují stavy tak jak opravdu vypadají, dokonce to tam i píšou, takže proč se nedozví člověk to co potřebuje? Víc se bojím toho co přijde potom, než toho co je teď...

      Vymazat
  6. Určitě je dobré dělat i to, co tě baví. Asi všichni hledáme nový životní rytmus. My, co jsme ohrožená skupina, se snažíme být co nejvíc doma. Také jsem ušila několik roušek a teď se chystám zpracovat staré povlečení na utěrky a povlečení na malé polštářky pro manžela. Bolí mě zadek od sezení na židli, dnes si musím vzít podsedák. Závidím těm, co mají zahrádky. Už jsem přemýšlela, že popojedeme někam autem a projdeme se.
    Pevné nervy a dávej na sebe pozor. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dneska je první den, kdy jsem se zařekla že nic nebudu dělat protože mám na večeře volno. Jenže... támhle na mě jukají neostříhané trávy, támhle nepodrcené větve, a já bych přitom nejradši někam zalezla a spala. Jenže o víkendu má zas být zima a dokonce sníh, takže nic na zahradě neudělám. Snad až v týdnu, kdy se na pár dní vrátím jen na večeře. Takže budu mít volná dopoledne. Tedy až potom, co se postarám o barák...

      Vymazat
  7. Milá Vendy. Také jsem šila roušky...Zahradu máme ještě mokrou a tak ani nemá cenu tam něco dělat, i když plevel roste jako blázen. Stejně má ještě sněžit...Přeji Ti krásné a klidné dny a hlavně zdravíčko Tobě i celé rodině.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tady už to pomalu vysychá, jenže jestli bude zas o víkendu sněžit, bude to zas rozblemcaný...zdraví zatím slouží, snažíme se co nejvíc chránit, hlavně furt hustím do muže, on je v tomhle laxní, ale zatím dokonce snad i poslouchá...

      Vymazat
  8. Vendy, i já šila roušky. Myslím si, že tak činila většina těch, kteří oplývají trochou zručnosti a bavlněným plátnem. Na zahradu jsem ještě nesáhla, pouze jsem vysela rajčata. Chybí mi nějak motivace a nálada. Ono to klidně počká na začátek dubna.
    Opatruj se. :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dneska jsem aspoň stříhala konečně ty trávy před domem, vyklidila vánoční!! výzdobu z truhlíků a zasadila páre vřesů, který mi přivezla dcera z jejích truhlíků. Ale ještě jich mám hromadu za barákem, motivace i nálada by byla, ale chybí čas!...zejtra musím kompletně vyčistit a namazat šicí stroj a zase něco našít...

      Vymazat
  9. Z tohoto neradostného stavu a beznaděje bůhví na jak dlouho už také mám depresivní stavy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jak jsem psala několikrát v komentech, momentální situace tedy ta zdravotní mne tak neděsí, jako to co bude potom...

      Vymazat

Jsem ráda, že mi zde své komentáře zanecháváte ....