46 / 52

1 / Pátek 10.1.14

Netrpělivě očekávaný balíček nepřišel a velikonoce se blíží a potřebuju se učit. A blíží se Repechy kam už bych tentokrát ráda vzala něco i na prodej....takže taková radůstka která mě potěšila je to, že zase máme s Katkou tu cestu do Repech domluvenou. Bez ní bych se tam totiž nedostala...

Skóre dne: Jedna docela fajn radost

2/ Sobota 11.1.14

Nejvíc mi dneska udělalo radost pozvání. Možná divné a to na doprovod do myčky, doručení peněz a nákupu v drogerii, ale přišlo od dcery a v tom bouřlivém stavu který teď u nás vládl je to pro mne snad ještě lepší než pozvání na večeři .... a pak jsem konečně koupila deky na nový přehoz přes postel, velký a široký aby když se na ní válej psi( vím, neměli jsme je to učit, jenže...)byla pěkně celá zakrytá a dokopala jsem se po roce k ušití závěsů do koupelny na okno aby alespoň trochu ladily se sprchovým závěsem....

Skóre dne: Jedna náramná radost a pár menších ze zakoupených drobností a ušitých věcí.

3/ Neděle 12.1.14

Už jsem nevydržela a vrhla se na kouličku ze sady kterou si objednala Jitka (Yorga) z ženského klubu a tak jsem se namlsala že už jsem se nemohla dočkat až si půjdu v pondělí nakoupit kouličky a vajíčka a začnu tvořit velikonoční věci. No jo, ano, jsem jak ty supermarkety které v září mají vánoce a v prosinci velikonoce .

Skóre dne: Radost že se daří a že se už ty výrobky víc a víc podobají tomu co dělají šikulky které se s tím zabývají už roky....

4/ Pondělí 13.1.14

Nečekaná masáž a čekaná cesta na ÚP. Tu jsem měla naplánovanou čtvrt roku ale masáž byla neplánovaná ale sedla. Nakoupené koule a vejce a můžu začít! Jen tak cvičně jsem si střihla kombinovaný patchwork a i když to tak zezačátku nevypadalo, nakonec to není až taková hrůza....jedině co mi kalí radost je to, že ještě nepřišly slíbené látky....a jestli nepřijdou tak jsem namydlená protože tady v látkách nemají lautr nic co by se hodilo na velikonoce a vůbec na jarní věcičky.

Skóre dne: Těším se, těším se a raduju!

5/ Úterý 14.1.11

Pozvání nafotit naposled koťata než půjdou do nových domovů. Jsou to malí ďáblové ale rozkošní. Jsem ráda že vztahy se zase stabilizovaly. Ostatně se ukázalo že i u koťat šlo o alergii....ale zase díky tomu je už náš Jutýsek zas kocour pohodový a zarůstající a ne vytikané něco s vylysalými skvrnami a kůží jak struhadlo.

A povedl se mi zvonek.... Při vážení jsem zjistila že jsem sice nezhubla ale ani po vánočním maratonu cukroví, salátu a smaženého kapra není přírustek tak velký. Vlastně dělá jen 10 dkg.....Což je nádhera!!!!!

Musím se ale snažit při vytváření těch potvorností víc hýbat, neboť mne už stály nejen mozoly na prstech ale přírustek z těch pracně shazovaných kil. A vytyčený cíl se zase o něco vzdálil. Přitom to nemuselo být kdybych byla důslednější....

Skóre dne: Radosti by byly....

6/ Středa 15.1.14

Velká pochvala za zhotovené kouličky od jejich budoucí majitelky, jinak nic dalšího mi až tak nějak radost neudělalo.

Skóre dne: Ale jo....

7/ 16.1.14

Lov po galanterkách ve městě a uloveno pár krásných stuh. Paradoxně a nečekaně i v papírnictví. Takže Repechy třeste se!

Skóre dne: Radost je!

ŘÍJEN

Teď už můžu prozradit, že jste

se v hlasování naprosto shodli s mým favoritem. Tahle kaštanová alej

u Dobříšského parku je jednou z mých nejoblíbenějších fotek. A jsem ráda že se líbí vám stejně jak mě.

Další jsou na řadě fotky na říjen, a ani tady to asi možná nebude jednozačné a i tady mám svého favorita.

Shodneme se i tentokrát? Co myslíte...

Hurá do toho a vybírejte!

ŘÍJEN

1

2

3

4

5

Výcvaky ze zahrady....

V úterý se po ránu ukázalo na malou chvilku

sluníčko a jelikož v noci jemně mrzlo bylo na stromech a větvích trochu jinovatky.

Z nedostatku dalších příležitostí a s vědomím toho že se mi silně prázdní archív sem tedy vzala foťák

a šla něco zkusit vyfotit. Jsou to jen takové malé a "skoro" zimní miniaturky, nebo zastaveníčka u pár objektů které se mi zdály že stojí za to je vyfotit. Mě ta letošní zima svou podobou jako osobě vyhovuje. Žádné problémy s úklidem sněhu, psi nejsou po každé procházce samá sněhová koule, to bláto jim z pacek setřu o dost hravěji.

Možná jen příroda je rochu zmatená, to ano....

Za to jako jedinci - fotografovi mne leze na narvy. Je strašně nepohledná. Bláto, bordel, holé stromy. Zataženo, šedivo.....v tom se tedy opravdu těžko hledá inspirace. tedy mě. Vím že tu jsou tací kteří inspirací hýří a problémy s tím nemají. A takmusím brát za vděk tím co se mi kde nabídne a co mi připadá že za zvěčnění stojí.

Takže ty dnešní snímky berte jako takovou z nouze ctnost a žádné aspirace na umění. Sama zcela kriticky přiznávám že mívám i lepší dny....

Následující obrázky jsou focené specielně za účelem splnění daného téma měsíce ve fotoklubu které zní Struktury

Trochu šťavnaté zeleně....no i když koukám ven na trávu tak je taky pořád vcelku pěkně zelená......

....anebo pěkně ojíněná (můj oblíbený přízemní pohled)

Když jsem šla naposledy fotit koťata než půjdou z domu neodolala jsem tomuhle pohledu. Vlastně neodolám skoro nikdy. Naposledy byl pěkně zamlženej. Sice to není bůhví jaký krásný kout, spíš naopak, ale vždycky mne dostane ten odraz na hladině....

Když nemají olše listí, je patrný jejich krásný pyramidální tvar korun. Ovšem to okolí už je horší pohled. Nevím z jakého důvodu když obec dělala revitalizaci dětského hřiště vykácela nádherné asi třímetrové stříbrné smrky které byly nasázené okolo. Krásně kryly pletivo a uzavíraly jako zelenostříbrná zeď hřiště před okolím. A navíc těm olším dělaly pěkný doprovod. Dost mne to, a myslím že nejen mne naštvalo.

Sluníčko, sluníčko....popojdi maličko

Jelikož už je zase šedivo

a jelikož sluníčko zase odjelo někam na dovolenou

a jelikož se mi zase nastřádalo v archívu pár sluníčkových obrázků

myslím si že je tak akorát čas na to se s nimi vytasit. Myslím že i když ani z jedné

nesálá to opravdové teplo, stejně i tak trochu zahřejí a potěší....

Když se teď dívám z okna, něco tam padá. Jemně a klasicky podzimně vlezle mrholí....i když pozór....vypadá to že se mezi tím mrholením objevují....na jasně! Sněhové vločky....

Něco květů pro dobrou náladu....

.....se vždy hodí. A navíc jich tu je poslední dobou

velmi málo. Asi proto že místo toho abych si je kupovala jak dřív, nakupuju samé mašle,

špendlíky a polystyrén. Ale budu zase muset s něčím začít

protože pohled na kvetoucí cokoli mi rozhodně zvedá náladu. A než se uráčej rozkvést některé moje

orchideje bude to ještě pěknou chvíli trvat...

Když jsem dneska fotila tuhle po roce znovu kvetoucí orchidej tak jsem zjistila že evidentně chutná kočkám. Jak je vidět na květu pěkně si někdo pochutnal a i listů je pár zkonzumovanejch....

ZÁŘÍ

Pokud se vám zdálo

že minulé výběry byly těžké, tak počítejte s tím, že následující podzimní

budou ještě těžší. Já sama bych měla problém vybrat, ale jednoho svého favorita mám. A jsem

hodně zvědavá jestli se shodneme ve výběru....

ZÁŘÍ

1

2

3

4

5

Na zemi koupajíc se ve slunečních paprscích...

Něco inspirací a jedno povzdechnutí....

Na netu jsem našla pár zajímavých

inspirací. Něco je velmi jednoduché a dá se udělat velice snadno, na něco

už to chce trochu zručnosti.....ale myslím že takové šikulky tu i jsou teré by to mohly zvládnout....

Tohle je sice inspirace až na léto, ale pro příští sezónu se jako nápad hodí

Tady už je to pro větší profíky, ale myslím že se něco i tak dá vzít za inspiraci na případnou párty....

Můžete sníst, můžete použít jako ozdobu, máte možnost připravit dětem a vnoučatům pěknou zábavu pro deštivé dny...

No a teď to povzdechnutí....už párkrát se mi teď v poslední době stalo že jsem byla oslovená z jiného blogu zda se nechci zúčastnit fotografické soutěže případně jsem na tom kterém blogu tu soutěž našla. Ráda soutěžím v tom o čem se domnívám že mi tak trochu jde takže jsem poslala fotky a.....a najednou koukám blog neexistuje, případně se z něj stal blog spící.....nevím co si o tom myset. Je to způsob některých blogerů jak se do jiné soutěže prezentovat něčím co vlastně neumím? Pokud osloví víc lidí a ti jsou schopní se účastnit tak může dát dohromady docela dobré portfolio které pak může použít v soutěži. A pokud si založí další blog pod jiným jménem a dál si lákat z lidí fotky.....Je to náhoda? Úmysl? Ráda bych věřila že ne....a co vy, už jste se s tímhle setkali?

Rachetjlování....

Těšila jsem se na silvestrovské rachejtlování

kvůli tomu, abych si vyzkoušela jak se mi bude fotit. Ovšem když jsem viděla

co to už tři dny před Silvestrem dělá z Matesem tak jsem se tak trochu styděla. Ne že by vyváděl jak zběsilej,

ale bylo vidět jak se bojí. Při každé i vzdálené ráně se hned začal okolo sebe rozhlížet a ty jeho oči byly děs. Plížil se za náma jak smrad a nechtěl se ani na chvilku od nás hnout. Bobeš s Bakem jsou v pohodě, těm to nic nedělá. Je zvláštní že ještě před rokem byl ale Mates v pohodě, to až během roku se takhle jeho chování změnilo. A vůbec si neuvědomuji proč. Žádný střet s autem jako tomu bylo s prvním Bakem, žádné trauma z toho že by mu někdo hodil petardu pod nohy, nic...

Takže po přípitku jsme se ještě chvilku ocmrndávaly doma a pak jsme Matese předaly manželovi a šly se s dcerou podívat jak se snaží sousedi. Oproti dřívějším letům a tomu že už tři dny před Silvestrem tu rachejtle lítaly jak o závod byl ovšem relatvní klid. Což za zvířata kvituji s radostí, ošem za fotografickiu dušičku lituju.

A navíc mě došla baterka....než jsem jí došla ze zahrady dom a zpátky bylo o všem...Ale několik obrázků se mi zadařilo...

První tři snímky jsou nejlepší, jenže já nevím na jaké nastavení jsem je fotila. Vyběhla jsem bez brýlí a pořádně neviděla na to na jakém jsem režimu a jelikož displej má jednu nevýhodu a to v tom, že noční snímky ukazuje o dost světlejší a já na to nejsem úplně zvyklá, přestavila jsem aparát na jiné nastavení a tam už to nebylo tak pěkné. Byly jak mázlé tak i světlé, taže jsem musela snímky v editoru doupravit....

Tady se naopak podařilo zachytit i dohasínající a dopadající jiskřičky z předchozího efektu

45 / 52

1/ Pátek 3.1.14

Celej den v posteli...mohlo by se to zdát jako sen, nicméně s frkáním , chrchláním a bolestma hlavy a krku....takže žádná sláva a slast. Přecpaná Panadolem, přepitá čaje s citronem a medem a odřeným nosem nemůžu najít rozhodně žádnou radost.

Skóre dne: Nula bodou

2 / Sobota 4.1.14

3/ Neděle 5.1.14

Je mi nanic a nemám na nic náladu....

4/ Pondělí 6.1.14

Doražená totálně od dcery. Psychika na úrovni Mariánského příkopu.

Fyzicky se mi chce řvát a řvát a do všeho kopat.

A to je venku tak nádherně....

Takže tři dny s absencí radosti. Sebemenší.

5/ Úterý 7.1.14

Konečně!!!! Konečně zase nová hlava. A konečně zase kadeřnice která umí PORADIT a ne jen slepě udělat to co chci i když ve finále v tom vypadám třeba jak blb....a pomůže s péčí o vlasy. Sice je trochu z ruky, je v Litomyšli ale autobusem se to dá vcelku dobře zvládnout. Je fakt že už jsem byla dost nervózní z přerostlé ofiny která mi neustále padala do očí. A uzavřené křehké příměří s dcerou. A respirační moribundus je také na zdárném ústupu

Skóre dne: Tak proč se po tom všem neradovat!

6/ Středa 8.1.14

Nezapoměla jsem objednat výpravu k zubaři (vždycky si na to vzpomenu když si večer čistím zuby) zjistila podrobnosti jedné výstavy na které to chci s Bobešem zkusit(to samé co se zubařem, vždycky až večer mne to trklo), nezapoměla jsem ani na přihlášení se do jedné blogové akce na jednom zajímavém blogu (ano, samozřejmě také jsem stále na to zapomínala) a čekám s napětím na jeden balíček...

Skóre dne: Myslím že nějaká ta radůstka tu je...

7/ Čtvrtek 9.1.14

Jak mě chybělo to mé hraní se špendlíky!....mám teď přestávku protože jsem ve městě nesehnala to co jsem potřebovala, balíček zatím nedorazil tak jsem se vrhla alespoň na jednu vyžádanou kouličku. Už tak trochu v jarní kombinaci.

Skóre dne: Když můžu tvořit jsem spokojená a šťastná. A spokojenost rovná se radost.

Dost depréze a bláznivých teorií....

Sice měla moje pondělní

cesta velmi mlhavý začátek, ale během té doby než jsem si

vyřídila pár obchůzek a nafotila kostel, vylezlo sluníčko a rozdělilo město na dvě části.

Zataženou a zamlženou a slunečnou s modrou oblohou. Dokonce i náměstí před chíli ještě zamlžené se krásně koupalo ve slunečním svitu...a dost zvláštně se na něm vyjímal svítící vánoční strom i výzdoba na lampách...

Tady můžete posoudit jak bylo mlhavo (obrázek v původní nedepresivní podobě)

---

A jak během necelé půl hodiny se situace změnila

Tak vypadala část města kde ještě mlha vládla

Kapky na větvích ve sluníčku krásně jiskřily....jen mě se to nepodařilo zachytit....

Dneska je zase sluníčkově tak přemýšlím o procházce....