.... na televizní přestávky mezi pořady
v kterých hlavní roli hrála roztomilá koťátka. Já vám místo koťátek v přestávce mezi dalšími články nabídnu, jak je mým zvykem, opět nějaká kvítka. Jestli jsou stejně roztomilá to nevím, ale snad poskytnou trochu času pro nadechnutí před dalšími výpravami ....
Letos byla všechna pole kolem nás osetá svazenkou a když rozkvetla naplno, byl to úžasný pohled a navíc tu voněl pár dní vzduch sladce, po medu. Však je taky svazenka tou nej květinou pro včelky. Já se vypravila na pole nad nás, na které jsem koukala z oken jídelny. Ovšem jako vždy jsem se zapomněla podívat na stav baterky, a
tak se stalo co mělo. Nafotila jsem první fotku a šlus.
Tak musel nastoupit mobil
Před tím jsem se dívala na tu nádheru z oken naproti
Ovšem k téhle vycházce se váže i jedna nemilá vzpomínka. Jak jsem tak vesele mávala mobilem, zjistila jsem, že při tom všemožném máchání jsem vytratila kartičku na autobus, ke kadeřnici a členskou kartu ČFFU. No "radost" převeliká.... vrátila jsem se ve svých stopách okamžitě zpátky, ale nikde nic. Navíc foukal vítr takže jsem si říkala že je v klidu mohl odfouknout bůhví kam. Pro jistotu jsem ještě v hospodě po cestě nahlásila telefon, kdyby náhodou třeba někdo něco našel a přemítajíc co dál jsem šla domů. Vyprávím to manželovi když v tom někdo zvoní. Otevřu, a před dveřmi stojí paní s pejskem kterou jsem při focení jen tak periferně zahlédla že tam jde a podává mi všechny kartičky! Ještě že na té členské byla adresa, a tak věděla kam jí vrátit ....
Žádné komentáře:
Okomentovat
Jsem ráda, že mi zde své komentáře zanecháváte ....