17 února 2018

Valentýnské toulání ....



Moje valentýnské toulání pokračuje. Protože bylo po dlouhé době opravdu
krásně, navíc jsem nemusela doma smrdět kvůlivá žádnému balíku vydala
jsem se i dál než jen po zahradě. Ovšem až doma jsem zjistila, že jsem
sice nafotila nějaké fotky, ale ty byly úplně k ničemu. Zapomněla jsem totiž
že jsem při posledním focení nařídila korekci expozice do dost vysokých
hodnot a tak byla většina fotek naprosto nepoužitelných, protože byly světlé
a přepaly na nich se nedaly nijak zkorigovat ani v editoru.
Inu, to je tak, když si člověk před focením nedá
pozor a nezkontroluje si nastavení. Nebo
si, jako v mém případě, navíc
nevezme brýle ....



Zatím jsme ještě na zahradě ....





.... teď už jsme ale na louce ...


.... a mezi stromy u potoka ....


Olše mají opravdu někdy neskutečný kořenový systém


Pár ubohých ledounů. I tentokrát, přestože tu mrzne celý týden potok zklamal




Zimní přehrada


Po osmi letech od totální zkázy všech stromů na stráni nad přehradou už opět
začíná zarůstat. Jen se trochu obrátilo obsazení. Dřív první řady zabíraly buky
a smrky byly v těch zadních, teď je to obráceně a navíc se změnil poměr.
Buky jsou v převaze. A na chaty už pomalu zespodu nebude vidět.






16 února 2018

Valentýnská zahrada ...



Středa se nesla v duchu valentýnského šílenství (tady na vsi byl klid, ale ve městě jsem
tedy květinářkám nezáviděla) ale taky ve znamení krásného slunečného dopoledne a tak
jsem opět vyhopkala s foťákem do zahrady abych si zas nafotila nějaké sluníčkové fota
a vyzkoušela si nově nabitou vědomost o focení v protisvětlě. A sníh na travách
si o to přímo říkal. Jo, jo, to co odtálo zas lehce připadlo a co hůř
dneska jsem se vzbudila do zasněžena a navíc pořád padá.
Ale jak jsem se ujistila, pořád je toho míň než
bylo před šesti lety. To ho bylo půl metru...











15 února 2018

Ohromná potřeba barev ....




.... mne popadne okamžitě jakmile začne tohle nijaké šedé a divné
počasí. V tom případě se vydávám vyplenit peněženku a květinářství
a ulovené květy si pak stavím na oči abych se mohla jejich barvami
kochat. Kupuji většinou takové, které mohu po odkvětu použít i na
zahradě, takže krokusy, hyacinty, petrklíče apod. Po dlouhých letech
jsem si letos koupila i malou azalečku a doufám, že se mi podaří jí
nezahubit a dopěstovat do nějaké větší velikosti. Mívala jsem kdysi
na sídlišti jednu, té se vcelku dařilo, jen nepřežila stěhování na
přívěsném vozíku, naplněném mnoha dalšími mými
květinovými souputníky. Chudák se
nějak nastydla i když bylo léto.


Tmavomodrofialový krokus půjde pěkně do trávníku. Mám kousek vyčleněný
právě pro krokusy, petrklíče a pár zbylých bledulí které tu původně na zahradě
rostly dosti hojně. Zjišťuji rok co rok, že se pomalu stěhují na místa kde
nikdy nerostly, ale nejsou tam obtěžovány sekačkou ...



Opět jsem letos objevila v prodeji novou odrůdu petrklíče, zvláštně zvlněného
a dvoubarevného, tedy vlastně tříbarevného



Červenou, tentokrát ale spíš tlumenou barvu, zastupuje malá azalka



Krom střevičníku, který mi letos už opravdu vykvetl dvěma květy (vloni taky nasadil dva
ale jeden zaschnul) mi pár květy na hodně staré hlíze vykvetlo Dendrobium nobile. Phaly
si dávají přestávku buď na zmátoření nebo zhynutí, ale čtyřmi květy se za pár dní chystá
vykvést Celogyne


Na další orchideje jsem zvědavá, protože jedna je vloni nově koupená, jedna
je přivezená od maminky a jedna se mi vzpamatovávala po loňském jarním
namrznutí. Zatím jim vesele rostou listy, ale jak to bude s květy, čert ví ...





13 února 2018

Sníh napodruhé ....



To co tu napadlo, je dnes už skoro pryč. Mě to nevadí, popravdě sníh v únoru snáším
snad vůbec nejhůř. Vzhledem k tomu, že je to měsíc krátký, jsem vždycky natěšená
na ten měsíc následující. Jasně, na březen, vždyť je to první jarní měsíc, a jarem
já pookřávám a dostávám se do lepší nálady, a všechny problémy se pak řeší o něco
lépe. A že to vypadá na další kola nepříjemných řešení.
A to mi taky připomíná, že musím sepsat
jednu nepříjemnou žádost a odeslat
jí k pražskému soudu ...












12 února 2018

Pět fotek, jedna anketa .... 7



Prázdniny, koupačka, sluníčko, dovolené, výlety ....
No je tu přeci červenec !!!





11 února 2018

Trochu sněhu ....




.... napadlo i tady v Opičích horách a tak jsem si jen obešla zahradu. Není ho moc, jen
pár centimetrů což mi naprosto vyhovuje a krásně alespoň přikrylo už bující cibuloviny
před holomrazy. Hortenzie jsem přikryla netkanou textilií, i když počítám že i tak zase
namrznou a budu je muset zas ostříhat až u země. Pak se mám od
nich dočkat nějakých květů. Začínám vážně uvažovat o tom
že je vyreju a zasadím do velkých květináčů a na
zimu je budu ukládat k ostatním na půdu ....










08 února 2018

Všichni jsme si rovní? ....




Místa děje: Kanceláře ÚP

Situace první ....
Sedím před úřednicí, střízlivá, nesjetá, žaludek stažený a čekám, co bude. Dovolila jsem si
po devíti letech poprvé odmítnout nabízenou práci z důvodu toho, že dostat se tam by bylo pro
mne hodně problematické. Úřednici to ovšem nezajímá a oznamuje mi, že se mnou zahajují
správní řízení pro nedodržení povinností.


Situace druhá ....

Sedím před úřednicí a čekám až si vypíše co potřebuje. V ruce předběžnou smlouvu o práci.
Vedle u druhé úřednice sedí evidentně sjetý Rom, úřednice mu hlásí místa kam se má
jít ucházet o práci. Rom se jí zcela otevřeně směje do očí a na nabízená místa reaguje
že se snad zbláznila, či jej jebe? On predsa nebude robit v takejto zime nekde na vonku
za 80 Kč. Úřednice na to reaguje smíchem a nabízí mu tedy další. Reakce velmi podobná.
Při třetí nabídce už naštěstí odcházím. Musela bych se totiž zcela vytočená optat proč že
tedy s ním taky nezahájí správní řízení ....

Takže kde tedy je ta rovnost a kdo koho diskriminuje.

P.S. Situace třetí, stejné místo

Dávám úřednici k okopírování už definitivní smlouvu bavíme se o tom jak mi to vyhovuje
a ona ještě dodá, že tedy musí se mnou sepsat to správní řízení. Říkám jí, že to snad už je
přece irelevatní když mám smlouvu. Ta by totiž dle logiky měla ukončit moje angažmá
u této instituce, ovšem není tomu tak. Nejdřív správní řízení, pak vyřazení. Doufám, že
mne ještě nečekají nějaké sankce za to, že už jsem nešla na předem domluvené schůzky
když už jsem zaměstnaná .... navíc když jsem si tu práci po těch devíti letech různé
buzerace našla sama....