Konečně se dostávám k původnímu záměru, s kterým jsem se minule do Prahy
vydala. Jak už jsem psala v úvodním článu, chtěla jsem nafotit nějaké snímky
které bych později převedla do čb úpravy. Takže dnes tedy tu ty čb varianty
uvidíte. Všechny jste tu už viděli v barevném originále. Dnes tedy jedeme
jen v čb s různými filtry. Sama za sebe se domnívám, že
některé fotky získaly úplně jiný náboj ...
Celkem klasika, ale jedna fotka - ta předposlední - podle mého výrazně vybočuje tématem i kvalitou, hlavně vystižením přesného okamžiku, díky kterému dokáže zprostředkovat emoci, a taky díky nádherné úhlopříčné kompozici (schválně - mimoděčné nebo předem zamýšlené?), se kterou je černobílé pojetí ve výborném souladu. Podle mě je to fotka i do velmi limitovaného autorského portfolia.
OdpovědětVymazat[1]: na té fotce jsem si opravdu dala záležet. Kompozice je taky promýšlená, protože mi ta linka zdi a dlažby hned padla do oka. A taky jsem hned věděla, že na čb je tohle opravdu to mňam. Pro mne je hodně silná a opravdu jsem měla (milovnice chlupáčků a pořád ještě čerstvá babička) slzy v očích.To držení pesana jako mimina, zabaleného aby měl pohodlí .... A zatím je pro mě asi ta TOP moje fotka. Víš, takový to JO! (luskám prsty, protože tu není na to smajlík) Jasně že ty ostatní jsou ty klasiky, ono jak jinak vyfotit už tisíckrát focené a neměnné. Pokud na to nemáš opravdu dobré sklo. A neumíš HDR které těmhle fotkám opravdu sluší...
OdpovědětVymazatPripombelo mi to Ryvolovu píseň "Hobbo a jeho pes"...
OdpovědětVymazatVendy, to je nádhera. Dýchá z toho kouzlo starých časů.
OdpovědětVymazat[4]: To já můžu taky, ale četla jsem už víckrát, že pokud chceš mít pěkné čb fotky, máš to fotit barevně a teprve pak převést do čb.
OdpovědětVymazat[3]: Tak tu neznám, já jsem víc než Ryvolu poslouchala jiného Wabiho. Wabiho Daňka
OdpovědětVymazatČernobílé fotky se musí umět, a když se umí, mají své kouzlo. Některé jsou vážně parádní!
OdpovědětVymazat[6]: Zvláštní, nedávno jsem se dověděl že si pry Danek zacal rikat Wabi podle Ryvoly, jehož písničky na začátku svého veřejného vystupování zpva...
OdpovědětVymazat[8]: To ano, ale já začala Daňka poslouchat až později, když mu začaly vycházet desky. Nepropadla jsem nikdy životnímu stylu trampů a tudíž jsem nikdy nejezdila na Porty a podobné akce. A tím pádem jsem jeho dřevní začátky nezažila. Byla jsem jen jedinkrát na jeho veřejném vystoupení, no veřejném. Spíš takovém malém koncertíku pro pár lidí u kamaráda na chatě kam ho do malé restaurace pozval jiný známý který se trochu v hudební branži pohybuje se svou kapelou. Bylo to moc fajn a on byl takový bezprostřední a hrál tak jako kdyby před ním nebylo třicet nebo padesát lidí, ale plná O2 aréna.
OdpovědětVymazat[7]: Tak já bych neřekla, že je umím, jen se občas něco málo povede. Kamrád by řekl svou oblíbenou hlášku o slepém kuřeti co našlo zrno
OdpovědětVymazatZahrála jsi na mou strunu, miluju tyhle typy fotografií, protože hodně poví o autorovi.
OdpovědětVymazat[11]: Už připravuju pokračování
OdpovědětVymazatNěkterým černobílá úprava opravdu sluší,ale ta předposlední dostala úplně jiný náboj! Moc se mi líbí, moc povedený záběr
OdpovědětVymazat[13]: Shodli jste se s Petrem. I mě se takhle líbí mnohem víc než ta barevná, i když ta je taky dobrá.
OdpovědětVymazatFotky v černobílé jsou jako z doby o nejméně 50 let zpět.
OdpovědětVymazat[15]: Však jsem si na nich dala trochu záležet, protože jsem s tím úmyslem jela do Prahy fotit. Že jich pár bude čb. Nakonec jich bylo víc než jen pár
OdpovědětVymazatRegards, I like this.
OdpovědětVymazat