29 července 2012

Ferdásek v mnoha podobách....

Včerejší den krásně slunný se dal trávit různě, dcera odpočinkem po noční na sluníčku a v bazénu, já převlíkáním povlečení a praním, pak vařením a dosekáváním zahrady, manžel si upravoval něco na skutru a syn někde s přítelkyní.
A pak ještě zvěř. Psi většinou stejně jak kočky se povalovali a chladili, ale Ferda si vylezl na putovní klec a jak jsem zjistila opět mi oloupal již jednou zamalovanou zeď. Asi se mu to nelíbilo a tak mě dal najevo že bych to měla udělat pořádně...Jelikož ač krotký papoušek, nechce si vlést dovrovolně na ruku ani na bidlo abych ho mohla přenést kde zrovna jsem, když si blbec pořád ohlodává ta letková pera a nemůže létat tak jsem ho bafla i s tou klecí a šla ho dát ven. Tak samozřejmě jak se bál skočil z té klece dolů...a to pak šupajdil na ruku hned. Usadil se mi na rameni a tak jsem se s nim šla projít po zahradě. Málem skočil šipku do bazénu, takže od vody jsem raději přešli k vrbě. Tam se mu zalíbila větývka na kterou si přelezl, ovšem jaksi neodhadl její tloušťku a svojí váhu a tak zase hrozilo nebezpečí že skončí na zemi. Ale projevila se naplno jeho ohromná šikovnost lezce který byť i třeba hlavou dolů, dokáže se v okamžiku dostat kam potřebuje. A tak se za chvilku usadil na silnější větvi a odtamtud se rozhlížel a jukal na mě....










Jelikož jsem ho nemohla s té vrby dostat dolů a začal mi tam ještě navíc ohlodávat kůru, zkoušela jsem to nejdřív se sprchováním, a když to nešlo musela jsem si vzít hrábě a těmi ho trochu ho shrábnout do výšky odkud jsem na něj už došáhla. Takže se pak usadil na kleci pod slunečníkem a tam se začal upravovat....a když ho to nebavilo všelijak na ní přelézal a zase na mne načuhoval co dělám.... a pak si pro sebe začal povídat....

28 července 2012

Jedna měsíční ....čerstvá

Nedalo mi to a včera jsem si šla na chvíli lovit měsíční aktuální fotky. Co budu povídat, nafotila jsem jich kolem deseti, zkoušela různá nastavení a módy na foťáku ale s těch deseti byla opravdu použitelná jen jedna. Je to asi fakt maximum co můžu ze svého miláška foťáška dostat....


Tak a to asi bude ode mne k TT zatím všechno.....

27 července 2012

Zase jsem objevila něco na hraní....

Dneska jsem zase objevila geniální program na úpravu fotek....můžete se nechat zvěčnit jak chcete.....ohromný výběr různých efektů vám k tomu dá možnost. Ale můžete si tak upravit i třeba čtyřnohého miláčka....děti....z manžela udělat kandidáta na amerického prezidenta....nebo se octnout na filmovém plakátu či pozvání do boxerského ringu.....nebo je libo ocitnout se na stránkách Bradavického deníku? Všechno je možné!







Myslím že jako ukázky to stačí. Pokud chcete vyzkoušet tady je adresa http://www.funnywow.com/

Něco z archivu....

Hrábla jsem do archivu protože tam mám nějaké měsíční fotky. S některými jsem si i trošinku pohrála, protože byly focené dost s velkým zoomem tudíž tam byl dost šum. A vznikl z toho docela zajímavý efekt....prastaré fotografie z babiččina alba. Však se také ta úprava jmenuje daguerotypie....


Tohle bylo focené za soumraku a tak se ten šum tak moc neukázal....


A nakonec měsíc jako Růžový kavalír, ten jsem fotila předevčírem když byly ty krásné červánky. Byl za nimi schovaný....takže ta obloha opravdu měla takovo fialkovo - růžovou barvu....



26 července 2012

Tanec před nádražím....

Čekala jsem odpoledne na autobus zpátky domů a jak jsem se tak rozhlížela kolem zaujala mne trojice dívek které stály na opačné straně a klábosily. Ale to jim nestačilo a tak za chvíli začala nejdřív jedna z nich tančit a posléze se roztancovaly všechny tři....Jestli měly tak dobrou náladu i když je už půlka prázdnin pryč, nebo za to mohla ta ovocná piva kterými se osvěžovaly nevím....







Modrá je dobrá....i když i ty ostatní barvy nejsou k zahození....

Fotila jsem včera při návratu z lesa.....sice jsem kvůli tomu i trochu zmokla, ale co bych pro vás a ukojení své fotografické závislosti neudělala....

Jak je vidět nebylo opravdu moc pěkně


Tenhle záběr je pokus o přiblížení toho jak postupoval proti nám déšť....protože ta "mlha" je on


Čekanka obecná



Oměj šalamounek





Chrpa parukářka


Řepík lékařský


Povíjnice



25 července 2012

Tak trochu rostou....

Pořád se ze všech stran ke mně nesou zprávy jak rostou houby, kolik jich je a kdesi cosi. Ovšem nejlepší je se přesvědčit na vlastní oči. Takže v přestávce mezi jedním a druhým deštěm jsme s dcerou na její osobní přání vyrazily do lesa....
Začátek byl docela slibný protože za humny chat jsem našla tři nádherné křemenáče a spousty malých tam ještě zůstalo, protože jak říká kamarád : Takový prcky sbírá jen zbabělec! A netradičně na kraji pole bylo pár hnízd krásných babek. jenže jak jsme dorazily do lesa šmitec...nic....ale za to co bylo tak sucho! I když je to neuvěřitelné po těch posledních propršených dvou týdnech je v lese sucho. Jen tam, kde chybí vytěžené stromy po vichřici a kde jsou trochu díry bylo mokro a tam se pár houbiček našlo. Ale opravdu to bylo o hledání, ne o sbírání. Zmlsaná ještě loňskou sbíračkou respektive vybíračkou na jihu Čech to bylo vcelku zklamání. Po dvou hodinách v lese nic moc....ale abych nebyla nespravedlivá tak na výbornou bramboračku kterou dcera uvařila a na zítřejší praženici to bylo....




A to je celý dnešní úlovek.... jsem tedy zvyklá na jiné, větší....



Včera červánky, dneska?....dešťánky!

Včerejší večer se nesl ve znamení krásných růžových červánků....no a jsem u prvního renoncu, proč! červánky které jsou od slova červený, červenat se když to co je povětšinou na obloze je krásně růžové? Mě osobně by to docela zajímalo....
Nicméně ve většině případů ale znamenají změnu v počasí a většinou k horšímu. Což se bohužel ráno potvrdilo což byl renonc číslo dvě a dost velký... Obloha ocelově šedá, mraky na mraky a déšť. Tu vsilnější, tu slabší...a na....á dcera protože se podle včerejšího dne těšila na poslední teplý den s opalovačkou před dalším pracovním turnusem. Jenže den sice byl teplý, ba přímo dusný, chvílemi jsem si připadala jak ve skleněném hrnci přiklopeném pokličkou. Ale sluníčko prostě nebylo!
Takže raději jsem se ani moc nerozhlížela, nekomentovala a čekala jsem na průtrž tentokrát kleteb svolávaných na hlavy meteorologů, mou i všech kolem. Ale byla jsem docela překvapená když se podívala z okna a laxně prohlásila že to je všechno na hlavu a že tohle fakt už není normální......a tentokrát jsem s ní i souhlasila.




A dvoubarevné okno, stejně jako byla obloha, pobavil mne ten efekt odstínovaných barev v odraze...


A zatímco to píšu, přehnal se opravdu letní slejvák a jelikož ještě jemně pršelo a najednou začalo do toho pálit napln slunko, vylítla jsem znalá fizikálních zákonů s nadějí že konečně ulovím duhu. No krásný náznak byl, velká nádherně klenutá leč slaboulinká že jí na těch tmavých mracích foťák ani nezaznamenal a navíc v mžiku zmizela, protože se sluníčko schovalo za mrak....
Ale byly zas tyhle fešný mrací a západ....




Dva detaily z té prostřední fotky, které se ukázaly po zvětšení....


Měsíční monology.....


" Jseš krásná, víš to?"

" Buď mou krásnou sestrou, mou věčnou milenkou"

" Vydržím se na tebe dívat do skonání věků, na
tvou dokonalou krásu, na tvé barvy které nosíš
na sobě...."

"Zamiloval jsem se do tebe na první pohled
a nikdy tě už neopustím"



O pár miliónů let později.....

" Neříkal jsi, že jsem krásná? Že mne nikdy neopustíš?"
" Kam se zase díváš? Netvař se při tom tak, tak studeně! "

"Cha, buď mou milenkou, a jak asi, pořád se držíš pěkně v odstupu
a když se náhodou troufneš blíž tak nic!"

" Jseš studenej jak psí čumák, kdo se na to má pořád koukat,
to ten žlutej frajer, to je něco jinýho, hřeje, je veselej...."

" Sakra a když se s tebou bavím tak mi neukazuj odvrácenou tvář!"

" No a je zase na měsíc fuč.....to jsem si vybrala! Že já mu
studenýmu čumákovi věřila, to takovej Mars, to je jiný kafe...
Červenej, vášnivej a né taková studená planeta."
" Věčnej souputník, mám já to ale smůlu, a to jsem jako Země
z planet nejhezčí, mám skvělou atmosféru a zahazuju se pořád jen s nějakým
MĚSÍCEM !!!!!





Kosí....

Byl jeden kos, a všude strkal nos....
Mladíček to kosí, po zahradě pobíhá bosý.
Když fotit jsem ho šla, málem jsem ho nenašla.
Jak všude strkal ten svůj nos, ten jeden malý kos,
odhopkal si k plotu a tam si začal pískat
na dobrú notu. Přiletěla mamka, přiletěl taťka
a ten malý kos nastavoval svůj nos aby mu od nich
kápla nějaká mňamka....

No jo, já vím že kos má zobák, ale ten se nerýmuje!!!








Potkávám se tu s ním každý den, je to kosák vylítlý z hnízda a rodiče
ho lítají po zahradě hledat a krmit. Nechá k sobě přijít na tři kroky a
zvědavě si mne prohlíží. Musím kvůli němu hlídat pesany aby ho nelovili.