15 února 2018

Ohromná potřeba barev ....




.... mne popadne okamžitě jakmile začne tohle nijaké šedé a divné
počasí. V tom případě se vydávám vyplenit peněženku a květinářství
a ulovené květy si pak stavím na oči abych se mohla jejich barvami
kochat. Kupuji většinou takové, které mohu po odkvětu použít i na
zahradě, takže krokusy, hyacinty, petrklíče apod. Po dlouhých letech
jsem si letos koupila i malou azalečku a doufám, že se mi podaří jí
nezahubit a dopěstovat do nějaké větší velikosti. Mívala jsem kdysi
na sídlišti jednu, té se vcelku dařilo, jen nepřežila stěhování na
přívěsném vozíku, naplněném mnoha dalšími mými
květinovými souputníky. Chudák se
nějak nastydla i když bylo léto.


Tmavomodrofialový krokus půjde pěkně do trávníku. Mám kousek vyčleněný
právě pro krokusy, petrklíče a pár zbylých bledulí které tu původně na zahradě
rostly dosti hojně. Zjišťuji rok co rok, že se pomalu stěhují na místa kde
nikdy nerostly, ale nejsou tam obtěžovány sekačkou ...



Opět jsem letos objevila v prodeji novou odrůdu petrklíče, zvláštně zvlněného
a dvoubarevného, tedy vlastně tříbarevného



Červenou, tentokrát ale spíš tlumenou barvu, zastupuje malá azalka



Krom střevičníku, který mi letos už opravdu vykvetl dvěma květy (vloni taky nasadil dva
ale jeden zaschnul) mi pár květy na hodně staré hlíze vykvetlo Dendrobium nobile. Phaly
si dávají přestávku buď na zmátoření nebo zhynutí, ale čtyřmi květy se za pár dní chystá
vykvést Celogyne


Na další orchideje jsem zvědavá, protože jedna je vloni nově koupená, jedna
je přivezená od maminky a jedna se mi vzpamatovávala po loňském jarním
namrznutí. Zatím jim vesele rostou listy, ale jak to bude s květy, čert ví ...





13 února 2018

Sníh napodruhé ....



To co tu napadlo, je dnes už skoro pryč. Mě to nevadí, popravdě sníh v únoru snáším
snad vůbec nejhůř. Vzhledem k tomu, že je to měsíc krátký, jsem vždycky natěšená
na ten měsíc následující. Jasně, na březen, vždyť je to první jarní měsíc, a jarem
já pookřávám a dostávám se do lepší nálady, a všechny problémy se pak řeší o něco
lépe. A že to vypadá na další kola nepříjemných řešení.
A to mi taky připomíná, že musím sepsat
jednu nepříjemnou žádost a odeslat
jí k pražskému soudu ...












12 února 2018

Pět fotek, jedna anketa .... 7



Prázdniny, koupačka, sluníčko, dovolené, výlety ....
No je tu přeci červenec !!!





11 února 2018

Trochu sněhu ....




.... napadlo i tady v Opičích horách a tak jsem si jen obešla zahradu. Není ho moc, jen
pár centimetrů což mi naprosto vyhovuje a krásně alespoň přikrylo už bující cibuloviny
před holomrazy. Hortenzie jsem přikryla netkanou textilií, i když počítám že i tak zase
namrznou a budu je muset zas ostříhat až u země. Pak se mám od
nich dočkat nějakých květů. Začínám vážně uvažovat o tom
že je vyreju a zasadím do velkých květináčů a na
zimu je budu ukládat k ostatním na půdu ....










08 února 2018

Všichni jsme si rovní? ....




Místa děje: Kanceláře ÚP

Situace první ....
Sedím před úřednicí, střízlivá, nesjetá, žaludek stažený a čekám, co bude. Dovolila jsem si
po devíti letech poprvé odmítnout nabízenou práci z důvodu toho, že dostat se tam by bylo pro
mne hodně problematické. Úřednici to ovšem nezajímá a oznamuje mi, že se mnou zahajují
správní řízení pro nedodržení povinností.


Situace druhá ....

Sedím před úřednicí a čekám až si vypíše co potřebuje. V ruce předběžnou smlouvu o práci.
Vedle u druhé úřednice sedí evidentně sjetý Rom, úřednice mu hlásí místa kam se má
jít ucházet o práci. Rom se jí zcela otevřeně směje do očí a na nabízená místa reaguje
že se snad zbláznila, či jej jebe? On predsa nebude robit v takejto zime nekde na vonku
za 80 Kč. Úřednice na to reaguje smíchem a nabízí mu tedy další. Reakce velmi podobná.
Při třetí nabídce už naštěstí odcházím. Musela bych se totiž zcela vytočená optat proč že
tedy s ním taky nezahájí správní řízení ....

Takže kde tedy je ta rovnost a kdo koho diskriminuje.

P.S. Situace třetí, stejné místo

Dávám úřednici k okopírování už definitivní smlouvu bavíme se o tom jak mi to vyhovuje
a ona ještě dodá, že tedy musí se mnou sepsat to správní řízení. Říkám jí, že to snad už je
přece irelevatní když mám smlouvu. Ta by totiž dle logiky měla ukončit moje angažmá
u této instituce, ovšem není tomu tak. Nejdřív správní řízení, pak vyřazení. Doufám, že
mne ještě nečekají nějaké sankce za to, že už jsem nešla na předem domluvené schůzky
když už jsem zaměstnaná .... navíc když jsem si tu práci po těch devíti letech různé
buzerace našla sama....





06 února 2018

Co se to s námi děje? ....




Tak se mi zdá, že se nám nějak obracejí životní hodnoty. A to velmi zvláštně.
Místo slušnosti, která se pomalu stává neslušným a urážlivým slovem se rochníme
v urážkách, podrazech a podvodech a dokonce si do nejvyšších funkcí volíme
lidi, kteří jsou v tomhle přímo mistry.

Oslavujeme vraha a zloděje a vítáme jeho propuštění jako něco chvályhodného, klepeme
mu na ramena, a fascinovaně sledujeme v televizi jeho vyprávěnky o tom, jaký je vlastně
naprosto křišťálově čistý a že to všechno byl jeden velký omyl.

Je pro nás naprosto normální že týráme zvířata, vybíjíme si na nich svou frustraci, nebo
je prostě , když nás přestanou bavit, přestaneme krmit a necháme je pomalu umírat hladem
a žízní. Nebo je někde přivážeme drátem ke stromu.

Nejnovější ukázkou našeho " cítění " je petice za propuštění a osvobození drogové dealerky.
Tupé? nebo naivní ? blondýny pašující devět kilo drogy. Je to přece chudinka,která nalítla
těm hnusným drogovým mafiánům a nezaslouží si takový osud. A zaslouží si ty miliony matek
po celém světě když se musí dívat na to jak jejich milované dítě propadlé drogám krade
aby mělo na další dávku, jak se jim před očima mění v trosku, nebo je rovnou připraví o
střechu nad hlavou, protože se kvůli droze zadluží? Zaslouží si takový člověk náš soucit?
Vždyť mu jde o peníze, které za to dostane a dělá to už s vědomím možného rizika, že bude
chycen. Má možnost to odmítnout, ale pokud přijme, není hoden žádného soucitu.

Já nevím jak vy, ale já jdu blejt, velebnosti ....


05 února 2018

Pět fotek, jedna anketa .... 6




Prázdniny klepou na dveře, noci jsou plné hvězd, růže omamně voní
a tak je jasné, že hlasujeme pro červen! ...





04 února 2018

Praha černobílá .... podruhé


Protože jsem těch čb fotek nakonec měla víc než jsem původně plánovala
rozdělila jsem je do dvou článků. (A taky už na další celistvější útvar
nemám žádné nové, takže to je vlastně z nouze ctnost) Dnes už se tedy víc
pohroužíme do těch uliček, jejichž fotky vlastně byly původně na tuto úpravu
určené....












03 února 2018

Praha černobílá ....




Konečně se dostávám k původnímu záměru, s kterým jsem se minule do Prahy
vydala. Jak už jsem psala v úvodním článu, chtěla jsem nafotit nějaké snímky
které bych později převedla do čb úpravy. Takže dnes tedy tu ty čb varianty
uvidíte. Všechny jste tu už viděli v barevném originále. Dnes tedy jedeme
jen v čb s různými filtry. Sama za sebe se domnívám, že
některé fotky získaly úplně jiný náboj ...










02 února 2018

Pět fotek, jedna anketa .... 5




Znáte to .... Byl pozdní večer, první máj šel spát ....
Je tedy jasné že vybíráme květnové fotky Mrkající