16 listopadu 2012

Muzeum....

Město Třebová má i své Městské muzeum. Za těch dvacet co tu jsme to byl sice krásný dům, ale pomalu chátral. Teprve před nějakými třemi lety začalo zastupitelstvo města uvažovat o jeho rekonstrukci a rozšíření. A také se tak stalo. Rekonstrukce historické budovy se vydařila a dům je opravdu krásný, rozšíření v podobě nové moderní budovy také pěkné. ale.....nevím kdo má na starost urbanistickou podobu města a rozhodování o tom co se kde postaví, ale v tomto případě to nebylo moc šťastné řešení. Zvlášť v ulici kde převládají staré městské domy a kde rekonstrukce stávajících musela být striktně v režii památkářů. Nejsem staromilec a moderní architekturu mám ráda. A nová budova je pěkná ukázka moderní architektury. Ale v jiném místě si myslím byla vhodnější. Ostatně posuďte sami....

Jelikož ulice je úzká měla jsem problém dostar budovy do záběru celé a pokud možno ne moc šišato.


Vchod má krásný kamenný portál....


....i nově zrestaurované dveře s krásným kováním




A teď nová budova...



Stojí hned vedle té staré, ale nemám širokoúhlý objektiv takže vedle sebe se bohužel pro srovnání nevešly.....


Tři okna v přízemí mne zaujala vysokými květináči s nádhernými orchidejemi


A tady taky vznikla fotka kterou jsem dávala do projektu POZOR, někdo se dívá....


V zadní části vznikl docela hezký malý parčík....


V těsném sousedství se také renovuje dům, jsem zvědavá jestli bude jen obytný či jestli v něm bud eještě něco jiného. Průhled touto uličkou končí pohledem na rotundu Sv. Kateřiny....



Ještě jeden kamenický detail, ozdoba pod okny....

Javory....

Na náměstí stojí čtyři javory,
mají to jen malý kousek od vody...
Okolo fontány drží svou stráž,
od jara do zimy ukazují jinou tvář.

Listí už opadalo, jen trochu
jim ho zbylo. žluté jak sluníčko...
Zůstane jen kratičko a pak ho vítr odvěje.

A na jeho místě budou závěje.....










A ještě dvě, ty už jsou odjinud...


15 listopadu 2012

Nevím kdo jsem....

Nevím kdo jsem, jsem spoutaná či volná?
Ne vždy bývám se vším svolná,
Nesnáším že nemůžu mít všechno co bych chtěla...
Proto se cítím spoutaná, ne volná...

Jsem růže s trním co drásá vše kolem.
jsem osobnost, možná něco jako Golem.
Kdo dá mi šém, kdo uhasí touhu po hlazení,
a zbaví duši smutku....
kdo učiní šťastnou takovou osůbku?

Jsem vším čím je tento svět a ničím,
Když zlobím se tak křičím, když miluju
tak s nasazením, když nenávidím....
tak jen do ztracena hledím....

Kdo jsem? Jsem spoutaná vichřice,
které byli stanoveny hranice....
Myšlenky mé plynou, jak tichá hudba.
Slyším saxofon jak tichou píseň lká,
její tóny se nesou velebně tmou...

Jsem osobnost? Jsem nezvaný host?
V čím životě, v čím světě?
Ta melodie mne spoutává a zároveň
i volnost dává, v té melodii je celý můj svět
O kterém jedno jistě vím a hned teď.
V něm nejsem spoutaná, ale ani volná....



Dobrůtka....

Honila mne předevčírem mlsná a tak jsem přemýšlela co bych kde zblajzla. A napadlo mne že jsem viděla někde na FB krásně vypadající koláč. Kakaový s tvarohem. Pátrala jsem po něm, ale nenašla, ale jelikož jsem jen tak zběžně pročetla recept, napadlo mne ze dvou receptů udělat jeden. A musím říct že se povedlo.



Ale aby to vypadalo takhle musíte udělat následující....

Koláč : 5 žloutků
200 g cukru
1 vanilkový cukr
1 dcl vlažné vody
1 dcl oleje
250 g hl.mouky
1 prášek do pečiva
sníh z 5 bílků
3 dkg kakaa


Náplň: 1 tvaroh
1 vanilkový pudink
4 lžíce cukru
3/4 l mléka
rum nebo rumovou esenci do tvarohu



Žloutky a cukr utřeme do pěny, přidáme van. cukr, vodu, olej, mouku,prášek do pečiva, kakao a sníh z 5 bílků. Uvaříme pudink, smícháme s tvarohem. Těsto vylijeme na plech, rovnoměrně rozetřeme a pak na něj lijeme pudink s tvarohem tak aby to vypadalo jako prošívaná peřina. Je to trošku pracné, aby byl tvaroh nalit v tenkých linkách, a komu se s tím nechce piplat, může ho lít po různu sem tam. Efekt bude také pěkný. A šup s ním do trouby.Pečeme tak dlouho jak má kdo ozkoušeno že mu trouba peče. Zaručuju že se po něm jen zapráší. Jo a já jsem ho podsypala kokosovou moučkou místo mouky...
Další obměna je ještě skvělejší a slavnostnější. Těsto rozdělíme na dvě části, kakao dáme jen do jedné. Nalijeme na plech světlé, vedle hned tmavé a vařečkou v něm malujeme tak aby se těsta promíchala ale ne zase moc. Místo tvarohu přidáme druhý pudink a nalijeme opět cik cak na těsto. Po upečení a na něj rozetřeme dvě zakysané smetany smíchané s jednou ušlehanou šlehačkou a cukrem. Navrch posypeme strouhanou čokoládou, kakaem nebo skočřicí. Dáme vychladnout do lednice. Při této kombinaci zmizí obsah plechu přímo s bleskovou rychlostí.
Dobrou chuť!

Mates chůvička a oštřovatel....

Vzhledem k tomu, že kocour Jutýsek má pořád nějaké problémy s tlamkou, navrhnul veterinář operativní řešení. A tak musel chudák pod kudlu. Dělala se mu neustále na spodním pysku cysta která se léčila medikamenty, ale dala vždy pokoj jen chvíli, takže operace se ukázala jak snad dobré řešení. Nemohl jí sice vyjmout celou, byla už dost zapuštěná v kosti, ale co šlo to se vyndalo. A když jsme přinesli ještě napůl spícího kocoura domů a daly ho do klece aby měl klid, nastal bengál. Mates si sedl před klec a pištěl a pištěl a pištěl aby jsme ho za kocourem pustili. Nedalo se nic dělat a tak jsem kocoura trochu odsunula a Mates si k němu okamžitě vlezl a tvářil se ohromně veledůležitě....

Když se kocour začal probírat a snažil se dostat z klece, musel Mates ven protože kocour padal do slova a do písmene na hubu, což nebylo vzhledem k místu operace vůbec dobré a tak se musel zase zavřít. A milej Mates opět usedl před klec a pištěl.








A dokonce když už si pak kocour vyskočil večer na postel aby si hověl tam, Mates ho hlídal i před Bobešem....vrčel na každé ze zvířat které se jen ke kocourovi přiblížilo na metr....


A pak že zvířata nemají duši a cit....

14 listopadu 2012

Ještě trochu vzpomínek....

Když jsem si teď poslouchala jednu z mých vykopávek, Child in Time a slyšela to skvělý sólo na Hammondy, vzpoměla jsem si na jedno jméno. které je s nimi taky nerozlučně spjato.... to jméno zní Marián VARGA.

Samozřejmě že mí vrstevníci i ti starší budou vědět o koho se jedná. Skvělý slovenský hudebník který leta vystupuje se skupinou COLLEGIUM MUSICUM. Spolupracoval s Pavolom Hammelom na některých jeho písních. Byl z průkopníků elektronických varhan a hudby vůbec, na Slovensku i u nás. A genialní lehkost z jakou ty varhany zvládal byla a je něco úžasného.
Hrál skvělé jazzové variace na Bacha, Haydna ale i skládal své vlastní skladby....









Tolik art rockové legendární Collegium Musicum a Marián Varga....ale ještě jeden zajímavý hudební projekt stojí za pozornost. Je to projekt Michala Dvořáka (Lucie) a špičkového houslisty Jaroslava Svěceného nazvané VIVALDIANO. Je to skvělá simbióza moderní hudby a klasického koncertního houslového umění. Zde byl hostem RADIM HLADÍK...






Skvěle se to poslouchá, a mě z toho běhá mráz po zádech, což je znamením že to je opravdu skvěle udělaná muzika která mi má co říct....

Podzimní krokusy....

Při letošním velkém hledání cibulek různých kytiček jsem mimo jiné povytahovala podzimní krokusy. Když jsem je znovu na teď na podzim vysazovala myslela jsem, že pokvetou až příštím rokem. Jenže jaké bylo mé překvapení když jsem se vrátila z chaty po výstavě a na záhonku se skvělo deset krásných květů. A na prázdném záhonu opravdu nešlo je přehlédnout. Tak jestli mi udělají i ostatní takovou radost na jaře tak je opravdu na co se těšit. Pokud tedy nepřijde konec světa....Mrkající. Co myslíte?





Hrdlička....

Jeden čas jich tu bylo mraky.V zimě když byla plná krmítka jeden strom jich byl vždy plný. I během roku je bylo pořád slyšet. Ale poslední dvě zimy je strom prázdný a přes léto jsem je není slyšet. Nevím co se stalo, jestli jim někde něco nasypali a ony se přestaly množit, nebo je zdecimovali dravci, nemám potuchy. A když se mi tu dvě začaly producírovat po záhonku a na stromě musela jsem si je vyblejsknout. Mají moc krásné hlavičky a jsou takovým stělesněním nevinnosti, nemám pravdu?



13 listopadu 2012

Taky zajímavá akce....

Na Foto blogu u Idy jsem objevila sice již delší dobu běžící ale stále aktuální projekt POZOR, někdo se dívá! Jedná se o zajímavé fotky očí lidí nebo zvířat vyhlížející odněkud. Zvlášť skvělá je fotka která to všechno odstartovala. Dneska jsem náhodou při focení v Třebové udělala snímek který si o zařazení taky řekl....a mohla jsem si i pohrát....

12 listopadu 2012

Vánoční pohlednice....

Vendy si zase vymyslela velice zajímavou soutěžičku. Vyrobit svůj vlastní vánoční pohled. Nejdřív jsem si říkala že to bude dost problém, protože mám jen jednu fotku z loňska která by se dala použít a stahovat nějaké obrázky z netu mi připadalo pod úroveň. Jenže to je málo, má to být tři kousky na osobu. Ale pak jsem si vzpoměla na fotky které mám stažené od syna z vánočních výstav od nich ze školy z doby kdy tam ještě chodil. A tak vznikla série více než tří kousků pohledů, dokonce některé jsou ve dvou variantách, to jaksi vzniklo mou sklerózou, protože jsem zapoměla kam jsem si ty hotové uložila..... A tak si teď na Vendy smlsnu a nechám jí ať si vybere ty své tři kousky....MrkajícíSmějící se











Tak a je to....